V řekách Rio Itabapoana a Rio Itapemirim na území východní Brazílie žije nově popsaný druh lorikárie, který dostal jméno Loricariichthys melanurus. Jedná se již o devatenáctý druh rodu Loricariichthys, patřícího do řádu sumců (Siluriformes). Nový druh sladkovodní ryby, endemicky se vyskytující ve výše zmíněných řekách a dalších vodních zdrojích jejich příslušných pánví v jižní části brazilského státu Espírito Santo, popsali Roberto E. Reis, Fábio Vieira a Edson H. L. Pereira v článku publikovaném 14. července v žurnále Ichthyology & Herpetology. Nejvíce se tomuto druhu lorikárie podobá L. castaneus, který také ze všech ostatních lorikárií žije geograficky nejblíže oblastem výskytu L. melanurus. Od druhu L. castaneus se však nový druh liší nápadným okrajovým černým pruhem táhnoucím se přes paprsky střední až spodní části ocasní ploutve. Právě tento znak vynesl zvířeti jeho druhové jméno, které v překladu ze starořečtiny znamená "černý ocas". Dále také distální polovina hřbetní ploutve je u L. melanurus mnohem tmavější než u L. castaneus. Holotyp, tedy exemplář, na základě kterého Reis a jeho kolegové rybu popsali, byl vyloven na levém břehu řeky Rio Itabapoana v pobřežní municipalitě Presidente Kennedy. Dostal označení MCP 54287. Jedná se o samici, dosahující délky 20,74 centimetrů. Pochopitelně poskytla vědcům genetický materiál nutný k jejímu nespornému odlišení od jinak poměrně hojné lorikárie již výše zmíněného, velmi blízce příbuzného druhu. Je pravděpodobné, že L. melanurus a L. castaneus mají stejného předka. Tyto dvě specie nicméně žily ve vzájemné izolaci přinejmenším po několik desítek tisíc let, neboť Rio Itabapoana a Rio Itapemirim nebyly po značnou část pleistocénu v kontaktu s jinými východobrazilskými řekami, jež obývá právě L. castaneus.
Holotyp MCP 54287, vylovený na břehu Rio Itabapoana (fotografie z blogu Species New to Science)
Loricariichthys je jedním z 25 rodů lorikárií, jež tvoří podčeleď Loricariinae, zavedenou Bonapartem v roce 1831. Ta je zároveň jednou ze sedmi podčeledí tvořících rodinu krunýřovcovitých (Loricariidae). Celý rod je v podstatě jihoamerickým endemitem. Většina druhů žije v Amazonské nížině, v systému řeky Paraná a v tocích Brazilské vysočiny a Guayanského štítu. Mnohé z lorikárií jsou vybaveny jakýmsi zdvojeným dýchacím pouzdrem na "vnitřním" konci jícnu, který jim usnadňuje odčerpávání kyslíku z vody. Přirozeným prostředím lorikárií jsou většinou sladké vody s bahnitým či písčitým dnem. Všech devatenáct druhů si je vesměs dosti podobných; většinou to chce mít dost velké znalosti těchto ryb a dobře vycvičené oko, abyste je od sebe dokázali úspěšně rozeznat.
Sedmnácticentimetrový Loricariichthys edentatus, popsaný v roce 2000, z řeky Paraná (fotografie z Research Gate)
Abstrakt původní studie dr. Reise a jeho kolegů je k nalezení na tomto odkazu. Za doplňující informace vděčím anglické Wikipedii.
Žádné komentáře:
Okomentovat