S Obrázky týdne jsem začal 29. ledna 2010, tedy před více než jedenácti lety. Od té doby přibývaly články do této rubriky každý pátek až do mé nečekané dvouměsíční pauzy od psaní na jaře 2011, poté se Obrázky týdne na krátkou dobu vrátily, pak je vystřídal jiný pátečník, v letech 2012 a 2013 jsem do rubriky opět přispíval a pak nakonec v listopadu 2013 nahradil Obrázky týdne Správce dinosauřího parku. A když jsem si od něj dal přestávku na konci zimy 2018, Obrázky týdne se opět vrátily, a pak se tak nějak se Správcem střídaly. Nyní je však na čase se s Obrázky týdne opět na delší dobu rozloučit. První letošní červencový příspěvek do této rubriky je přinejmenším na několik měsíců, možná však i déle, posledním. Od 9. července bude totiž každý pátek na Blogorgonopsidu patřit něčemu úplně novému! Co to bude? Brzy se to dozvíte. Jen to vydržte těch pár dnů, než to oficiálně oznámím... Na dlouho poslední Obrázek týdne je dílem skvělé paleoartistky a ilustrátorky přírody Júlie d'Oliveiry, jejíž díla jsou podle mě naprosto úžasná. Posuďte sami, není to nádherná malba?
Popisek k obrázku: Dva ptakoještěři druhu Caiujara dobruskii pomalu kráčejí po měkkém písku pouštní duny za svítání. Začátek nového dne, jehož značnou část stráví ve vzduchu, oznamují hlasitým hrdelním rykem. Velký měsíc se již chystá na odchod, a brzy předá vládu nad jejich světem slunci. Ze všech hvězd už na obloze zůstala jen ta nejvýraznější. V nepříliš velké dálce se pouštní písek mění z matně šedého, ba snad i trochu fialového, na oranžový, a z dálky proudící sluneční paprsky již ozařují i skalnatý kaňon. Nebude to trvat dlouho, a oba tapejaridi s rozpětím křídel asi 235 centimetrů se odrazí od země, a přestože jsou vybaveni tak velkými hlavami s rozměrnými hřebeny, jimiž se v období rozmnožování předvádějí poněkud méně zdobeným samicím, ladně se vznesou a ztratí se daleko za písečnými dunami a skalami v pozadí. Caiujara žila nepochybně v pouštním prostředí. Fosilie tohoto pterosaura byly nalezeny v geologických vrstvách, jež se usadily na dně dávného křídového jezera uprostřed písečné pouště. Protože tyto jezerní usazeniny neobsahovaly žádné fosilie rostlin ani hmyzu, je pravděpodobné, že se jednalo o izolovanou vodní nádrž ve velmi nehostinné oblasti. Tato scéna se odehrává na území Brazílie, konkrétně v administrativní oblasti Cruzeiro do Oeste, před 85 miliony let.
S Obrázky týdne se tedy loučíme, ačkoliv se možná někdy v blízké či vzdálené budoucnosti zase vrátí. Zítra však začíná příběh Démon Curupira, a já doufám, že si jej s radostí užijete! A jak už jsem zmínil výše, další páteční projekt bude oznámen v brzké době. Také plánuji v průběhu léta začít další projekt, o kterém jsem se už krátce zmínil, když Blogorgonopsid oslavil své 12. narozeniny v květnu. Přeji Vám krásné léto, a nezapomeňte, že je tu pro Vás tento blog i nadále každý den!
Žádné komentáře:
Okomentovat