Prehistorické rekonstrukce-Trias, Německo, 215 MYA

Po dlouhé době je zde konečně další část Prehistorických rekonstrukcí... Ta předchozí se zde objevila 27. října a tak jsem si jednoduše řekl, že by bylo dobré se k projektu zase vrátit. Musím však uvést jedno, nebýt knihy "Dinosauři nalepovací encyklopedie", tento článek bych nenapsal...

Představte si cestu v čase zpátky o 215 milionů let, do světa, který se od toho dnešního v mnohém velmi odlišoval. Kdybychom se v této době podívali na území dnešního Německa, zjistili bychom, že se nacházelo jinde, než dnes. Celý svět byl tehdy spojen do jednoho obrovského kontinentu zvaného Pangaea, který obklopoval jediný obrovský světový oceán Panthalassa. Asie se tehdy nacházela na sever od Evropy, tedy v výjimkou Číny, která tvořila samostatný poloostrov vybíhající do moře. Německo bylo posunuto mnohem dále v evropském vnitrozemí, než je tomu dnes. Představte si dokonce to, že Severní Amerika se nacházela hned poblíž-a od Evropy ji nedělil žádný Atlantik (ten měl vzniknout až asi o sto milionů let později). Velké kusy souše byly zaplaveny vodou, takže poskytovaly domov vodním živočichům od hlavonožců amonitů a belemnitů až po první mořské plazy, včetně Nothosaura nebo patnáctimetrového Shonisaura. Také superkontinent Pangaea mnoho znamenal. Zvířata i rostliny se mohly šířit kamkoliv bez překážek. Na Zemi panovalo teplé podnebí, na spoustě míst rostly pouště, ale nezahálely ani stálezelené kapradinaté lesy. Začali se především objevovat první dinosauři a ptakoještěři. Právě Německo bylo také jejich domovem...

Zpoza vysokých jehličnanů a cykasů zrovna vysvitlo rudé ranní slunce a ozářilo svět německého Triasu novým dnem za teplého počasí před 215 miliony let... Barva slunce se rychle změnila z rudé na zářivě žlutou až zlatou a voda ve velkém jezeře se začala lesknout a blyštit. Skupinka vážek nad ní začala poletovat, sedat si na vodu a klást vajíčka. Jiný velký brouk si sedl do ranní rosy v mechu, kde jej překvapil neskutečně rychlý primitivní rejskovitý savec. Zhltl brouka vcelku, z kořisti stačilo odpadnout jen jedno křidýlko. Poté malý teplokrevný, huňatý tvor zmizel v nízkých cykasech. Mezi kapradinami se mezitím začala pohybovat dvojice krokodýlů Terrestrisuchů, kteří žili na souši. Jejich dlouhé nohy a ocasy se míhaly mezi zelení, když dravci hledali nějakou kořist. Nakonec se i oni museli spokojit s pár velkými brouky, neboť se v blízkosti nic většího nenacházelo. Zato místním ptakoještěrům hmyz jako potrava vůbec nevadil. Dva Peteinosauři se proháněli nad jezerem a chytali vážky po celé dopoledne. Jiný pterosaurus, Eudimorphodon, si raději sedl na kmen vysokého cykasu a začal svým zobákem dloubat v kůře, aby našel nějaký hmyz. Nakonec spolkl velikou larvu a zaletěl k jezírku, aby se trochu vykoupal. Nedal se rušit ani přicházejícími dinosaury. Větve jehličnanů začali okusovat dva velcí Plateosauři. Nevěděli ale, že je z povzdálí sleduje dravec. Byl to Liliensternus, dravec připomínající Dilophosaura. Celý den bloudil v okolí jezera, protože se tu nacházelo jeho teritorium. Plížil se mezi kapradinami až těsně k Plateosaurům a ze vzdálenosti deseti metrů po nich vyrazil. Jeden z býložravců se mu ale postavil a uhodil jej po tlamě těžkým ostrým drápem na přední končetině. Liliensternus se zalekl a odskákal pryč, ale ve skutečnosti šlo jen o lest. Pak po býložravci skočil znovu a zardousil ho svými mocnými čelistmi s ostrými zuby. Druhý Plateosaurus, mnohem větší, dravce ihned odehnal, ale predátor věděl, že se později ke kořisti vrátí a sežere ji...

Příště se podíváme do jižní Afriky v Permu, kdy pro okolní býložravce představovali nebezpečí smečky metrových, zato však velmi specializovaných a úspěšných zabijáků...

Vysvětlivky:

MYA-million years ago (česky před ... miliony let).

Doufám, že se Vám tato část Prehistorických rekonstrukcí líbila, pokud ano, nezapomeňte komentovat, za všechny názory budu velmi rád...