Každý rok píši na začátku zimního období nebo nedlouho před ním, případně před Vánoci či několik dnů po nich, jaká nás má podle dlouhodobých předpovědí čekat zima. A ani tento rok nebude výjimkou. Jaká tedy bude zima 2020/21? Čekají nás konečně ladovské Vánoce, nebo se o Štědrém dnu budeme zase brodit bahnem? Ve zkratce se pokusím shrnout, co všechno už víme nebo alespoň co naznačují předpovědi...
Jaká má tedy být letošní zima?
Podle informací zveřejněných třeba na stránkách ČT24 v první polovině října bychom měli i tentokrát ve střední Evropě zažít mírnou nebo teplou zimu. Několikrát už sněžilo v prosinci - u nás doma hned dvakrát, i když napoprvé sníh vydržel jen necelý den a napodruhé bylo zkrátka moc teplo, aby se vůbec udržel. Osobně jsem za to ale rád, protože minulou zimu, pokud si správně vzpomínám, sněžilo poprvé až 28. prosince! Podle dlouhodobých předpovědí by celkově v České republice mělo sněžit a pršet častěji v lednu a únoru. Chladné fronty budou méně časté, ale přijdou, takže mrazivého počasí se určitě dočkáme. Jinak by měla být zima 2020/21 z hlediska srážek docela normální. Také se předpokládá, že letos nastane východní fáze stratosférického proudění, která odkloní proudění ze západu, tedy teplý vzduch z Atlantského oceánu, a snad přinese více sněhových srážek. Stratosférické proudění se průměrně jednou za dva roky přepíná mezi východním a západním, tak to zkrátka chodí, a jednoduše to vysvětluje, proč jsou některé zimy tak špatné, a připomínají prodloužený, barev zbavený podzim, kdežto jiné zimy jsou docela dobré a chumelí při nich.
Je šance, že Vánoce 2020 budou ladovské?
Podle předpovědí z minulého týdne se asi sněhu letos na Vánoce nedočkáme. Teploty mají být až do konce roku mírně nad nulou, ochladit by se mělo zase až v lednu, což se koneckonců stávalo i v minulých letech. Neznamená to, že někdy před Vánoci nebo po nich ještě nezasněží, vlastně se může stát, že nějaká ta sněhová vločka spadne i na Štědrý den - záleží přece jen, kde žijete - žádné ladovské Vánoce však očekávat nemůžeme. Sníh na Vánoce zkrátka často nebývá; já si pár Štědrých dnů na sněhu pamatuji, a můžu Vás ujistit, že nastaly zhruba tak v době, kdy jsem začínal se svým blogem. Průměrná teplota od 7. prosince do 3. ledna by měla být -0,8°C, a to není moc. V posledních desetiletích bylo v ČR v prosinci nejchladněji v roce 1996, kdy průměrná teplota činila -6,2°C. U nás bývá v posledních letech na Vánoce spíše sucho, takže to nejsou ani Vánoce na sněhu, ani na blátě.
Globální oteplování
Každému je jasné, že globální oteplování zapříčiňuje kratší sněhové periody. Planeta se otepluje, a viníky jsme my. Proměnili jsme si svět tak, jak nám to vyhovovalo - ne tak, jak by to vyhovovalo zbytku přírodního světa. A za to teď platíme. Jednotlivá roční období se rok od roku mění, začínají dříve nebo později, podnebí v různých částech světa se mění, průměrné letní i zimní teploty jsou vyšší než před několika lety či desítkami roků, a k tomu se čas od času někde vynoří člověk, který tomu navíc ještě nevěří. Zimy bývají jiné i mimo Evropu, třeba ve Spojených státech amerických bylo několik posledních zimních období docela teplých. Invazivní plazí druhy na Floridě, třeba krajta tmavá, byly dosud drženy v této poměrně dosti teplé části Severní Ameriky. Ale jak se zimy stávají teplejší na sever od Floridy, krajty tmavé a další vetřelci, zavlečení na poloostrov člověkem, se pochopitelně mohou též šířit severním směrem, a mít tak vliv na tamní původní přírodu. Mírné zimy na americkém středozápadě umožnily různým hmyzím škůdcům obilí, aby se rozšířili dále než kdy dříve. Oteplení vody v zimním období také zvyšuje aktivitu a produktivitu parazitů, jež sužují ryby. Onemocněním podléhá více sladkovodních ryb v Severní Americe, než před několika desetiletími, a to má negativní vliv na všemožné predátory, kteří se jimi živí. Lamentovat mohou i lidští rybáři, úlovků pak mají po skončení zimy méně. I na Aljašce a v arktické Kanadě se více daří komárům a dalšímu hmyzu, který může potenciálně přenášet nemoci. Teplá zima v jakékoliv části mírného pásma i v polárních oblastech (tam průměrné zimní teploty také rostou, o tom snad není pochyb) zkrátka není ničím dobrým.
I rok 2020 bude historicky znám jako jeden z nejteplejších
Přiznejme si to. Tento rok je zvláštní. V mnoha, mnoha ohledech se nepodobá rokům předešlým. Potýkáme se s pandemií, jaká v historii neměla obdoby - a přestože epidemií vysoce infekčních a dokonce i smrtelných nemocí v minulosti bylo relativně mnoho, žádná nezasáhla nějakých 7,8 miliard lidí (Země je přelidněná). Zároveň však rok 2020 pokračuje v trendu, a stává se jedním z nejteplejších roků v historii. Pár faktů. 2. prosince se na BBC News objevila zpráva, že tento rok patří mezi tři nejteplejší od té doby, co se začaly dělat záznamy. World Meteorological Organization (WMO) ho vede jako rok s periodou největšího signifikantního oteplení v historii. Hořela Amazonie, hořel Pantanal, na Sibiři bylo nejtepleji za desítky tisíc let (průměrně 5°C!). La Niña, jev v Tichém oceánu, dříve z jasného důvodu nazývaná také anti-El Niño, sice posílila v říjnu, není ale dostatečná, aby zabrzdila letošní oteplování - alespoň tak to webu BBC řekl profesor Petteri Talaas z WMO. A jak už jsem zmínil ve čtvrtečním článku o ledních medvědech ze Špicberků, letošní rok je také druhým nejhorším, co se týče množství letního ledu v Severním ledovém oceánu. Od začátku roku po srpen odtálo 152 miliard tun grónského ledu. To je téměř nepředstavitelné množství. Hurikánů bylo v Severním Atlantiku více, a podle nové studie publikované ve vědeckém časopise Nature v listopadu nabírají hurikány sílu, když je teplo, když se zkrátka teploty zvyšují. Nezapomeňme, že globální oteplování tento rok způsobilo také otřesné záplavy v Africe a v jihovýchodní Asii, které během pandemie navíc připravily o domov miliony lidí. Bude-li k oteplování nadále docházet, jako že nejspíše bude, pak bude rok 2024 skutečným milníkem. Svět se mění rychleji, než by se měnil, kdybychom tolik nepřikládali dřeva do ohně.
Zvířecí aktivita v ČR před zimou a v zimě
Se zvířaty se to u nás zdá být celkem v pořádku, mohu-li to tedy tvrdit z vlastní zkušenosti (nemám tu žádné studie, které by můj názor podpořily či vyvrátily). V prosinci jsem se už setkal s hýly obecnými i s mlynaříkem dlouhoocasým; mlynaříci jsou přes zimu k vidění v zahradách i parcích, u nás se v tuto dobu pořád potulují lesem. Havrani polní v ČR zimují, a já je viděl přilétat už v polovině října. Přiletěli tedy zhruba ve stejnou dobu, jako v minulých letech. Plazi a obojživelníci teď již hibernují. Minimálně v mém okolí se všechno zdá být normální.
Doufám, že se Vám tento "předpovědní" článek, z větší části však tvořený fakty o klimatické změně, líbil. Uvidíme, jaká nás nakonec čeká zima, a zda se dočkáme pěkného chumelení a polí a lesů pokrytých několikacentimetrovou vrstvou sněhu, nebo zda bude teplo jako minulou zimu a pořádně nasněží až 1. dubna (to se u nás rozhodně stalo; nejlepší a vlastně jediné letošní fotky ptáků na sněhu mám z apríla). Toto byl každopádně už jedenáctý "předpovědní" zimní článek (začal jsem je psát v prosinci 2010). V příštích dnech budou přibývat články o prehistorických živočiších i rostlinách...
Žádné komentáře:
Okomentovat