neděle 27. prosince 2020

Knihy Nigela Marvena: Nigel Marven's Animal Vampires

Přináším třetí část projektu Knihy Nigela Marvena! Už jsem v něm popsal knížky Giants a Nigel Marven's Giant Creepy Crawlies. A stejně jako ony, i tato publikace slouží jako doplněk k jednomu z jeho dokumentů. Dostal jsem ji jako dárek na Vánoce 2018, a velmi se mi líbí...

NIGEL MARVEN'S ANIMAL VAMPIRES
s podtitulem Meet nature's most fearsome bloodsuckers
Rok vydání: 2000
Počet stran: 95
Vydavatelství: Scholastic.
Knížka Nigel Marven's Animal Vampires je doplňkem k pětačtyřicetiminutovému televiznímu dokumentu Bloodsuckers with Nigel Marven (též The Vampire Hunter with Nigel Marven), který byl poprvé vysílán v roce 2000 o Halloweenu na televizní stanici Discovery Channel. Pro Discovery a ITV jej vyrobila společnost United Productions. Byl strukturován podobně jako film Giant Creepy Crawlies, který měl nedlouho po odvysílání Bloodsuckers premiéru na ITV; doplňkové knížky k těmto dvěma dokumentům vydal Scholastic Ltd. Nigel Marven's Animal Vampires je publikací velmi podobnou knížce Nigel Marven's Giant Creepy Crawlies, co se vzhledu obálky i struktury jednotlivých kapitol týče. První strana publikace obsahuje krátký popis Nigelova blízkého setkání s pijavicemi; popisuje, jak se kradly k jeho holeni, zatímco to vše bylo natáčeno televizním štábem. Pak už následuje obsah. Kniha je rozdělena na 6 kapitol: Introduction (Úvod), Bats: The Original Vampires (Netopýři: Původní upíři), Leeches: Bloodsucking Worms (Pijavice: Krev sající červi), Bedbugs, Lice and Fleas: Nasty Insects (Štěnice, vši a blechy: Odporný hmyz), Sea Lampreys: Bloodsucking Fish (Mihule mořské: Krvežíznivé ryby) a Mosquitos: The Ultimate Vampires (Komáři: Ultimátní upíři). V úvodní kapitole se dozvíme, že Nigel nemá rád polévku. Prý je nudné ji jíst. Odsud se Nigel dostává k obecnému popisu hematofágů, tedy živočichů, kteří se tekutinou, jež je pro ně potravou, živí celý svůj život - a tou tekutinou je krev jiných zvířat. Čtenář se dozvídá, z čeho se krev skládá, a proč ji někteří tvorové konzumují, ať už k produkci vlastních vajíček nebo zkrátka proto, že se na konzumaci krve v průběhu evoluce zcela specializovali. Nigel také uvádí, jak různí hematofágové docílí toho, aby se krev proudící z otevřené rány na těle hostitele nesrážela. V kapitole Bats: The Original Vampires Nigel nejprve zmiňuje proslulý román Dracula od Brama Stokera z roku 1897, objev upírů na americkém kontinentu v roce 1526 a katalepsii a její souvislost s pohřbíváním živých, ale nehybných osob, k němuž v minulosti docházelo; příběhy o krvežíznivých lidech, jež se vyhrabali z vlastního hrobu, tedy mají reálný základ. Nigel dále zmiňuje tři druhy amerických upírů, popisuje, jak létají a jakým způsobem konzumují krev, a dále popisuje natáčení upíra v Mexiku při požírání koní krve, a natáčení upírů v zajetí v německém Bonnu. Segment o pijavicích, kterému se věnuje kapitola Leeches: Bloodsucking Worms, byla natáčena hlavně v Tasmánii. Čtenář se od Nigela dozvídá, jaké to bylo, když pijavice při natáčení sály krev z jeho holeně, jak se jeho krví plnily a rostly, a pozornost je věnována také pojmům jako je hirudin, jenž je obdobou upířího draculinu. Nigel popisuje, jak pijavice nacházejí potravu, a kteří tvorové jim nedobrovolně darují krev na australském Bruny Island, kde byl experiment s pijavicemi pro dokument natočen. Tím ale kapitola o pijavicích nekončí! Čtenář se dále dozvídá, jaké je využití pijavic v medicíně. A pak následuje popis mé nejoblíbenější scény z dokumentu Bloodsuckers. Nigel se totiž se svým štábem vydal do bažinatých lesů v okolí města Garoua v Kamerunu, aby se setkal s pijavicí, jež žije pouze na hroších; zároveň jde o pijavici žijící ze všech zástupců své podtřídy v nejkyselejším prostředí. Název Bedbugs, Lice and Fleas: Nasty Insects sám o sobě prozrazuje, o čem pojednává čtvrtá kapitola knihy. Čtenář se dozvídá různé zajímavosti ze života štěnic, třeba že dokáží bez potravy přežít až 550 dnů. Následují vši a údaje o počtu vajíček, jež kladou, a o nemocích, které přenášejí. Nechybí informace o tom, jak si vši udržet od těla. Nigel popisuje veš dětskou i "kočičí veš" druhu Felicola subrostratus, která dokáže jedním skokem přeskočit vzdálenost třiceti centimetrů. Dalšími "odpornými" krvežíznivými parazity, kterými se tato kapitola zabývá, jsou blechy. Nigel mj. zmiňuje i černou smrt, způsobenou bakterií, jež přenášely krysí blechy. V páté kapitole, Sea Lampreys: Bloodsucking Fish, jsou čtenáři představeny mihule mořské, které štáb natáčel ve vodách Huronského jezera ve Spojených státech amerických. Do oblasti Velkých jezer byly mihule mořské vysazeny teprve na sklonku 80. let 19. století, a nyní udržení jejich populace stojí ročně miliony dolarů. Nigel popisuje, proč je vědeckým názvem mihule mořské Petromyzon ("stone sucker") marinus. Zmiňuje také natáčení na hranici s Kanadou, kde jsou mihule pod kontrolou díky umělým říčním sestupům. Poslední kapitola, Mosquitos: The Ultimate Bloodsuckers, pojednává o komárech. Nigel zmiňuje proteiny, potenciálně u hostitele moskyta vyvolávající alergickou reakci, a popisuje své setkání s arktickými moskyty v Coujaacu v kanadské provincii Québec. Popisuje experiment provedený kanadskými vědci, kteří si v tundře sedli bez oblečení, a nechali se komáry bodat. Tento experiment při natáčení filmu Nigel nereplikoval (mírněji se o to pokusil až v roce 2007 při natáčení seriálu Arctic Exposure nedaleko Churchillu v Manitobě), uvádí tedy jejich výsledky. Celá kapitola je opět protkána mnoha zajímavými informacemi. Na konci každé kapitoly se nachází Fact Box s několika body, a shrnuje to nejpodstatnější, případně ta nejvíce šokující fakta a zajímavosti, z celé kapitoly. V prostřední části publikace se nachází osm stránek s fotografiemi všemožných krvežíznivých tvorů, od upírů přes pijavice po blechy, vytištěnými na kvalitním papíru. Některé fotografie byly při natáčení pořízeny Markem Robertsem, Colinem Collisem, Conradem Maufem a Gillesem Nicoletem - většinou jde o snímky Nigela s těmito zvířaty - doplňující fotografie jsou pak dílem Stephena Daltona, Johna Forsdykea, Tiny Cravalho a Alastaira MacEwena, přičemž snímky komárů pocházejí z Colour Library. Knížka Nigel Marven's Animal Vampires byla v paperbacku ve Spojeném království vydána za cenu 3,99 liber, za cenu od 1,99 liber ji můžete koupit na britském Amazonu. Je to krásná publikace, kterou určitě doporučuji!


V budoucnu se dočkáte popisků dalších Nigelových knih!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější