Predátor a kořist v pravěké Kanadě: Gorgosaurus vs. Struthiomimus

Kanadská provincie Alberta byla před 75 miliony let bojištěm monster. Obrovští pravěcí zabijáci mezi sebou bojovali o to, který z nich bude během vývoje úspěšnější. Masožravci se střetávali s velkými, obrněnými býložravci. Byli mezi nimi rohatí dinosauři, poklidní býložravci, jež však nebyli bezbranní. Dalšími hrůzu nahánějícími býložravými obrněnci byli ankylosauridi, tanky mezi dinosaury. Byli vybaveni strašlivým kyjem na ocase. Avšak velcí predátoři, sotva si troufající na tyto živé hradby, často lovili menší dinosaury...

Nejprve se podívejme na našeho zabijáka. Je to obrovský masožavec z čeledi Tyrannosauridae. Měřil 10 metrů na délku, zuby měl ostré jako břitva, dozadu zatočené, a nechyběly mu ani rychlé zadní končetiny, díky nimž mohl v případě nutnosti utíkat rychlostí přes 20 km/h. Jmenuje se Gorgosaurus. Dříve byl Gorgosaurus považován jen za nesprávně označeného Albertosaura, ale nakonec se ukázalo, že tyto dva příbuzné rody přece jen žily jaksi odděleně. Gorgosaurus byl v pravěké Albertě jedním z největších predátorů vůbec. Byl to pravý masožravý král ekosystému a dovolit si mohl prakticky na cokoliv, tedy pokud ho jeho kořist nezranila. Velcí rohatí dinosauři byli pro jednoho Gorgosaura příliš. Mohl je lovit ve skupinách, když smečka Gorgosaurů obklíčila například Styracosaura a společnými silami jej složila. Navíc existují důkazy, že Tyrannosauridi lovili ve skupinách. Ovšem když zrovna nebyl ve společnosti svých bratrů a sester, vydával se Gorgosaurus na lov sám. Proti velkým obrněncům měl sotva šanci, ale jeho kořist nemusela být vždy velká a těžkopádná. Co takhle dát si k večeři pštrosa?

Nebo pštrosího dinosaura? Druhá možnost rozhodně byla na Gorgosauřím menu. Seznamte se, Struthiomimus. Přeložíte-li si jeho jméno, pak zjistíte, že znamená "napodobitel pštrosa". A to je zrovna to, co byste od takového rychlíka očekávali. Byli úplně jako pštrosi! Dlouhý krk, pružinovité končetiny... I celková stavba těla připomínala dnešní pštrosy. Struthiomimové a další

ornithomimimosauři, tedy dalším dinosauří "napodobitelé ptáků", byli nesmírně rychlými běžci. Vlastně by se dalo uvést, že mezi dinosaury už nebyl k nalezení rychlejší tvor. Dokázali utíkat rychlostí přes 60 km/h, díky čemuž byli schopni spolehlivě utéci i mazaným raptorům (dromaeosauridům). Předběhnout velkého Gorgosaura nebyl pro tyto oportunistické všežravce či býložravce téměř žádný problém. Pokud tedy Gorgosaurus neučinil důležitý tah...

Útok ze zálohy... Nacházíme se v pravěké Albertě před 75 miliony let. Krajina je svěží, všude plno zeleně, rané kvetoucí rostliny i hmyz, který je opyluje. Stádečko Struthiomimů nalezlo nějaká semena na zemi a zobá je zrovna tak jako by to dělaly slepice. Na okraji stáda stojí hlídka. Struthiomimové nikdy nic nepodceňují. Ale tentokrát může vyhrát ten, kdo má lepší čich. Tyrannosauridi měli dokonalý čich, možná nejlepší ze všech masožravých dinosaurů. Čich dovedl velkého, starého Gorgosaura ke skupince ptačích dinosaurů. Skryl se za mohutnými stromy a keři. Hlídka nic nezpozorvala. Pak se zčistajasna obr vynořil z lesa! Už předtím vycítil, který ze Struthiomimů je zraněný nebo nemocný. Všichni pštrosí dinosauři utekli, jejich reakce jsou nepodcenitelné. Ale slabý kus sotva uběhl pár metrů, než jeho tenký, pštrosí krk sklaply čelisti Gorgosaura. Byl mrtvý na místě... V jiných případech ale mohla celá skupina Struthiomimů nepříteli utéci. Jediný Gorgosaurus by asi neměl šanci proti k útěku připravené skupině zdravých, mrštných pštrosích dinosaurů...

Snad se Vám tato část seriálu Predátor a kořist v pravěké Kanadě líbila. Projekt ještě někončí, těšte se tedy na další části!