Jsou velcí, jsou to jediní zástupci čeledi medvědovitých, kteří bývají označováni za mořské savce, jsou zranitelní, a pořád se řadí k mým nejoblíbenějším savcům. V letech 2011 a 2012 jsem psal Blog polárních medvědů a informoval Vás o tom, s čím se v té době potýkali lední medvědi v arktické Kanadě. Nyní Vás informuji o tom, jak se jim daří v trochu vzdálenější části světa, na Špicberkách. Jaká budoucnost je tam čeká?
Medvěd lední (Ursus maritimus) je symbolem Arktidy. Velký hyperkarnivor, doslova nejmasožravější ze všech medvědů, a jediný, který tráví většinu života na mořském ledu (na to ostatně poukazuje jeho vědecký název, "mořský medvěd"). Není žádným tajemstvím, že počty těchto majestátních savců trvale klesají. Už mnoho let je jeho potýkání se s problémy, jež způsobuje změna klimatu a tudíž jeho arktické domoviny, sledováno vědci a ochránci přírody z celého světa. Počet jedinců v některých populacích v různých částech Arktidy za poslední léta poklesl, v jiných populacích však naopak díky důkladné ochraně o málo vzrostl. Každopádně v současné době žije na naší planetě asi dvacet až třicet tisíc ledních medvědů, což rozhodně není mnoho; rovněž třeba afričtí lvi jsou ve volné přírodě zastoupeni obdobným počtem jedinců. Za domovinu jedněch z největších ledních medvědů bývá často označováno souostroví Špicberky, jež po celý rok hostí asi 300 exemplářů. 70 z nich je sledováno Jonem Aarsem ze zařízení Norsk Polarinstitut, jehož členové se výzkumu arktické, ale i antarktické přírody (Norsku patří například subantarktický Bouvetův ostrov) věnují už od roku 1948. Aars, který mimo svou vědeckou práci asistoval štábům televizních dokumentů Nature od PBS, Frozen Planet od BBC a On Thin Ice od Grainger Television Australia, je expertem na místní lední medvědy, a data z jejich obojků mu přicházejí do počítače v pracovně každé ráno. Říká, že je to pěkný způsob, jak začít nový den. Jeho zjištění o špicberských ledních medvědech jsou velmi důležitá, a dokazují, jak velký vliv na ně globální oteplování má. V dnešní době podle jím získaných údajů musejí špicberští medvědi plavat až 200 kilometrů z jednoho ostrova na druhý, aby se vrátili ke svým doupatům. To před 20 lety rozhodně nemuseli, vzdálenosti mezi ostrovy byly menší. Ledu v okolí Svalbardu skutečně velmi ubylo. Na druhou stranu však jeho data nevykazují žádný výrazný pokles počtu ledních medvědů na území souostroví, což je dobrá zpráva. Sám je označuje za optimistické tvory, kterým se daří "docela dobře" na to, že ztratili značnou část svého původního ledového království.
Celkem pět populací ledních medvědů je, co se počtů týče, poměrně stabilních, v případě dvou dalších pak počty jedinců rostou, čtyři subpopulace jsou naopak v ohrožení a jejich počty klesají, a data o dalších osmi nejsou dosud dostatečná k učinění nějakého konkrétního závěru. To alespoň vyplývá ze zprávy IUCN Polar Bear Specialist Group, vydané v říjnu 2019. Právě špicberská populace je tou, kterou co do počtu jedinců změna klimatu příliš výrazně nezasáhla, tedy alespoň dosud. Jak však již bylo uvedeno výše, vzdálenosti, které musejí medvědi překonávat, jen rostou, a růst budou i dál, nezmění-li se naše chování a nezpomalíme-li působení klimatických změn. Rok 2020 obsadil druhou příčku na seznamu let s nejnižším množstvím letního ledu v Arktidě, jak v září informovalo National Snow and Ice Data Center ve Spojených státech. Je to alarmující zjištění - ač možná ne tak překvapivé, když 14 případů nejnižšího množství letního ledu bylo zaznamenáno v posledních 14 letech - a lední medvědi a další arktičtí živočichové i nadále přicházejí o svůj domov. Jon Aars pracuje na Špicberkách od roku 2003; za posledních sedmnáct roků se podle něj ledovce stáhly o stovky metrů, ba dokonce o celé kilometry. Globální oteplování však lední medvědy nepřipravuje jen o led a kořist, kterou na něm loví. V teple se daří také parazitům, jež je sužují, zvláště různým bakteriím, které přenášejí nemoci. Za špicberskými ledními medvědy každoročně míří turisté, nefungují zde však žádná safari (na rozdíl třeba od kanadského Churchillu). Lidé se s nimi mohou setkat prakticky kdekoliv na ostrovech, stačí jen mít oči otevřené dokořán; největší částečně mořský predátor se prostě nedá přehlédnout. Barentsovo moře je domovem až 1000 ledních medvědů (podle údajů z roku 2015), Špicberky tedy hostí jednu třetinu celé populace a jsou skutečně jedním z nejlepších míst, kde se lze s králi Arktidy setkat.
Za informace pro tento článek vděčím webům CNN, WWF a Visit Svalbard. Doufám, že se Vám tento článek líbil!
Žádné komentáře:
Okomentovat