Kobrovka antilská - Kriticky ohrožený had z Guadeloupe

Je nejvyšší čas seznámit vás s dalším hadím druhem! Přestože od napsání popisku korálovky mexické na začátku srpna na vás jako bonus v rámci projektu "Šupinatí z Jihoafrické republiky" zaútočila zmije Schneiderova, troufám si tvrdit, že ta několikatýdenní pauza od hadů měla příliš dlouhého trvání. A tak je tu konečně slíbený článek o kobrovce antilské!

Latinský název: Alsophis antillensis,

Rozšíření: Guadeloupe,

Velikost: délka maximálně 1 metr.

Do rodu kobrovek (Alsophis), který patří mezi užovkovité (Colubridae) podčeledi šnekožroutovitých (Dipsadinae) a v rámci ní pak s dalšími devíti rody do tribu Alsophini, se řadí celkem osm druhů. Vyskytují se na ostrovech v Karibském moři. Mnozí z nich jsou endemity, s nimiž se setkáme pouze na jednom či dvou ostrovech; takový Alsophis danforthi (nemá český ekvivalent) je k nalezení pouze na guadeloupském souostroví Îles des Saintes, a A. manselli zase žije pouze na Montserratu. Rovněž tak má velmi omezený areál rozšíření kobrovka antilská, se kterou je možné se setkat jen na ostrovech Base-Terre a Grande-Terre - dvou hlavních ostrovech francouzského zámořského území Guadeloupe. V minulosti byl tento druh k nalezení také na ostrově Marie-Galante, třetím největším ostrově z Francouzských Antil, tam je však podle Červeného seznamu IUCN vyhynulý (data jsou z července 2015). Kobrovka antilská je klasifikována jako kriticky ohrožený druh, jehož počty klesají. Za její zmizení z Marie-Galante může introdukce asijské promyky zlaté (Herpectes auropunctatus, též Urva auropunctata), jež je jedním ze stovky nejhorších invazivních druhů celého světa. Nemalé množství problémů způsobuje kobrovkám i predace ze strany krys, dalších nepůvodních obyvatel Guadeloupe, zavlečených do křehkého ekosystému těchto ostrovů lidskými osadníky. Nemalé škody způsobila populaci kobrovky antilské i perzekuce lidmi, kteří se stále nevymanili ze zastaralých a přehnaných strachů z beznohých, šupinatých plazů. Od roku 1980 kobrovka antilská vymizela z naprosté většiny svého původního areálu rozšíření. I na Base-Terre a Grande-Terre je její výskyt poněkud ostrůvkovitý. Změna jejího přirozeného prostředí v zemědělskou krajinu také ničemu nepomohla. Přirozenou domovinou tohoto hada jsou listnaté lesy, okraje mangrovových porostů, pobřežní křoviny a tropické suché i vlhké lesy. Kobrovky antilské dokáží přežít na horských pastvinách nebo v zahradách a plantážích, ale právě v takových umělých habitatech jim hrozí větší nebezpečí ze strany člověka či zavlečených anebo domácích zvířat. Kobrovky obecně loví hlavně ještěry, zvláště pak anolise, je však známo, že se občas rády přiživí i na nějaké té žábě, hlodavci, ptákovi nebo jiném hadovi. Aktivní jsou za dne, od rozednění po soumrak. Disponují jedem; jsou to opisthomegadonti, mají zvětšené zadní jedové zuby napojené na Duvernoyovy žlázy, ze kterých se po pořádném zakousnutí do těla kořisti tlačí paralyzační koktejl. Vůči člověku je kobrovka antilská, stejně jako všechny její příbuzné, naprosto neškodná. Je-li chycena do rukou, ve většině případů se ani nepokusí kousnout. Místo toho se brání vypouštěním velmi nepříjemně páchnoucího sekretu z kloaky. Pokud jím pokryje tělo útočníka, nejspíše ho donutí, aby ji pustil. Co se vzhledu týče, je tento štíhlý had zbarven tmavě; záda má tmavě hnědá až černá. Na bocích se střídají černé fleky s bílými; bílé nebo žluté skvrny pokrývají také záda, a to ve dvou řadách. Platí, že zádové skvrny se nenacházejí přesně jedna vedle druhé, ale spíše se nalevo a napravo postupně střídají. V podstatě se jedná o přerušované pruhy. Bříško je zhruba krémové barvy. Jakožto typický diurnální had má kobrovka antilská kulaté zorničky. Tento druh byl v roce 1837 popsán německým přírodovědcem Hermannem Schlegelem pod názvem Psammophis antillensis. Později byl řazen do rodu Dromicus, do něhož patřila třeba i kobrovka kubánská (Cubophis cantherigerus). Stejneger nakonec v roce 1904 tohoto hada přeřadil do Fitzingerem zavedeného rodu Alsophis. Druhy A. manselli, A. sibonicus, A. danforthi a A. sanctonum byly dříve považovány za poddruhy kobrovky antilské. Na Guadeloupe se tomuto hadovi říká "kouwès nwé". Jde-li o romnožování, rozhodně nemůže být opomenuto, že samci mají bikalykulátní, dvoulalokový hemipenis; značná část těchto laloků není ničím výrazným pokryta. Samice kladou vejce, jde tedy o oviparní (vejcorodý) druh. Jinak se toho však o rozmnožování těchto hadů moc neví. U všech kobrovek rodu Alsophis platí, že samice jsou větší, než samci.

Příště užovka purpurová!