Stejně jako vždy od prosince 2010, i letos přináším na svůj blog v předvánočním čase článek s odpovědí na důležitou otázku pro nemálo lidí. Můžeme letos na Vánoce očekávat sníh? Budou Vánoce 2025 bílé nebo o nich můžeme očekávat spíše jakési podzimně-jarní počasí? Zároveň v něm také shrnu, jaké jsou prognózy letošní zimy, která nám oficiálně začala o víkendu. A stejně jako každý rok, i tentokrát uvedu informace týkající se dopadů současné změny klimatu na náš čím dál více destabilizovaný svět.
Má vůbec ještě cenu čekat na sněhobílé Vánoce?
V důsledku současné změny klimatu se mění podoba ročních období v mírném podnebném pásmu. Podzimy jsou stále teplejší, zimy jsou mírné a sněhových srážek je za nich v posledních letech málo, jara přicházejí obvykle příliš brzy anebo příliš opožděně, léta jsou suchá nebo - jako v případě letošního léta - nadměrně deštivá. Nežijeme již v holocénním klimatu, které bylo od skončení poslední doby ledové stabilní. Od začátku průmyslové revoluce narostlo množství oxidu uhličitého v atmosféře z 280 ppm (parts per million) na více než 420 ppm, a v důsledku spalování fosilních paliv narůstá dále. Ačkoliv se odborníci dohadují, jak tuto novou epochu, do které jsme vstoupili, pojmenovat - antropocén, kapitalocén, nekrocén, manocén atd. - jisté je, že už není cesty zpět, a naší jedinou možností je proces klimatické změny zpomalit postupným přechodem od fosilních paliv a nejlépe systémovou změnou směrem k demokratičtější a environmentálně spravedlivější společnosti, nechceme-li dříve než později zaplatit cenu za ignoranci těch, jež jsou za prudkou akumulaci skleníkových plynů oteplujících našich planetu zodpovědní. Zima už není to, co bývala. Radovánky, jaké na svých nádherných malbách zobrazoval Josef Lada, už v blízké budoucnosti zřejmě nikdo nezažije. Zima je v našich končinách, ve střední Evropě, obvykle suchá a chladná nebo deštivá a teplá, ale sněhových srážek v nížinách si už opravdu tolik neužíváme. Naopak jiné části světa mají sněhu v zimě tolik, že to způsobuje problémy infrastruktury, úmrtí lidí a škody na majetku, jaké si dříve nedokázali představit. Má vůbec ještě cenu čekat na sněhobílé Vánoce? Jsou ve světě poznamenaném rapidní klimatickou změnou vůbec možné? Možná to nejsou ty správné otázky. Je lepší se zamýšlet nad tím, zda nějaké Vánoce či jiné svátky spjaté s dárky za několik desítek let vůbec budou moci nastat, když se svět v důsledku škodlivých politik a ekonomiky asociální akumulace kapitálu tolik horší.
Vánoce 2025 prý budou v některých částech Česka bílé
V průběhu dneška, 22. prosince, zaplavily internetové zpravodajské servery články o tom, že se prý letos o Vánocích sněhu opravdu dočkáme. Bylo by to výtečné! Od zítřka, 23. prosince, se má totiž výrazně ochladit v důsledku proudění arktického vzduchu z východu, a na horách má odpoledne a večer začít sněžit. V onen magický den, kdy do komínů leze Santa Claus, připravené sušenky chroupe Otec Vánoc a na okno klepe malý Ježíšek, by ranní teploty měly být pod nulou, a ačkoliv se pak v průběhu Štědrého dne oteplí, v některých částech Česka by mělo sněžit. Český hydrometeorologický ústav informoval o tom, že nejvíce sněhu ve středu napadne v jihozápadní části Čech, hlavně v Pošumaví. Také Jeseníky v Olomouckém kraji se ale zřejmě dočkají pěkné, až deseticentimetrové vrstvy sněhu. V Praze má být po většinu Štědrého dne dokonce pod nulou, což je skvělá zpráva! V odpoledních hodinách můžeme ve stověžatém hlavním městě této země očekávat teploty okolo -2°C. Až budete večer vyhlížet elfy, skřítky, andílky, duchy nebo čertíky z okna, měla by panovat teplota -3°C, a možná přitom bude lehce padat sníh. Jiné části Česka se sněhu na Štědrý den nedočkají. Daleká země Morava si zřejmě užije jen déšť. Tamní stoletzavopicemáci z tradicionalistických řad budou mít akorát kaluže a v nejlepším břečku, což mají za trest za svou politickou a sociální neprobuzenost. V noci na čtvrtek 25. prosince můžete očekávat ještě nižší teploty, -2°C až -6°C. Pokud si tedy vyrazíte na vánoční procházku, určitě se vám bude kouřit od úst, a možná na vás spadne i nějaký sníh.
Jaká bude zima 2025/2026? Co se očekává?
Prognózy letošní zimy se liší. Po internetu kolují všelijaké články s všelijakými titulky. Podle některých by mohla přijít tuhá zima jako za časů Československé takzvaně socialistické republiky, podle jiných bude v nížinách teplo, na horách bude dostatek sněhu, a přijdou nečekané výkyvy počasí, na které je třeba se připravit. Obvykle se však má za to - a zimy posledního půldruhého století to potvrzují - že nás čekají nadprůměrné teploty, jež souvisí s narušenou cirkulací vzduchu na severní polokouli a celkovým oteplováním v důsledku nárůstu zastoupení skleníkových plynů v atmosféře. I kdyby napadlo hodně sněhu, což se třeba na dvoutýdenní nebo i třítýdenní období klidně stát může, očekávat v nostalgii návrat ladovské zimy asi vážně nemá cenu. Prosinec byl teplý (jen poznámka, meteorologická zima začíná už 1. prosince), jeho konec může být trochu chladivější a možná nás čekají nějaké ty chladné a snad i zasněžené lednové dny, ale stále platí, že výrazně mínusové teploty bychom dlouhodobě očekávat neměli, pokud vůbec. Čeká nás spíše teplejší zima. Možná si nějakých těch radovánek ve sněhu se svým psem užijete, možná se budete moci koulovat se svými spolužáky nebo kolegy po skončení směny (koule ze sněhu jsou pořád lepší, než-li kameny, železné tyče a čepele vystřelovacích nožů), ovšem ne po velmi dlouhou dobu.
Sníh padající v záři slunečních paprsků uprostřed porostu dřevin. Zdroj: StockCake
Rok 2025 má být 2. či 3. nejteplejším v historii klimatologických měření
Zatím to vypadá tak, že rok 2024 si udrží příčku nejteplejšího roku. Pokud toho máte v makovici málo, stále pochybujete o vážnosti klimatické změny a zprávu, že rok 2025 tuto příčku zřejmě neobsadí, vnímáte jako něco pozitivního, pak vám na Vánoce přeji tu nejzetlelejší bramboru pod stromečkem - a nic jiného. Rok, se kterým se za necelý týden a půl rozloučíme, totiž obsadí 2. či 3. místo na tomto seznamu, o čemž nás již na začátku listopadu informovala Světová meteorologická společnost. Posledních 11 roků, počínaje rokem 2015 a konče rokem 2025, vstupuje do historie 11 nejteplejších let ve stošestasedmdesátileté historii klimatologických měření a pozorování. A poslední tři roky, tedy 2023, 2024 a 2025, obsadily všechny tři hlavní příčky na vrcholu. Podle reportu Světové meteorologické společnosti vydané k příležitosti zkorumpované Konference OSN o klimatu v brazilském Belému - který stejně jako předchozí COPy nestál za nic, exkludoval indigenní obyvatelstvo a poskytl platformu lobbistům za fosilní paliva - byla letošní průměrná teplota vyšší o 1,42°C (s plus či mínus 0,12°C) než průměr z pre-industrální doby. Jak nás v první třetině prosince informoval web projektu Copernicus, globální průměrná teplota za letošní období od ledna do listopadu se vyšplhala na 1,48°C nad průměrem z let 1850 až 1900, a byla také o 0,6°C vyšší než byl průměr za třicetileté období mezi lety 1990 až 2020. Globálně asi nejtěžším měsícem byl, co se počasí týče, srpen. Bleskové povodně ve Spojených státech amerických, nárůst teplot, horké vlny, nekontrolované divoké požáry... V jejich důsledku trpěly miliony a miliony lidí po celém světě. Mezi 7. a 31. lednem řádily v jižní Kalifornii ničivé lesní požáry, které byly zapříčiněny mj. dlouhodobým suchem. Web European Civil Protection and Humanitarian Aid Informations informoval začátkem prosince o tom, že rok 2025 byl pro Evropu nejhorším, co se týče lesních požárů; nejvíce hořelo v Bulharsku, Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku, a ve všech těchto zemích dohromady bylo spáleno na 334 940 hektarů! Rozhodně jde pro Evropu o nejhorší rok od počátku záznamů Evropského lesního požárního informačního servisu, který byl zahájen v roce 2006. Rekordy lámaly také extrémní jevy počasí. Bouře Éowyn, která v lednu postihla Spojené království a Irsko, vyvolala v těchto zemích největší větry za 80 let. Na začátku února kvůli ní v Irsku stále 39 000 lidí bylo bez elektřiny. Strašlivé záplavy v jihovýchodní Asii, jež zaznamenaly vrchol v listopadu, byly jednou z nejhorších letošních tragédií v regionu, a zabily přes 900 osob. Jednou z jejich příčin bylo také rozsáhlé odlesňování. Na závěr této části zmíním ještě to, že leden 2025 byl v arktickém regionu nejteplejším lednem za celou historii pozorování. Nikdy dříve nebylo v Severním ledovém oceánu v zimě tak málo ledu, jako loňskou zimu.
Zvířecí aktivita v souvislosti se zimou v České republice
Havrani letos přiletěli do České republiky ve standardní dobu, na konci října a na začátku listopadu. Většina těchto ptáků migruje do střední Evropy na zimu z Polska, Běloruska, Ukrajiny a pobaltských států, i když některá hejna sem mohou zaletět až z oblasti pohoří Ural. Osobně si bohužel nyní nevybavuji, jestli jsem letos jejich přílet zaznamenal, nicméně pokud přiletěli v době, kdy se to od nich očekává, určitě je to považováno za dobrou věc. Stejně jako loni, i letos se vám nemohu pochlubit pozorováním obojživelníků aktivních třeba ještě v pozdních podzimních měsících nebo v prosinci, přestože tyto měsíce byly teplé. Neznamená to, že by nějaký mlok skvrnitý náhodou nevylezl i v prvních zimních dnech (v roce 2023 jsem na jednoho narazil pár dnů před Štědrým dnem, a jak se měl na lesní cestě k světu!), důvodem je však to, že jsem delší dobu nezavítal na žádné lokality, které obývají. To se pojí hlavně s mým časovým vytížením, o kterém jsem se trochu více rozepsal v článku oznamujícím dočasné ukončení projektu Kniha týdne.
Snad byl pro vás tento článek přínosný. Tomu, jak se podmínky i zde ve střední Evropě v důsledku změny klimatu proměňují, je opravdu třeba věnovat pozornost. Vánoce už nám klepou na dveře, ale předtím, než pro vás napíši mé letošní vánoční přání, chystám ještě jeden článek, který můžete očekávat 23. prosince!
Žádné komentáře:
Okomentovat