Tento článek
bych nenapsal, nebýt velice zajímavé poznámky, kterou učinil Steve Backshall ve
svém živém přenosu na YouTube a na Facebooku dnes zhruba okolo půl dvanácté
našeho času. To mne donutilo vyhledat si o daném tématu více, a nakonec jsem se
rozhodl, že o tomto pozoruhodném případu symbiózy napíši článek na blog...
Symbióza je termín, který označuje
soužití dvou či více organismů, obvykle v mutualistickém pojetí, tedy že
všechny partnerské druhy mají ze vztahu užitek, ač se do symbiózy řadí i parazitismus,
komenzálismus anebo amenzálismus. Při pomyšlení na mutualistické vztahy mezi
živými tvory, dejme tomu například živočichy, obvykle pomyslíme na sasanky a
klauny očkaté, na klubáky a nosorožce, na mravence a mšice... Kolik takových
příkladů bychom jen mohli uvést! Ovšem málokdy se mluví o symbióze v
souvislosti s hady. I tak většinu zapálených nadšenců jistě napadne, že některé
druhy hadů sdílejí nory se savci, s želvami, ještěry a dalšími živočichy. To by
mohl být příklad neutralistické symbiózy, kdy na sebe druhy žijící v malém
prostoru, snad bychom mohli říci vedle sebe, nepůsobí vůbec. Tolerují se,
nechtějí se vzájemně pozabíjet, a to stačí. Ovšem skutečný, a zároveň
mutualistický vztah, skutečně existuje mezi drobnými severoamerickými hady a dravými
ptáky, kteří si je přinášejí do svých hnízd.
Řeč je o symbióze mezi výrečkem
americkým (Megascops asio),
malou sovou žijící ve východní části Severní Ameriky, od východního pobřeží
Kanady po Mexiko, a slepanem texaským (Rena
dulcis), maximálně 27 centimetrů dlouhým hrabavým hadem živícím se
především termity a larvami hmyzu. V 80. letech 20. století si zoologové
zkoumající výrečky v lesích Texasu všimli něčeho zvláštního. Výrečci přinášeli
do svých hnízd malá, protáhlá, beznohá zvířátka, jež byla zamotána kolem jejich
zobáků. To, co zprvu vypadalo jako jakési dlouhé, tlusté žížaly, byli ve
skutečnosti slepani! Není žádnou hanbou zaměnit slepana s velkou žížalou, dokud
nespatříte jeho hlavičku. Tělo tohoto hada je lesklé a hladké, a jak každý, kdo
už takového slepana držel v ruce přizná, i na omak je jiný než ostatní hadi, a
skoro jako žížala. Proto si koneckonců vysloužil anglické obecné jméno
"worm snake". Vidět slepana obtočeného kolem zobáku výrečka se nezdá
být nikterak zvláštním, uvědomíme-li si, že sovy jsou masožravci, a výreček
americký má rozhodně plazy na svém jídelníčku! Z hadů loví hlavně heterodony.
Důležité je však uvědomit si, že slepani, které výrečci nesli na zobáku, byli
živí. Jejich tělíčka se nehoupala ze strany na stranu, jako mrtvý had. Byli víc
při životě, než odborníci dokázali zprvu uvěřit. Skutečně, výrečci nosili do
svých hnízd živé slepany!
Následoval rozsáhlejší výzkum.
Zoologové se ponořili do studia hnízd výrečků, a skutečně v nich začali
nacházet živé slepany, žijící v materiálu na spodku hnízd. Některé slepany sice
sežraly malé sovičky, což vůbec není překvapivé, ale většina z nich přežila.
Dospělí výrečci je nezabili, aby se slepani stali potravou pro mláďata.
Přestěhovali je, protože k tomu měli jiný důvod. Hnízda, do kterých výrečci
drobné hady zavlekli, byla obývána mnohem menším množstvím obtížného hmyzu a
parazitů, než hnízda, v nichž slepani nežili vůbec.
Slepani v hnízdech výrečků nacházejí
potravu v podobě mravenců, termitů a jejich larev, a všelijakých parazitů, zatímco
výrečkům udržují hnízdo relativně čisté. Vědecký výzkum prokázal, že soví
mláďata žijící v hnízdě s těmito hady rostla rychleji a byla zdravější, a
potrava, kterou rodiče ptáčatům přinášeli, nebyla kontaminována hmyzími
larvami. Tento výzkum zabral zoologům v podstatě několik týdnů, dokud mláďata
neopustila hnízdo.
Těžko však říci, zda se nakonec jedná
o příklad mutualistického vztahu, či vztahu komenzálního. Oba druhy mají ze
společného života v hnízdě užitek, nicméně slepani do něj byli přeneseni, aniž
by s tím souhlasili, a navíc přece jenom někteří skončili v žaludcích mláďat
výrečků, ač větší množství hadů rozhodně v hnízdě přežilo. Jasné je však jedno;
zcela určitě jde o symbiózu.
Dospělý výreček americký (Megascops asio)
Mladí výrečkové američtí v hnízdě
Slepan texaský (Rena dulcis) si propracovává cestu dřevem
Žádné komentáře:
Okomentovat