Grigore Cobălcescu (22. září 1831 až 21. května 1892) byl moldavský paleontolog, geolog a později také člen rumunského senátu. Narodil se v Jasy, kde absolvoval Universitatea Tehnică "Gheorghe Asachi", univerzitu poskytující technické vzdělání. Po promoci v roce 1850 byl učitelem na několika středních školách v Jasy, kde usiloval o zvýšení praktické vědecké výuky. O devět let později se rozhodl odjet do Francie, aby se mohl vzdělat na Univerzitě v Paříži. V té době, v roce 1859, Moldávie jako taková zanikla, spojila se s Valašskem a dala tak vznik novému státu, Rumunsku (ten byl nicméně uznán až Berlínskou smlouvou v roce 1878). Když se Cobălcescu v roce 1862 do své rodné země vrátil, fungovalo to v ní již jinak. Poněvadž v Paříži získal titul v oblasti přírodních věd, byl roku 1864 jmenován profesorem na Univerzitě v Jasy na katedře fyziologie a geologie v rámci tamní filosofické fakulty, kde předtím dobrovolně učil již dva roky (konkrétně od dubna 1862). Děkanem nové fakulty přírodních věd se na Univerzitě v Jasy stal v roce 1867, o tři roky později se však rozhodl odstoupit. Dva roky nato, v roce 1872, byl zvolen senátorem, též na tři roky. Byl jednou z mála politických figur, které se angažovaly v protestu proti Rakousko-uherské monarchii, jež od svého vzniku v roce 1867 sílila, a jejíž vliv rostl. Nebyl nicméně sám, významných známých osobností, kterým se politika Rakousko-uherské monarchie nezamlouvala, bylo v Rumunsku ostatně více. Proslavil-li se však Cobălcescu ve světě vědy, pak zejména faktem, že byl vůbec prvním rumunským geologem a paleontologem. Před ním se totiž těmto vědním disciplínám v Moldávii a následně tedy v Rumunsku nikdo nevěnoval. Jeho prvním významným vědeckým dílem byla publikace Calcariul dela Răpidea (neboli Repedejské vápence), jež vyšla v roce 1862, a jež se zabývala fosilní faunou a flórou vnitrozemského moře Paratethys v epoše oligocénu. Jednalo se o první geologickou práci, která kdy na území Rumunska vznikla. Cobălcescu započal dlouhý výzkum, který nakonec, jednašedesát let po jeho smrti, vedl k deklaraci Repedei coby první rumunské geologické rezervace. Mimoto však tato práce byla také první paleontologickou prací publikovanou na území Rumunska. V roce 1883 vyšlo Cobălcescovo patrně nejvýznamnější dílo, Studii geologice și paleontologice asupra unor tărâmuri terțiare din unele părți ale României (Geologické a paleontologické studie jistých třetihorních souvrství v některých částech Rumunska). Zabýval se v něm převážně rumunským neogénem (miocénem a pliocénem), přičemž popsal měkkýše rodu Psilodon (později Prosodacna), mimoto se však zabýval také uhlovodíkem, čímž navíc v podstatě položil základ ropné geologii na rumunském území. Tomuto oboru se pak více věnoval v práci Despre originea și modul de zăcere a petrolului în general și în particular în Carpați (O vzniku a režimu ukládání ropy obecně a zvláště v Karpatech), publikované Rumunskou akademií v Bukurešti roku 1887. Zabýval se také souvislostmi mezi ropnými a halitovými usazeninami v molase (tj. "směs" usazených hornin vzniklá v mezihorských pánvích). Dále měl Cobălcescu za to, že moldavská plošina, jejíž horniny vynesly mnoho fosilních ostatků miocénních obratlovců, vznikla jako uhličitanová platforma, a tudíž má biologický základ. S tímto názorem dodnes někteří odborníci souhlasí. Za svůj život Grigore Cobălcescu nakoupil asi deset tisíc nerostů od jisté německé firmy, a používal je při výuce geologie. Mezi jeho studenty na Univerzitě v Jasy patřil například pozdější paleontolog a geolog Sava Athanasiu. Cobălcescu se věnoval výzkumu do konce svého života, dne 21. května 1892 však ve věku 61 let zemřel ve své laboratoři, když ji v noci připravoval pro své studenty na další pracovní den. Šest let předtím byl jmenován členem Rumunské akademie. Na konci 19. století po něm rumunský zoolog a botanik Emil Racoviță, člen Belgické antarktické expedice v letech 1897-99, pojmenoval malý ostrov jižně od Palmerova poloostrova na Antarktidě. Cobălcescův ostrov (anglicky Cobălcescu Island) je tedy pojem, se kterým se dodnes můžeme setkat při prohlížení detailních map antarktického kontinentu.
Žádné komentáře:
Okomentovat