V pátek jsem slíbil, že další část projektu Pravěcí netopýři přijde v průběhu několika dalších dnů. A nyní je tu! Bez zbytečného protahování se tedy seznamme s Australonycterisem...
Druh: Australonycteris clarkae,
Období: Eocén, před 54,6 miliony let,
Území: Queensland, Austrálie.
Australonycteris clarkae je nejstarším druhem letouna z jižní polokoule, a také jedním z nejstarších zástupců tohoto řádu vůbec. Tento hmyzožravý netopýr, patřící do vyhynulé čeledi Archaeonycteridae, jejíž zástupci jsou známi pouze z eocénu, byl velikostně srovnatelný s mnoha moderními netopýry. Jeho přední končetiny měřily 40 až 45 milimetrů. Je velice pravděpodobné, že byl schopen aktivního letu. Neúplné pozůstatky Australonycterise byly odkryty na nalezišti Murgon, nacházejícím se na jihovýchodě australského státu Queensland. Toto proslulé naleziště vydalo mimo ostatky nejstaršího letouna jižní polokoule také fosilie nejstaršího z velice vzácných australských placentálů druhu Tingamarra porterorum a podivného, primitivního masožravého savce rodu Archaeonothos. Prvním ostatkem Australonycterise, nalezeným v roce 1994, byl jediný zub. Na základě něj byl pak druh popsán Suzanne Hand, australskou profesorkou z Univerzity v Novém Jižním Walesu, jež popsala také oligocénního letouna rodu Icarops, též nalezeného v Austrálii. Rodové jméno zvířete znamená "australský netopýr" či "australský letoun", není asi třeba dále vysvětlovat, proč. Druhový název je pak poctou Elaine Clark, která se zasloužila o výzkum fosilií v Murgonu a v Riversleigh World Heritage Area, jež je dalším proslulým nalezištěm fosilií ve státě Queensland. Kromě zubu, jenž byl typovým materiálem, byly nalezeny i části předních končetin, jejichž délka byla uvedena výše, fragmenty lebky a část spodní čelisti. Pravdou zůstává, že fosilie primitivních eocénních letounů ze Severní Ameriky a Evropy bývají lépe zachovalé, než těch z Austrálie. Neúplné kosterní pozůstatky jsou ale pořád lepší než nic, a stále prezentují paleontologům pohled do života těchto zvířat. Dráp na prvním prstu přední končetiny byl uzpůsoben k zachycení se na větvích. Zadní končetiny byly zcela jistě značně zredukovány. Není jisté, zda byl Australonycteris schopen echolokace. Jistě se však živil všelijakými létajícími bezobratlými, zvláště tedy hmyzem nebo pavouky stavějícími si lovecké sítě mezi větvemi. Jeho zuby byly nicméně uzpůsobeny i k proniknutí masem obratlovců, kupříkladu ryb. Suzanne Hand a ostatní se domnívali, že velikost tohoto netopýra z něj činila přinejmenším potenciálního rybožrouta, ačkoliv to samozřejmě nebylo potvrzeno. Murgon byl před více než 50 miliony let rozsáhlou bažinatou oblastí. Představa primitivních netopýrů kroužících při západu slunce nad těmito špinavými vodami, připomínajícími do značné míry dnešní floridské Everglades, je kouzelná.
Rekonstrukce archaeonycterida druhu Australonycteris clarkae
Tento projekt bude pokračovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat