Napsat tento článek mne napadlo skutečně jen náhodou, doufám však, že se Vám bude líbit... Zaměříme se v něm na podivuhodné pravěké ještěry jižního Pacifiku...
Leguáni patří mezi nejznámější a nejoblíbenější ještěry. Je to velká skupina šupinatých plazů, a vědci si ani nejsou jisti, jaké je její pravé zařazení v biologickém systému. Po desítky let se taxonomie leguánů upravovala, některé čeledi byly oficiálně zrušeny, pak znovuzrozeny, v jiných případech byli zástupci různých rodů sloučeni do rodu jednoho apod. Jen čeleď leguánů samotná je dost velká, představte si pak, kolik nejrůznějších druhů bychom dali dohromady, počítali bychom i s leguánky, bazilišky nebo anolisy. Leguáni samotní jsou též velmi variabilní. Většina druhů žije v Novém světě, včetně dvoumetrového leguána zeleného, vyskytujícího se ve střední Americe (byl však zavlečen na Floridu, kde je invazivním druhem). Několik málo druhů pak žije v Tichém oceánu a dokonce na Madagaskaru, spočítali byste je však na prstech rukou. Neví se přesně, jak se několik málo leguánů ocitlo tak daleko svého původního domova. Leguáni rodu Brachylophus, jako je leguán fidžský, se zřejmě na ostrovy v Pacifiku dostali na kusech dřeva, nebo po desítky tisíc let přeplouvali z jednoho ostrova na druhý. Jiná teorie tvrdí, že leguáni Starého světa původně migrovali do Austrálie a jihovýchodní Asie, odkud se nějakým neznámým způsobem dostali na Fidži a Tongu. Jasné však je, že tichomořští leguáni jsou od svých amerických příbuzných vzdáleni neuvěřitelně daleko. Taková izolace samozřejmě znamenala nový vývoj. Izolovaný druh vyskytující se na ostrově, či několika ostrovech, se po určité době začne měnit, aby se přizpůsobil ostrovnímu prostředí. Tři žijící druhy leguánů, jež nalezneme na Fidži, jsou velmi přizpůsobiví ještěři schopní šplhat po stromech i plavat. Všichni však měří nějakých 60-75 centimetrů na délku. Představte si tichomořského leguána dvakrát tak dlouhého... V takovém případě byste si mohli vybavit jejich prehistorické příbuzné. Brachylophus gibbonsi, tak zní jméno asi 1,2 metru dlouhého leguána, který žil na ostrově Tonga ještě relativně nedávno. Tento masivní, pomalý plaz patřil mezi největší zvířata, na jaká byste v té době na ostrově narazili. Před 2800 lety náhle vymizel. Toto vyhynutí bývá často asociováno s nálezy kultury pravěkých lidí, jež migrovali po Tichém oceánu s cílem osídlit nové ostrovy. Brachylophus gibbonsi pro ně představoval potencionální kořist. Jediným obranným mechanismem většiny leguánů je prudké švihnutí ocasem. To dokáže pořádně ublížit, a zasažený může dostat ránu i do očí, a přijít o ně. Pokud ani to nezabere, leguáni volí útěk. Pravěcí lidé však byli rychlejší, než 4 stopy dlouhý plaz, a vyzbrojeni oštěpy nad něj měli navrch... Před 3000 lety navíc z Fidži vymizel další velký leguán, Lapitiguana. Byl ještě větší-s délkou 1,5 metru patřil mezi největší známé leguánovité, a svou velikostí se již přibližoval leguánu zelenému. Spolu s ním vymizel i obrovský druh holuba, vyskytující se pouze na ostrůvku Viti Levu. Oba tvorové jsou dokladem tzv. ostrovního gigantismu, kdy se během evoluce živočichové zvětší v závislosti na prostředí. Jejich vyhynutí způsobili také první kolonizátoři ostrovů. Podotkněme však, že neměli rozum, a nemohli si uvědomit, že vybíjí vzácná zvířata. Podobně tomu bylo i s obrovskými želvami ostrovů Vanuatu, jež vymizely zhruba ve stejné době...
Je škoda, že dnes můžeme tyto velké druhy leguánů studovat pouze z fosilních pozůstatků... Pro mě by bylo splněným snem setkat se s velikým tichomořským leguánem tváří v tvář... Pokud se Vám článek líbil, můžete komentovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat