Ptačí řády a jejich evoluce: Hrabaví

"Všem se líbí ptáci. Které jiné divoké zvíře je více přístupno našim očím a uším blízko k nám i všem ve světě tak univerzálně, jako pták?" David Attenborough

Hrabaví

Stratigrafický výskyt: Eocén (45 ma) až současnost

Areál rozšíření: Celý svět kromě Antarktidy.

CO TO VLASTNĚ JSOU TI HRABAVÍ?

Hrabaví jsou velmi rozličným řádem ptáků, který je charakteristický tím, že jeho zástupci příliš často nelétají a když už tak učiní, jejich let je nízký a prudký. Jsou oblíbenou kořistí mnoha predátorů, mezi něž patří i člověk. Hrabavé dělíme na několik základních skupin: kury, krocany, pávy, bažanty, tetřevy, guany, hoky, tabony a jim podobné. Ačkoliv dosahují různých velikostí, mají všichni hrabaví (včetně těch vyhynulých) jedno společné-statnou kostru, krátká, zato však široká křídla a také malou hlavu. Krk bývá různě velký, u některých druhů je dlouhý, u některých zase krátký. Hrabavým se povedlo osídlit všechny kontinenty kromě Antarktidy. Jak také značí jejich jméno, často hrabou v zemi, aby našli potravu...

Koroptev

EVOLUCE ŘÁDU GALLIFORMES:

Fosílie nejstaršího ptáka, který by se na první pohled zdál být hrabavým, se našly ve vrstvách starých 85 milionů let nedaleko Fort McKinney v Texasu, USA. Tvor byl nazván Austinornis lentus a původně byl za hrabavého považován, ale později se zjistilo, že možná patřil do jiné skupiny. Ne každý tomu ale věří, nicméně jako u ostatních moderních ptačích řádů, i zde je situace neméně komplikovaná. V čem se vědci shodují je fakt, že hrabaví už museli nutně existovat v období Eocénu ve starších třetihorách (Paleogénu). Mezi takové fosilní ptáky patří Argillipes z Anglie a Coturnipes též z Anglie a pravděpodobně také z americké Virginie (v tomto případě se přesně neví, zda je virginský jedinec stejným rodem, jako ten původní, anglický). Amitabha, která žila ve středním Eocénu v Severní Americe je dobrým kandidátem na jednoho z nejstarších známých hrabavých. Svým příbuzným, zejména krocanům a bažantům, se již podobala. Nicméně, víme-li něco přesně, pak to vychází z nálezů zkamenělin rodu Palaeortyx v Německu, Francii, Rumunsku, Maďarsku a Itálii. Tento pták žil od středního Eocénu po raný Pliocén a jako hrabavý už definitivně vypadal. Co se týká mladších hrabavých, je už materiálu podstatně více. Některé zkameněliny nám dokonce prozradily pravdu o něuvěřitelně velkých ptácích z tohoto řádu. Například Sylviornis žil na Nové Kaledonii v Pacifiku možná ještě na začátku našeho letopočtu, než jej vyhubili prapůvodní domorodci. Nedokázal létat, ale vážil 30 kilogramů a byl ohromný...

Fosílie rodu Palaeortyx, vystavovaná ve Francouzském Národním muzeu přírodních věd

DNEŠNÍ HRABAVÍ:

Po strastiplné evoluční cestě tedy dospěli hrabaví ke své dnešní podobě. V 21. století žije na Zemi 80 jednotlivých rodů zahrnujících 290 druhů. Typickým zvukem je pro tyto ptáky tok. Během období toku se samci takových druhů, jako jsou bažanti a tetřevi, shromažďují na tokaništích a zápasí spolu o samice. Hrabavým se daří v křovinách, na strništích, otevřené krajině nebo v lesích. Některé druhy, jako jsou třeba bělokurové, obývají zase arktickou tundru, takže si přizpůsobili teplý kožíšek z peří, aby vydrželi i v extrémním chladu. Mnohé skupiny hrabavých najdeme hned na několika kontinentech, naopak některé se zase usadily jen na jednom světadílu. Příkladem jsou krocani, oba divoké druhy najdeme jen v Severní Americe (v USA, Mexiku, Belizi a Guatemale). Také guani a hokové žijí pouze v Americe, ale pro změnu zase v tropické oblasti Jižní Ameriky. Některé druhy, jako je kur bankivský z Asie, se staly předky zdomácnělých ptáků, bez kterých si dnešní vesničané neumějí život ani představit. Domestikovaný kur nebo krocani jsou chováni pro maso a pro další užitek. Večeři složenou převážně z krocana na Vánoce si především v západní kultuře dopřává spousta lidí. I když však žije množství druhů prospěšných pro člověka, jejichž počty rozhodně nejsou ohroženy, jsou i hrabaví, kteří ochranu nezbytně potřebují. Hoko modrozobý (na prvním obrázku v tomto článku) je kriticky ohrožený, zbývá už jen 2500 jedinců a všichni žijí v několika malých lokalitách v Kolumbii, včetně rezervace El Paujil, kterou zřídila společnost ProAves na jeho ochranu. Téměř ohrožený guan chocholatý žije zase jen na nevelkém území v brazilské Amazonii. Zranitelné jsou i jiné druhy, překvapivě mezi ně patří i proslulý bažant královský z Číny...

Kur bankivský, zřejmý předek domestikovaného kura