Vědecký název: Stercorarius maccormicki,
Rozšíření: v období hnízdění pobřeží Antarktidy, jinak migruje po Tichém, Indickém a Atlantském oceánu,
Velikost: délka 53 cm, rozpětí křídel 127 cm, hmotnost 1,2 až 1,5 kg.
Mezi chaluhy rodu Stercorarius patří sedm druhů, z nichž nejjižněji hnízdícím je chaluha antarktická (S. maccormicki), odkazující svým vědeckým druhovým přízviskem na britského průzkumníka a lékaře Roberta McCormicka, který se plavil na lodi Beagle spolu s Charlesem Darwinem na počátku 30. let 19. století (po doplutí lodi do Rio de Janeira však musel ze zdravotních důvodů svou účast na plavbě kolem světa ukončit). Jedná se o velkého ptáka s šedavě hnědým zbarvením, a u odlišných morfů bělavou nebo hnědou hlavou, která je už na velkou vzdálenost jasně odlišitelná od odlišně zbarveného trupu a křídel. Dospělci mají černý zobák, ale mláďata ho mají zbarvený modře. Odlišit chaluhu antarktickou od podobně velké chaluhy velké (S. skua), dalšího částečně antarktického a jihooceánského zástupce rodu Stercorarius, může být zvláště pro laiky obtížné. Mimo blízké okolí antarktického kontinentu v době rozmnožování se ale tyto dva druhy vyskytují v jiných částech světa; chaluha velká se stahuje do severního Atlantiku, kam tento druh nemíří. Chaluha antarktická se mimo listopad a prosinec - vejce klade v pozdním jaře a v létě na jižní polokouli - pohybuje po Indickém, Tichém i části Atlantského oceánu. Viděna může být i na severozápadním pobřeží Severní Ameriky či na aljašských ostrovech. Zajímavé je také to, že se jedná o zvíře, které bylo pozorováno na jižním pólu - ano, skutečně na bodu, který je tím nejjižnějším na naší planetě. Takto získala své obecné anglické jméno, "south polar skua" neboli "chaluha jihopólová". Jde o velice houževnatého ptáka schopného vydržet značné mrazy, ač přes zimu rozhodně nebývá v okolí jižního kontinentu viděna. Tito ptáci jsou dosti teritoriální, málokdy na svém území snesou jiné opeřence, ale při výpravách za potravou se klidně seskupují i do stohlavých hejn. Živí se rybami, krilem, hlavonožci, vejci jiného ptactva a nepohrdnou ani tučňáčí mršinou či zbytky jídla mezi lidskými odpadky. Podobně jako další chaluhy, jsou i zástupci tohoto druhu kleptoparazity; jsou schopni dlouho pronásledovat jiného ptáka, dokud neupustí svou potravu, kterou si pak sežerou. Pohlavní dospělosti dosahuje chaluha antarktická v 6 letech života. V období hnízdění klade samice po zpáření 2 vejce, z nichž se mláďata líhnou nesynchronně; jedno započne svůj život dříve než to druhé. Ačkoliv jsou malé chaluhy schopny pohybu už den či dva po vylíhnutí, létat se naučí teprve asi v měsíci života. Celkově se toto zvíře dožívá 10 až 17 let. Podle webu Mezinárodního svazu ochrany přírody je chaluha antarktická málo dotčeným druhem se stabilní populací.
Zdroj obrázku:
iNaturalist (autor: Markus Lilje)
Zdroje informací:
the bird looks strange ..... wish to see it.
OdpovědětVymazatHave a nice day.
It doesn't seem strange to me, rather it looks like a theropod with a very distinctive personality. :D Thank you, you too!
Vymazat