Obrázek týdne 19. 4. 2024

Pracovní týden končí, nastává páteční odpoledne a na Blogorgonopsidovi samozřejmě nesmí chybět Obrázek týdne. Po několikadenní vyčerpávající twitterové debatě s obyvateli této podivné malé země, kteří se nikdy neseznámili s pracemi prvních darwinistů Karla Kesslera a Petra Kropotkina o teorii vzájemné pomoci, ba ani s pracemi významného evolučního biologa Stephena Jaye Goulda, se s radostí vracím do internetového prostoru, který skutečně patří všem, kteří o přírodním světě něco chtějí vědět... a to s tímto nádherným dílem, které jsem nedávno zahlédl na twitterovém účtu výtečného paleostreamera a paleoumělce Joschui Knüppa. Co na tento obraz říkáte?

Popisek k obrázku: Dva obří madagaskarští lemuři druhu Pachylemur insignis přihlížejí smrti svého pralesního domova, umírajícího v plamenech. Jeden z nich se prochází po úzkém kmeni vyvráceného stromu, zatímco druhý stojí na zadních, prsty levé přední končetiny drží utrženou větev a posmutněle se strachem v očích hledí do dáli. V pozadí vidíme tři zástupce Homo sapiens patřící k prvním kolonizátorům Madagaskaru, kteří přijeli z africké pevniny (jiné skupiny původních obyvatel dorazily také z jihovýchodní Asie). Tato skupina se rozhodla vyžďářit hustý les, aby měla místo na své aktivity. Pro pachylemury to znamená ztrátu domova, v němž žili několik let. Nechtějí-li přijít s lidskými obyvateli lesa do křížku, budou se muset přesunout na nové území. Na lidmi čerstvě osídleném Madagaskaru je však slibná budoucnost nečeká. Pachylemur je rodem jedné z největších poloopic, jež kdy žily; vyobrazený P. insignis byl ze dvou druhů s 13 kilogramy menší, příbuzný P. jullyi pak mohl dosáhnout hmotnosti až 20 kilogramů. Rod je znám z pleistocénních fosilií a holocénních subfosilií, jež nejsou značného stáří. Lidé dorazili na Madagaskar zřejmě někdy kolem roku 350 před naším letopočtem, ačkoliv nekonkluzivní důkazy jejich přítomnosti na ostrově jsou ještě o něco starší. Pachylemuři nejspíše nevyhynuli proto, že by je lidé lovili, za jejich populační úbytek a nakonec vyhynutí mohla ztráta přirozeného prostředí a introdukce invazivních druhů člověkem. Poslední zbytky P. insignis jsou méně než 500 let staré, tento gigantický lemur tedy vyhynul skutečně nedávno. Scéna se odehrává na severovýchodě Madagaskaru zhruba 300 let před začátkem našeho letopočtu.

Že vám ten obraz přijde povědomý? To proto, že odkazuje na známé dílo Burning the Brushwood od Eera Järnefelta! Zajímají vás další nedávno vyhynulí lemuři? Více se o nich dočtete v článku, který jsem publikoval 30. dubna 2021 na svůj druhý blog Blogorgonopsid Diaries. Pachylemur v něm zmíněn není, je ovšem věnován paleopropithékům, megadalapisům i pravěkému ksukolovi Daubentonia robusta!

Čeho se v brzké době na tomto blogu dočkáte? Blíží se vydání dalších dokumentárních novinek, a že jich zase nebude málo! Nový seriál Mammals vyprávěný Davidem Attenboroughem už jsem zmiňoval, ale pokud máte zájem dozvědět se o plejádě dalších (nevychází snad každý rok kolem Dne Země jistý enviro dokument od BBC s šesticí moderátorů včetně Chrise Packhama, Liz Bonnin a Steva Backshalla?), určitě se sem v příštích dnech vraťte!

Jen dopředu avízuji, že se už tak nějak blíží další velká událost v historii tohoto blogu - na začátku května oslaví Blogorgonopsid 15. narozeniny. Pomalu se chystá oslava!🎂😄