Vědecký název: Arenaria interpres,
Rozšíření: v období hnízdění Dánsko, Skandinávský poloostrov, Sibiř, západní a severní Aljaška, arktická Kanada, Grónsko; jinak kosmpolitní rozšíření (všechny kontinenty kromě Antarktidy),
Velikost: délka 22 až 24 cm, rozpětí křídel 50 až 57 cm, hmotnost 85 až 150 g.
Do rodu kamenáčků (Arenaria) patří dva druhy slukovitých (čeleď Scolopacidae), z nichž jeden, kamenáček černohlavý (A. melanocephala) je k nalezení pouze na západním pobřeží severoamerického kontinentu, zatímco druhý, kamenáček pestrý, obývá pobřeží všech světadílů s výjimkou toho antarktického. Ornitologové rozlišují dva poddruhy: A. i. interpres, který hnízdí na severovýchodě Kanady, v Grónsku, na severu Evropy, severu Sibiře a na západě Aljašky, a zimuje na jihu Evropy, v Africe, v jižní a východní Asii, Australasii, na Novém Zélandě a na západě USA a Mexika; a A. i. morinella, jenž hnízdí na severovýchodě Aljašky a v arktické Kanadě, a na zimu přelétává do jižních států USA a do Jižní Ameriky. Oba tyto poddruhy popsal Karl Linné - první jmenovaný v roce 1758, druhý pak v roce 1766. Kamenáček pestrý je opravdu velkým ptačím migrantem, a kromě výše uvedených míst naší planety, kde se běžně vyskytuje, byl jako tulák spatřen třeba i na Malvínách (či Falklandech), v jižní části Chile nebo na japonských ostrovech Rjúkjú. Rozmnožující se ptáci podnikají každý rok daleké cesty, ale kamenáčci, kteří nehnízdí, zůstávají po celý rok na svých zimovištích. V období rozmnožování mají tito ptáci na zádech a křídlech červenavě hnědá pera a černou náprsenku ohraničenou bílými skvrnami. I mimo hnízdní období jsou to ale pořád takoví hnědo-černo-bílí harlekýnci. Nedospělí kamenáčci pestří mají světle hnědou hlavu. Potravou tohoto druhu se stávají hlavně bezobratlí, včetně hmyzu a jeho larev, korýšů, pavouků, měkkýšů, různých červovitých bezobratlých, ale sem tam si pochutnají i na vejcích racků, kachen a rybáků, a zobák neohrnou ani nad nějakou tou rybou či dokonce zdechlinou. Živí se různými způsoby; svůj zobák zapíchávají do bahna, klovou po povrchu substrátu, na němž hledají potravu, obracejí kamínky, občas zobákem i hrabou v bahně a písku. Při hledání potravě bývají obzvláště teritoriální, a starší jedinci se často chovají dominantně vůči mladším. Co se týče rozmnožování, jsou to monogamní ptáci, jejichž páry spolu zůstávají po více než jednu hnízdní sezónu. Hnízdí na zemi, v třícentimetrové prohlubni ohraničené lístky, a v jedné snůšce mají 2 až 5 vajec. Inkubace zabírá 22 až 24 dnů, o mláďata se pak rodiče starají dalších 19 až 21 dnů, než dojde k jejich osamostatnění. Kamenáček pestrý je na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody veden jako téměř ohrožený druh; mohou za to klimatická změna, invazní druhy, ilegální lov, narušení a ztráta bahnitých přílivových oblastí, kde tito ptáci hledají potravu, znečištění a další faktory. V roce 2024 žilo na Zemi 750 000 až 1 750 000 těchto ptáků. Jejich počty klesají.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Mooie foto van de bonte roodborsttapuit.
OdpovědětVymazatGroetjes Tinie
I'm sorry but this isn't Saxicola rubicola! I looked up the common name you wrote here, and it's a common name for the European stonechat. Now, I love stonechat, they're magnificent little passerines but Arenaria and other scolopacids (sandpipers) are about as far from these, evolutionarily, as they can be. :)
Vymazat