V listopadu byla zveřejněna úžasná zpráva. Dalo se čekat, že někdy v průběhu druhohor na Smaragdovém ostrově žili dinosauři, ale dlouho na něm nebyly nalezeny jejich pozůstatky. Teprve objev učiněný před několika desetiletími vše změnil, a v první polovině listopadu tohoto roku byly výsledky detailní studie fosilního nálezu zveřejněny v žurnále Proceedings of the Geologists' Association.
Nález byl v 80. letech 20. století učiněn učitelem Rogerem Byrnem na východním pobřeží hrabství Antrim v Severním Irsku, tedy na území Spojeného království. Rád sbíral zkameněliny, a podařilo se mu najít fragment levé stehenní kosti jakéhosi velkého druhohorního obratlovce. Několik let si jej ponechal, než se ho rozhodl věnovat Ulster Museum v Belfastu. Až po pěkné řádce roků a po zesnutí Rogera Byrna se na zkamenělinu podívali paleontologové z Queen's University of Belfast ve spolupráci s vědeckými odborníky z anglické University of Portsmouth. Výsledek výzkumu byl jednoznačný; fragment stehenní kosti patřil ptakopánvému dinosaurovi, nejspíše zástupci skupiny Thyreophora, který se výrazně podobal poměrně dobře prostudovanému scelidosaurovi. Tady ale překvapení nekončí. V 19. století byla na stejném území nalezena část kosti holenní jiného většího obratlovce, a ten byl podle autorů studie též dinosaurem; konkrétně pak jakýmsi neotheropodem, jakým byl Sarcosaurus, případně snad megalosauroidem. Už delší dobu to vypadalo, že Byrnem nalezené fosilie byly dinosauří, ačkoliv je donedávna nikdo pořádně nestudoval, ale fakt, že dinosauří ostatky byly v Severním Irsku nalezeny už v 19. století, rozhodně všem vyrazil dech.
Oba nálezy pocházejí z litostratigrafické jednotky Lias, v západní Evropě zahrnující geologické vrstvy datující se do období před přibližně 200 miliony let, tedy do období rané jury. Datují se tedy do stupně hettang, nejstaršího stupně spodní jury (před 201,3 až 199,3 miliony let); z tohoto období však mnoho dinosauřích pozůstatků není známo, o to jsou tedy severoirské nálezy vzácnější! Hettangští dinosauři jsou mimo Zelený ostrov známi už jen z Jihoafrické republiky, Maroka a také z Antarktidy. Dinosaurům údajně mohly patřit i další fosilní ostatky nalezené v minulosti v Irsku, ty jsou však podle autorů nové studie ve skutečnosti pozůstatky mořských plazů (konkrétně jakéhosi ichtyosaura či pliosaura) a také nějakých blíže neidentifikovaných paleocénních plazů.
Výzkumný tým, tvořený Robertem Smythem, Davidem Martillem, Patrickem Collinsem a Michaelem Simmsem, vytvořil v počítači trojrozměrné modely nalezených kostí, a následně podle nich určil, do kterých skupin jejich původní majitelé patřili. Přesto nám detaily o těchto dinosaurech dosud nejsou známy. Onen scelidosaurovi podobný čtyřnohý býložravec zatím nemá vědecký název, to samé ostatně platí i o irském masožravém neotheropodovi. Je však velmi pravděpodobné, že se tito dva tvorové spolu potkávali, neboť žili na stejném území ve stejném čase - o tom tedy není pochyb. Identifikace jejich fosilií je prvním důležitým krokem v poznávání jistě barvité minulosti ostrova. Bohužel jsou však horniny Irska z velké části příliš staré, aby obsahovaly nějaké zkameněliny, proto jsou tyto dinosauří nálezy skutečnou raritou. Po zvolnění restrikcí souvisejících s koronavirovou pandemií budou tyto fosilie vystaveny v Ulster Museum.
Dr. Michael Simms s úlomkem holenní kosti irského teropoda (vlevo) a stehenní kosti tyreofora (vpravo)
Za informace vděčím webům CNN, Independent.ie a Syfy Wire. Studie samotná je dostupná na tomto odkazu.
Myslím si, že jde o výjimečný objev. Nyní konečně víme, že ty fosilie, jež tak dlouho čekaly na identifikaci, patřily dinosaurům! Severní Irsko má tedy své první dva dinosaury, a stejně tak Irsko jakožto ostrov celkově!
Žádné komentáře:
Okomentovat