Saurorictus ("ještěrčí úsměv") byl svrchnopermský plaz z čeledi Captorhinidae, jehož fosilní ostatky se datují do doby před 260,5 až 255 miliony let. Exemplář, na jehož základě byl tento živočich v roce 2001 paleontology Seanem P. Modestem a Rogerem M. H. Smithem popsán, pochází z lokality Hoedemaker Member v geologickém souvrství Teekloof nedaleko města Beaufort West v Západním Kapsku na území Jihoafrické republiky. Holotyp sestává z takřka úplné, podstatně dobře zachovalé lebky, a malého množství postkraniálního materiálu. V původní studii uvedli Modesto a Smith, že lebka sauroricta postrádala supratemporál, tedy spodní část spánkové kosti. Podle kontroverzního výzkumu Davida Peterse, autora vědeckou komunitou neuznávaného a velmi kontroverzního webu "The Pterosaur Heresies", drobný kostní výstupek v lebce, který byl těmito autory označen za část kosti temenní, ve skutečnosti představoval onen chybějící supratemporál. Peters uváděl (nikoliv však ve vědecké práci, nýbrž v článku shrnující jeho vlastní výzkum!), že byl supratemporál navíc docela velký, a nečinil tak saurorikta takovým podivínem, za jakého byl původně označován. Tyto údaje však nelze brát vážně. Podle různých fylogenetických analýz byl Saurorictus více či méně evolučně spřízněn s captorhinidy, jakými byli Protocaptorhinus, Rhiodenticulatus a Captorhinus. Lebka saurorikta měřila asi 2,2 centimetry na délku, z čehož lze vyvodit, že zvíře mělo celkově od nozder po špičku ocasu délku asi 15 centimetrů. Modesto a Smith jej ve svém článku z roku 2001 považují za nejlépe zachovalého svrchnopermského captorhinida. Zároveň je také nejjižněji objeveným zástupcem této čeledi "plazů" z kladu Eureptilia. To se odráží na jeho druhovém jménu, S. australis. Čím se tento tvor živil, to není úplně jisté. Snad se lze domnívat, že to byl hmyzožravec. Bezobratlými se živili i další captorhinidi, ač se v této čeledi našli i herbivoři.
Popisek tohoto tvora můžete najít například na anglické Wikipedii.
Příště Campylocephalus!
Žádné komentáře:
Okomentovat