Slavné expedice: Serenovy výpravy za pravěkými krokodýly

SLAVNÉ EXPEDICE

SERENOVY VÝPRAVY ZA PRAVĚKÝMI KROKODÝLY

Paul Sereno, jeden z nejznámějších paleontologů současné doby, dobrodruh proslulý prací v National Geographic a objevitel řady nových druhů prehistorických zvířat, vedl před lety expedice do Saharské pouště, jež světu moderní vědy jistě přispěly mnohými úžasnými nálezy. Mimo objev jednoho z prvních dinosaurů v jihoamerické Argentině, rodu Eoraptor, a nálezu padesát tisíc let starých kostí lidí ze Sahary, pronikl s pomocí krumpáče, lopaty a kladívka i do zaniklého světa severní Afriky, který obývaly některé z nejzvláštnějších organismů vůbec. Obratlovci, jejichž tvary, rozměry a způsob života by každého z nás nutně zvedly ze židle. Tvorové, které Paul v poušti objevil, nepatřily k řádu dinosaurů, patřili do úplně jiné, avšak neméně zajímavé kategorie. Byli to prapodivní a děsiví prehistoričtí krokodýli...

Paul Sereno spoluzaložil společnost Project Exploration, který ukazuje především dětem, jak skvělé je zkoumat svět kolem nás. Občas bývá také považován za jednoho z hlavních následovníků Roye Chapmana Andrewse (viz. minulé Slavné expedice), protože stejně jako on pracuje hodně v terénu a nejen to, vydává se dokonce do nejodlehlejších končin naší planety aby jako správný lovec fosílií podnikl objevné výpravy, o nichž bude později slýchat celý svět.

Serenovým snem bylo vydat se do Nigeru, pouštní země v severní Africe, ve které se to zkamenělinami druhohorního života snad jen hemží. Důležité bylo vědět, co hledat a Sereno to možná věděl, i když pravý lovec fosílií se vším počítat hned nesmí. Mezi lety 1946 až 1959 byla v severní Africe objevena řada pozůstatků obrovského prehistorického příbuzného dnešních krokodýlů, kterého však vědci dokázali jen s těží zařadit. Mnohé vykopávky zrovna nepřispěly k nálezu kompletní kostry tohoto obra. Roku 1966 byl tvor pojmenován Sarcosuchus imperator a ačkoliv byl úctyhodný, nikdo s jistotou nevěděl, jak mohl tento tvor žít, jak celkově vypadal a kdy přesně vyhynul. Pak už přišel na řadu Paul, který s partou amerických kopáčů do Nigeru vyrazil na výpravy mezi lety 1997 a 2000. Tyto dva "výlety" byly neuvěřitelně těžké, týmy musely čelit extrémním podmínkám panujícím v Saharské poušti, ale jejich snaha se nakonec více než vyplatila. Výsledkem bylo posbírání takřka 20 tun fosilního materiálu, který se v poušti válel přes 100 milionů let. Fantastické bylo především zjištění, že stáří nálezů šlo přesně datovat. Výprava totiž kopala především ve formaci Elrhaz, jejíž horniny se usadily ve stupních Apti a Alb během konce rané Křídy, před 112 až 100 miliony lety. Mezi kostmi nalezených tvorů se nacházely i kompletní pozůstatky lebky Sarcosucha imperatora, což vědcům následně pomohlo tohoto tvora rekonstruovat...

Paulu Serenovy se tím pádem naskytla mimořádná příležitost prozkoumat nalezenou lebku Sarcosucha. Spolu se svým týmem dal zvířeti přezdívku SuperCroc, tedy superkrokodýl nebo slangově superkrokouš (obrázky výše i níže). Nález však nezahrnoval jen lebku, objevena byla i páteř tohoto tvora a právě díky tomu si mohli paleontologové konečně udělat obrázek o tom, jak velkého tvora to vlastně zkoumají. Sarcosuchu měřil na délku nějakých 12 metrů, patřil tak mezi největší krokodyliany v historii naší planety. Musel být dost velký na to, aby svými masivními čelistmi vybavenými ostrými zuby jednoduše prokousnul bok nějakého velkého dinosaura, jimiž se možná živil. Svět severní Afriky byl tedy domovem skutečných obřích zabijáků... Serenova výprava přispěla 6 novými exempláři a za to, že je Sarcosuchus dnes tak pilně rekonstruován, vděčíme právě jeho práci...

Sarcosuchus však nebyl jediným tvorem, kterého Serenova výprava objevila, nebo v jeho případě spíše "znovuobjevila". Elrhazká formace byla před stovkou milionů let domovem také pro jiné prakrokodýly. Jedním z nich byl i plaz, kterému Paulův tým začal říkat DuckCroc nebo CrocoDuck, tedy "kachní krokodýl". Jeho tlama měla totiž tvar kachního zobáku, takže k němu tato přezdívka dokonale pasuje. Vědecký název dostal krokodýl roku 2003 a ten zní Anatosuchus. Byl jen asi 70 centimetrů dlouhý, takže oproti Sarcosuchovi to byl drobeček jako vyšitý, i když v ekosystému měl zřejmě důležité postavení. Byl hlavním predátorem místních žab a ryb...

Mezi další z Paulových skutečně úžasných objevů patřil nález afrického druhu suchozemského krokodýla rodu Araripesuchus. Do té doby se vědci domnívali, že tento tvor obýval pouze Brazílii v Jižní Americe, v období Křídy však byla Afrika s Jižní Amerikou spojena v jeden kontinent zvaný Gondwana a tak je vysvětlení výskytu tohoto tvora v Africe jasné. Tento rychlý živočich dostal přezdívku RatCroc, krysí krokodýl. Fantastickým nálezem byly i pozůstatky dvou druhů nově objeveného rodu Laganosuchus, který byl popsán až roku 2009 Serenem a Larssonem. Říká se mu PancaceCroc. Nálezy pocházejí z nigerské formace Echkar, která se nachází nedaleko Elrhazu a je dost možné, že v období Křídy tvořily tyto lokace jedinou spojenou krajinu. Laganosuchus měřil asi 1 metr na délku, takže v porovnání se Sarcosuchem šlo také o drobečka. Nevypadal také nijak zvlášť výjimečně, narozdíl od posledního z těch prakrokodýlů, jež Paul objevil...

BoarCroc-to je přezdívka pro Kaprosucha, dravé suchozemské krokodýlí šelmy, která doslova terorizovala všechny větší tvory v okolí jezer prehistorického Nigeru. Délka šesti metrů a obrovité, ostré "kly", které vyčnívaly z Kaprosuchových čelistí, činily tohoto predátora skutečně vrcholným. Paul Sereno ho sice popsal až roku 2009, mnoho let po skončení své expedice za pravěkými krokodýly, to však neznamená, že by tento tvor veřejnosti doslova nevyrazil dech! Toto zvíře zřejmě lovilo i mladé Nigersaury, sauropodní (dlouhokrké) dinosaury, kteří v oné době Niger obývaly. Kaprosuchus je posledním prakrokodýlem do Serenovy sbírky-všechny ty expedice skutečně přispěly neskuteč
ně zajímavými nálezy, že?