Doktorand Jorgo Ristevski z University of Queensland, zabývající se v rámci svého doktorského studia vyhynulými krokodýly ze čtvrtohor, popsal se svými kolegy nový druh krokodýlovitého z podčeledi Mekosuchinae. Pozůstatky zvířete byly nalezeny v 80. letech 20. století na proslulém nalezišti Riversleigh v severozápadním Queenslandu. Ristevski pojmenoval nový druh krokodýla Paludirex vincenti; jedná se již o druhou specii rodu Paludirex, prvním popsaným druhem P. gracilis (Willis a Molnar, 1997). Obě zvířata byla původně anglickým zoologem Charlesem Walterem De Visem označena jako Pallimnarchus už v roce 1886, nicméně Ristevski a jeho kolegové tento rod deklarovali jako nomen dubium, a zavedli pro něj platný rodový název Paludirex. Ke zjištění nových poznatků o tzv. "palimnarchovi" je přivedly právě kosti odkryté před téměř čtyřmi desetiletími, mezi něž se řadí i lebka, která byla k vidění v Queensland Museum do roku 2011, kdy byla darována Chinchilla Museum. Lebka samotná měří celkem 65 centimetrů na délku, z čehož Ristevski vyvodil, že krokodýl celkově měřil až pět metrů. Byl to robustně stavěný plaz, který podle něj připomínal krokodýla mořského (Crocodylus porosus) na steroidech. I pořádně velký saltie by měl z paludirexe jistě strach, a možná to tak opravdu bylo, neboť jak víme, krokodýl mořský se ve fosilním záznamu objevuje již v době před 4,5 miliony let. Paludirex žil v pliocénu a pleistocénu, takže oba obří masožraví plazi se na australském pobřeží a v řekách ostrovního kontinentu zcela určitě setkávali. Samci krokodýlů mořských měří v průměru 4,3 až 4,9 metru na délku, a ačkoliv mohou dorůst až 6 metrů, lze předpokládat, že průměrný samec paludirexe byl ve srovnání s nimi trochu větší. Paludirex vincenti byl zřejmě vrcholovým říčním predátorem své doby. Čenich měl dosti široký, a Ristevski předpokládá, že lovil kořist ze zálohy v mělkých vodách. Jeho jméno znamená v překladu "král bažiny", to už samo o sobě mluví za vše. V mělkých, bažinatých vodách severní a severozápadní Austrálie nežil žádný jiný tvor, který by se s dospělým paludirexem pustil do křížku; ostatně s plně vzrostlými krokodýly mořskými se také nechce žádný tvor měřit. Tento úchvatný plaz je zatím nejnovějším přírůstkem na dlouhém seznamu prehistorických zvířecích obyvatel Austrálie, nicméně vzhledem k tomu, jak skvělou práci Jorgo Ristevski odvádí, je velmi pravděpodobné, že v příštích několika letech na ten stejný seznam ještě pár dalších pořádných "krokoušů" přibude.
Lebka paludirexe
Paludirex vincenti ve srovnání s člověkem
Za informace pro tento článek a obrázky děkuji webům Science Daily, SciTechDaily a Currently from AT&T.
Žádné komentáře:
Okomentovat