Úžasné objevy ve světě hadů: Schopnost měnit svou barvu

Je tu další část mého seriálu o dechberoucích objevech ve světě snad mé nejoblíbenější skupiny současných obratlovců-hadů. Minule jsem se v něm zaměřil na rodičovskou péči, tentokrát se však podíváme na něco ještě tajuplnějšího...

Hadi vzbuzovali v lidech po celé tisíce let strach. Před pár set lety se to ale definitivně změnilo. Biologové si začali uvědomovat, že tito jedovatí plazi či silní škrtiči jsou stejně fascinující, jako třeba savci nebo ptáci. Dnes chováme hady jako domácí mazlíčky, víme o nich mnohem víc, než dávné generace před námi a většinu lidí ony zvláštní obavy z těchto tvorů přešly-zjistilo se, že hadi jsou jako každá jiná skupina zvířat, dokonale přizpůsobená prostředí, ve kterém žijí. Vybudovali si elegantní strategie na přežití a osídlili mnohá prostředí-od rovníkových pralesů přes stepi a lesy mírného pásma dokonce až po oceány a hranice arktické tundry...

V této části si přiblížíme pravdu o neuvěřitelné schopnosti, která byla v říši plazů dlouho přisuzována jen chameleonům. Tito ještěři, perfektně přizpůsobení životu na stromech, dokáží měnit barvu své kůže podle okolí anebo dokonce podle nálady. Jsou známí pro svou fantastickou kamufláž, díky které jsou takřka neviditelní, někdy se však naopak z důvodu předvádění se dokáží zbarvit jasnými odstíny, díky jejichž působení si snad člověk uvědomí, jak překrásná zvířata chameleoni vlastně jsou. Nádherné barvy hrají v jejich životech velkou roli... Ale představte si, že chameleoni nejsou jedinými plazy, kteří mají tuto schopnost. Ještě před deseti lety by Vám i experti po vyslovení domněnky, že hadi jsou schopni měnit svou barvu, řekli, že se jedná o nesmysl. Dnes však víme, že alespoň jeden druh hada se chameleonům opravdu přiblížil. Jedná se o tvora žijícího skrytým životem, důvod, proč byl ale objeven relativně nedávno, je jediný: pochází z oblasti zcela distancované od civilizace. Proč dokáže tento had spontánně měnit barvu? Co ho k tomu vede a jak probíhal vědecký výzkum tohoto naprosto neuvěřitelného živočicha?

Had, kterého vidíte na obrázku, je tím zmiňovaným plazem. Jeho vědecký název je Enhydris gyii (v angličtině se mu říká Kapuas mud snake, nemá však český ekvivalent) a patří mezi užovkovité (Colubridae). Je to mírně jedovatý druh, stejně jako většina užovkovitých, má i tento had zadní jedové zuby. Nepoužívá je jako kobry či zmijovití k vstříknutí jedu do těla kořisti, zadní jedové zuby jed do rány zpravidla vtlačují. Své anglické jméno dostal tento had díky výskytu u řeky Kapuas v indonéské části ostrova Borneo. Právě tento jihovýchodoasijský ostrov-jeden z největších na světě-skýtá domov spousty dosud neobjevených tvorů. Jen mezi lezi 1996 až 2006 bylo na Borneu objeveno 361 nových druhů živočichů a rostlin. Užovka druhu Enhydris gyii mezi ně patří též. Jako jeden z asi 160 druhů hadů, kteří Borneo obývají, je tento druh sotva viditelný. Navíc je to jeden z 22 druhů rodu Enhydris, jako jediný má však unikátní schopnost, která zde již byla zmíněna. Je schopen měnit barvu své kůže podle prostředí. Bylo to zjištěno až roku 2005, kdy byla užovka druhu Enhydris gyii popsána na základě dvou odchycených exemplářů z lesnatých mokřin Betung Kerihun National Park...

Jak už to ale tak bývá, vlastnost tohoto druhu byla objevena jen čistou náhodou. Odchycené exempláře byly totiž umístěny do černého kyblíku a když je herpetologové vytáhli, nestačili se divit! Během 20 minut hadi doslova okopírovali barvu kbelíku na sebe. Právě tohle je ten fascinující nález a zřejmě také důvod, proč nebyl tento druh objeven již dříve. Dokonalá kamufláž tohoto hada jednoduše dokonale splývá s okolím. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje ve vodním prostředí, je možnost zahlédnout jej o to těžší. Enhydris gyii dokáže měnit svou barvu nejen kvůli chytání své kořisti, jakou mohou být třeba ryby, před kterými se v kalné vodě musí skrýt. Had musí být také schopen uniknout nebo se schovat větším predátorům, třeba velkým dravým ptákům. Ačkoliv je bornejský nález dodnes považován za výjimečný, spousta lidí o tomto hadovi zatím ani neslyšela. To je ovšem škoda, protože jeho evoluční strategie je dechberoucí...

I schopnost měnit barvu a splývat s prostředím je však jen jedním z mnoha úžasných objevů ve světě hadů, které byly učiněny terénními biology v průběhu posledních pár desítek let. V následujících částech si představíme vlastnosti hadů, které jsou zajisté velmi neobyčejné, a pokusíme si zodpovědět na otázku, proč se u nich tyto evoluční strategie objevily... Nezapomeňte totiž, že u hadů je třeba očekávat neočekávatelné!

Více informací o užovce druhu Engydris gyii můžete najít na webech World Wildlife nebo National Geographic News.

Pokud se Vám druhá část série líbila, můžete komentovat. Další díly se zde objeví zřejmě v příštím měsíci, i když si tím nyní nemohu být zcela jistý...