Tento článek mne napadlo napsat díky velice zajímavé a vtipné epizodě Zážitků Jeffa Corwina (The Jeff Corwin Experience) z roku 2001 nesoucí název Říční vlk a ostrov hadů (Brazil: The River Wolf and the Isle of Serpents). Sledoval jsem ji za posledních mnoho let už ani nevím po kolikáté. Při sledování scény s dracenou krokodýlovitou jsem si však uvědomil poměrně zdrcující skutečnost; jak je možné, že jsem ještě o dracenách nikdy na svůj blog nenapsal? Vypadá to, že dosud byla dracena krokodýlovitá na mém blogu zmíněna jen před takřka pěti lety ve článku o britské krokodýlí zoo Crocodiles of the World... A tak jsem se rozhodl, že o dracenách jakožto celém rodu konečně napíši článek, a přiblížím Vám tyto neskutečně zajímavé jihoamerické ještěry!
Dracaena je rod jihoamerických ještěrů z čeledi tejovitých (Teiidae), který na naší planetě žije už přinejmenším 13 milionů let. V angličtině se jim říká "caiman lizards", v češtině prostě draceny. Jsou to příbuzné tejú a amejv, a podobně jako oni mají také rozeklaný jazyk, podobně jako varani a samozřejmě hadi. Žijí v tropické Jižní Americe, od Guayany, Surinamu a Francouzské Guayany přes Kolumbii, Peru, Ekvádor, Brazílii až po Bolívii a Paraguay. Známy jsou celkem dva žijící druhy, a jeden vyhynulý. Draceny jsou pozoruhodné zvláště svým zjevem. Jsou takovou kombinací krokodýlů a ještěrů, dvou skupin plazů, jež nejsou zrovna tak blízce příbuzné, jak by někteří lidé čekali! Krokodýlové jsou přece jen archosauři, a mají blíže k ptákům, než k jakémukoliv z ještěrů (třída Reptilia je parafyletická). Nicméně důležité je uvědomit si, že se draceny svým způsobem života místním jihoamerickým kajmanům trochu podobají. Mají totiž moc rády vodu, jsou to v podstatě semiakvatičtí, či částečně vodní ještěři. Jejich záda jsou pokryta velice silnými šupinami, jež jim dodávají ten krokodýlí či kajmaní vzhled. Současné draceny mohou dorůst i 1,2 metru na délku.
Jediným popsaným druhem rodu Dracaena, který již nežije, je D. colombiana. Tento druh žil před 13 až 12 miliony let na území Kolumbie, a je znám z fosilních pozůstatků nalezených v lokaci Honda v kolumbijských Andách. Nejprve byl popsán jako zástupce rodu Tupinambis, což je další rod tejovitých ze Střední a Jižní Ameriky, v současné době zastoupený 9 druhy. Později byl klasifikován jako Paradracaena colombiana, nyní je však považován za právoplatného člena draceního rodu. Fosilie Paradracaeny byly nalezeny i v Brazílii a Peru; v této době tedy můžeme již říci, že Dracaena colombiana obývala jak Kolumbii, tak tyto země, a její areál rozšíření se příliš nelišil od areálu rozšíření jejích moderních příbuzných. Pravděpodobně žila stejným způsobem života, částečně ve vodě, částečně na zemi, a je dosti pravděpodobné, že i dobře šplhala po stromech.
Patrně nejznámějším zástupcem tohoto rodu je dracena krokodýlovitá (Dracaena guianensis), také nazývaná dracena guyanská či dokonce teju krokodýlovitý. Tento pozoruhodný plaz, dosahující délky až 1,2 metru a hmotnosti 4,5 kilogramu, se specializoval na lov měkkýšů s ulitou. Aby ji rozlouskl a dostal se tak k měkkému obsahu, musí mít pořádně silné čelisti. Jediné kousnutí dracenou do prstu, a máte po zábavě. Dracena krokodýlovitá má skutečně mimořádný skus, dost silný na to, aby prokousla pevný krunýř želvy. V několika případech to bylo zdokumentováno, tudíž amazonské říční želvy rozhodně nejsou před dracenou v bezpečí. Zaútočí-li tento vodní teju na takovou velkou kořist, trhá z ní kusy masa jeden za druhým a polyká je v celku. Podobně jako suchozemští tejové, i dracena dostane občas náladu na hrabání, ne pro legraci, ale k vytvoření skrýše na říčním břehu. Hodí se jí k tomu její silné drápy, rovněž dobře uzpůsobené pro šplhání po stromech. Nejvíc doma se ale cítí asi ve vodě, kde svým vzhledem může skutečně zdánlivě připomínat kajmany yakaré. A podobně jako oni, má i dracena niktitační membránu, jež kryje její oční víčka jako plavecké brýle. Ve vodě se díky tomuto vylepšení a vynikajícímu zraku dobře orientuje, poháněna údery silného, dlouhého a zploštělého ocasu. V poslední době jsou mladé draceny krokodýlovité chytány za účelem prodání teraristům, pravdou však je, že se rozhodně, už jen pro ten silný čelistní skus, nejedná o mazlíčky pro nováčky. Jejich chov není snadný.
Dracena krokodýlovitá obývá Guyanu, Surinam, Francouzskou Guianu, Brazílii, Kolumbii, Ekvádor a Peru. Naopak Bolívii a Paraguay, a zároveň též Brazílii, obývá druhý žijící druh draceny, a to sice dracena paraguayská (Dracaena paraguayensis). Dosahuje zhruba podobné velikosti jako její severní sestřenka, její zbarvení je však mnohem tmavší. Šupiny na hlavě nejsou načervenalé či oranžové, ale šedé. S těmito ještěry je možné se setkat zvláště na území Pantanalu, rozsáhlého mokřadu o rozloze Velké Británie na jihu Brazílie. Jsou velice plaché, lidí se bojí. Také se živí převážně měkkýši, ačkoliv si čas od času pochutnají i na racích a dalších korýších.
Obrázky pocházejí z následujících webů: TripAdvisor, Paleontología de Colombia, WikiMedia Commons a Fauna Paraguay.
Žádné komentáře:
Okomentovat