Ze zapomenutého pralesa-část 1.

Před nedávnem skončila rozsáhlá série příběhů o Džungli času a Georgi McCannovi, jejíž konec si už tak nějak budete muset domyslet... Minulý týden jsem ovšem jedním článkem upozornil na nově přicházející příběh, který začíná již dnešním dnem. Napadl mě čistě náhodou, když jsem projížděl články s kryptozoologickou tématikou na www.paleo-dna.blog.cz . Název nového příběhu zní Ze zapomenutého pralesa, doufám, že se Vám bude líbit!!!

ZE ZAPOMENUTÉHO PRALESA-ČÁST PRVNÍ:

Douglas Fenton, dobrodruh a kryptozoolog, vstoupil do své malé pracovny v nejvyšším patře vysoké budovy uprostřed Londýna. Nějaký známý mu poslal dopis plný zpráv o výskytu nějakého podivného tvora hluboko v deštných pralesích Nové Guineje. Douglas si sedl na dřevěnou židli, jako vždy si opřel obě nohy o stůl a začal číst. Zprávy ho zaujaly natolik, že přestal vnímat cokoliv v okolí. Douglas byl vystudovaný zoolog, narodil se ve Skotsku, ale vyrůstal a studoval v Anglii. Poté, co dochodil univerzitu, strávil několik měsíců prácí biologa v pralesích australského Queenslandu, kde se zabýval výzkumem převážně malých, bezobratlých živočichů. Nato strávil dva a půl roku na Galapágách pomocí ochráncům přírody při záchraně místních leguánů a želv a nakonec se stal vedoucím jedné soukromé londýnské společnosti, která má za úkol organizovat výpravy biologů do terénu. Při tom všem ale Douglas začínal čímdál více věřit domorodým legendám o výskytu podivných tvorů v odlehlých koutech světa. Před rokem sám zorganizoval velkou expedici do nitra Amazonského deštného pralesa za nalezením legendárních devítimetrových anakond, výprava byla ovšem neúspěšná, zato stála mnoho peněz. Tím si proti Douglasovi spousta zoologů vytvořila averze a začala jej považovat za člověka, který se nechává příliš unášet domorodými pověstmi a povídačkami. Douglas si však řekl, že neúspěšná výprava za obřími anakondami může být začátkem skvělé éry objevů... Když dočetl dopis, podíval se oknem směrem ven. Bylo krásní jarní pondělní ráno, jen asi devět hodin, z větviček venku vyrůstaly zelené pupeny a slunce ozařovalo trávník vedle silnice, posetý sedmikráskami. Douglasův přítel do dopisu napsal jedno: Nová Guinea je zdá se domovem nejtajuplnějších tvorů, jaké kdy lidstvo poznalo. To bylo něco, co Douglasa zajímalo. Začal se hrabat v papírech a nakonec mezi výtisky obrázků z různých internetových stránek nalezl rekonstrukci živočicha, která k jeho pravé podobě opravdu sedí. V jeho hlavě se začaly rodit představy o nové úžasné expedici. Ihned zavolal jednomu z mála lidí, kterým ještě mohl věřit, aby se s ním na všem domluvil. Ten člověk přijel okamžitě, už asi po hodině. Byl to Mark Linfield, kameraman, který se s Douglasem potkal již na univerzitě. "Douglasi, stará vojno!" zvolal, když vstoupil dveřmi do místnosti. "Marku, jak dlouho jsme se neviděli? Alespoň patnáct let, že?" řekl Douglas a se svým přítelem se objali. Douglas pak Markovi vysvětlil, o co mu jde. Mark byl nadšený, jako nepříliš proslulý kameraman přírody okamžitě zasouhlasil. "Takže, ještě jednou," začal vše ujasňovat Douglas, "vydáme se do Papuy-Nové Guineje, abychom to objasnili. Podle všech zpráv, co mi poslal ten známý, se vše začalo šířit už roku 2004. Tehdy prý místní obyvatelé zpozorovali tři metry vysoké monstrum, které připomínalo jeden druh tvora, kterými se zabývají paleontologové-popisek důkladně odpovídal popisu dinosaura Iguanodonta." "To je fascinující," pokýval hlavou Mark. "K pozorování došlo na ostrůvku New Britain u Nové Guineje, ale ještě v roce 1999 byl u jezera Murray tento tvor spatřen též. Místní ho popsali jako zvíře dlouhé jako náklaďák na odpadky," pokračoval Douglas. "Dobře, a takhle ten tvor vypadá?" optal se Mark a ukázal na onu rekonstrukci, kterou předtím Douglas vyhrabal z kupy papírů. "Ano, tohle je obrázek Iguanodonta, dinosaura zvaného "zub leguána". Žil prý v období Křídy v Anglii a možná i někde jinde, ale hlavní je, že se mu ten tvor skutečně podobá. Není to nutně zrovna Iguanodon, ale něco, co je mu podobné a to je na tom tolik vzrušující," popsal vše Douglas. "To je skvělé, kamaráde, já jsem pro, co ostatní?" řekl Mark. "Ostatní nepojedou, oficiálními členy expedice jsme jen my dva. Stejně by nám nikdo nevěřil. Jenom najmeme průvodce, jednoho chlapa, jménem Raymond Si, jsem si už vyhledal po internetu. Sbalíme věci, něco málo řekneme na veřejnosti a odjedeme prozkoumat ty pralesy. Na mapě Ti teď ukážu, kam se přesně vydáme. Délka expedice by měla trvat maximálně měsíc," informoval Marka Douglas. "Já to zvíře natočím," řekl Mark, "taky jsem přesvědčený, že tam něco žije. Nejdřív jsem Ti nevěřil, ale teď to už má nějakou logiku." Oba dobrodruzi se spolu ještě velmi dlouho domlouvali a když konečně vše zorganizovali, slunce již začalo zapadat. Oba viděli v nové výpravě velkou příležitost, jak světu ukázat něco neuvěřitelného. Douglas ale nevěděl, že na stole si při celém rozhovoru nechal ležet svůj mobilní telefon. Jeho synovec, Mike Fenton, si s přístrojem předtím trochu pohrál. Jeho cílem bylo odpouslouchávat vlastního strýce, aby se prostě se svými přáteli pobavil. V tomto ale i on spatřil příležitost... Pokračování příště.

Na obrázku vidíte rekonstrukci, kterou Douglas ukazoval Markovi... Nevím ještě, kdy napíši příští část, ale určitě to nebude za dlouho!!!