Důkazy klimatické změny v arktickém ledu. O vážnosti současné klimatické změny již nepochybuje nikdo, snad kromě zástupců fosilního průmyslu a jím obalamucenými lidmi žijícími nejspíše pod kamenem. Jak ale klimatičtí vědci získávají data, která o rapiditě změny klimatu a její odlišnosti od změn klimatu v minulosti Země vypovídají? Michaela Strachan zamířila do Arktidy, konkrétně na souostroví Špicberky, jež jsou nejrychleji se oteplujícím regionem naší planety. Zde se setkává s doktorkou Liz Thomas, klimatoložkou z British Antarctic Survey, která jí objasní, jak špicberský led poskytuje tolik potřebná data o klimatických změnách. Zabývá se výzkumem ledových jader, jimž je zvláštní pozornost věnována v posledních zhruba padesáti letech. Právě první vyvrtaná ledová jádra před oněmi pěti dekádami vědcům potvrdila, že spalování fosilních paliv výrazně zvyšuje množství skleníkových plynů v atmosféře, a umožnila jim porovnat stav současného klimatu s jeho podobami až do konce poslední doby ledové (ledová jádra jsou zdroji proxy dat; poskytují údaje, které nelze získat klimatologickými změřeními - údaje o klimatu v minulosti). Z nejsevernějšího města světa, Longyearbyenu, se tým vědců doprovázený Michaelou a štábem přemístí v "pásových vagonech" k odlehlému ledovci za teploty -25°C. Výzkumník William Martz zasune do ledu zařízení na odběr ledového jádra, s jehož extrakcí pak Michaela pomůže. Naše průvodkyně poznamenává, že British Antarctic Survey má dobrou reputaci i proto, že v roce 1985 napomohla světu uvědomit si vážnou situaci s ozonovou dírou nad antarktickým kontinentem. Vyvrtané jádro obsahuje led starý 1000 až 3000 let. Poté je přemístěno do laboratoře doktorky Thomas, kde budou analyzovány plyny v něm obsažené. Pro ukázku doktorka Thomas ukáže Michaele antarktický led z konce poslední doby ledové, obsahující viditelné bubliny vzduchu. Dále budeme seznámeni s procesem přípravy vzorku. Segmenty ledu jsou řezány po 3 centimetrech, poté tají na teplé destičce o teplotě 20°C, a jejich zkapalněný obsah je pak trubicemi přemístěn do vedlejší laboratoře, kde už jeho plyny analyzují vědečtí odborníci s využitím technologií. Měření měnících se koncentrací skleníkových plynů napříč ledovým jádrem umožňuje rekonstrukci klimatu i před stovkami tisíců roků. Doktorka Thomas nám ukáže graf zobrazující změnu klimatu v posledních 800 000 letech, na němž jsou patrné cyklické změny chladných a teplých podmínek a přirozené fluktuace množství skleníkových plynů v atmosféře. V recentní minulosti, s nástupem průmyslové revoluce, však skleníkových plynů přibývá mnohem, mnohem více. Od 50. let 19. století, kdy fosilní paliva opravdu začala být spalována ve velkém v souvislosti s rozvojem průmyslu, se zastoupení oxidu uhličitého v atmosféře zvedlo o 100 %. To je za tak krátkou dobu bezprecentní, a v historii Země to nemá obdoby. Je to alarmující. Planeta na tuto rapidní proměnu viditelně reaguje. Špicberský ledovec, ze kterého studované jádro pochází, jen za poslední stovku let ustoupil o 7 kilometrů! Předpokládá se, že na konci 21. století bude průměrná teplota na Špicberkách o 10°C vyšší. Lidstvo čekají těžkosti.
Klip ze třetí epizody dokumentární trilogie Doba ledová: Zamrzlý svět (Ice Age: A Frozen World), nazvané Velké tání (The Great Thaw), z dílny společnosti October Films a poprvé odvysílané na britské stanici Channel 5 v lednu 2023.
Žádné komentáře:
Okomentovat