Fukuipteryx

Fukuipteryx prima ("první pero z Fukui") byl malý theropod z kladu Avialae (zahrnujícího všechny žijící dinosaury, totiž ptáky), který žil v Japonsku v rané křídě před 120 miliony let. Byl popsán v roce 2019 japonskými paleontology Takuyem Imaiem, Yoichim Azumou, Soichirem Kawabem, Masateru Shibatou a Kazunori Miyatou ve spolupráci s čínskými vědci Wangem Minem a Zhou Zhonghem. Exemplář, na základě něhož byl popis druhu zhotoven, byl nalezen v roce 2013 v Dinosauřím lomu spodnokřídového souvrství Kitadani poblíž města Katsuyama v prefektuře Fukui na ostrově Honšú. Fosilie byla obsažena v zeleném pískovci datujícím se do stupně apt. Ostatky zvířete sestávaly mj. ze čtyř zádových obratlů (dva z nich byly kompletní), dvou krčních obratlů, pěti ocasních obratlů, furculy (klíční kosti srostlé v sáňky), neúplné kyčelní kosti, kostí předních končetin včetně levé kosti pažní a dále neúplné levé loketní a kompletní pravé loketní kosti, a kostí zadních končetin včetně nekompletní levé i pravé kosti holenní. Nechyběly ani některé prsty předních a zadních končetin. Pro fukuipteryxe bylo typické, že jeho furcula měla tvar písmene U a byla robustně stavěna. Loketní a vřetenní kost byly delší než stehenní kost zvířete, což se může zdát zprvu poměrně kuriózní. Pažní kost pak byla nejdelší končetinovou kostí, které zvíře mělo. Jinými slovy, křídla tohoto spodnokřídového ptáka byla delší než jeho zadní končetiny, což však není nikterak překvapivé - byl schopen aktivního letu, měl křídla velmi podobná křídlům dnešních ptáků, a byl lépe stavěn pro let než pro běh po zemi. Nalezená fosilie patřila jedinci starému ne více než rok; byl to subadult, tedy takový fukuipteryxí puberťák, blížící se již dospělosti. Paleontologové, kteří se zkamenělinou zabývali, zrekonstruovali kosti zvířete pomocí výpočetní tomografie. Zajímavé je, že tvar pygostylu (to jsou srostlé a uniformně osifikované ocasní obratle) naznačuje přítomnost krátkého ocasu; ztráta dlouhého pernatého ocasu byla zřejmě ve vývoji aktivního letu u ptáků důležitým krokem. Protože byl pygostyl u nalezeného exempláře robustní a pevně srostlý, usoudili Imai a jeho kolegové, že se skutečně nejednalo o mládě (například u kuru domácího je pygostyl ještě v sedmi či osmi týdnech života štíhlý, nikoliv robustní jako u dospělců starých minimálně šestnáct týdnů). Celkově se v některých ohledech Fukuipteryx podobal slavnému praptáku archaeopteryxovi, ač byl pochopitelně mnohem více vyvinutý. Fylogeneticky měl blíže k současným ptákům, než k bavorskému praptákovi. Velikostně byl Fukuipteryx srovnatelný s dnešními holuby. Je dost možné, že podstatnou část svého života trávil na stromech. Mohlo se jednat o hmyzožravce, to je ale čistě spekulativní (typový exemplář sice zahrnuje část lebky se spodní čelistí, ale nenašly se žádné zuby, jež by prozradily, čím se asi tak tento pravěký pták živil). Svého času byl objev fukuipteryxe zásadní, neboť se jednalo o prvního "avialána" nepatřícího do kladu Ornothothoraces (zahrnujícího všechny současné ptáky, jejich předchůdce a nejbližší fosilní příbuzné), který nepocházel Korejského poloostrova či čínské Jeholské bioty. Zvířaty, se kterými Fukuipteryx před 120 miliony let sdílel svou kitadanijskou domovinu, byli například neptačí theropodi Fukuiraptor a Fukuivenator či kachnozobý Koshisaurus.

Popis fukuipteryxe můžete najít například na anglické Wikipedii. Informace uvedené v tomto článku byly převzaty také z původního popisu zvířete v Communications Biology.

Příště Liaoningvenator!