středa 4. března 2020

Končetina anolise nalezena v miocénním jantaru

Minulý týden byl ohlášen pozoruhodný objev, jenž byl učiněn na území Dominikánské republiky. Paleontologové z Univerzity v Bonnu podrobili studiu kus jantaru datující se do období před 20 až 15 miliony let (epocha miocén), v němž se zachovala utržená končetina drobného plaza. Podařilo se jim zjistit, že se jedná o přední končetinu anolise. Tito ještěři z příbuzenstva leguánů žijí na území amerického kontinentu dodnes, konkrétně v oblastech Střední a Jižní Ameriky, a také v oblasti karibských ostrovů, přičemž s několika druhy se setkáme i na jihu Spojených států amerických. Pozůstatek nalezený v dominikánském jantaru patřil vyhynulému druhu anolise, který se ovšem vzhledem a způsobem života příliš nelišil od svých současných příbuzných. Fosilie je to naprosto skvělá... Nebo tomu tak není? Co když je tento nález něčím méně, než čím se zdá být na první pohled? Samozřejmě, že se jedná o pěkný nález, to ano. Problémem však je, že struktura, jež se v jantaru zachovala, nemá svým složením zrovna blízko k pravé, čerstvé anolisí končetině. Kost totiž skutečně zkameněla, nebo přesněji spíše zmineralizovala. Minerál hydroxylapatit se během milionů let čekání v jantaru změnil na fluoroapatit. Jak odborníci z Univerzity v Bonnu poznamenali, je to poněkud překvapivé; obecně se má za to, že jantar uloženou strukturu zachová. Člověka to láká k představě, že z něj může odebrat DNA pravěkého anolise, nebo třeba DNA malého opeřeného dinosaura z ocasu, jenž byl před lety nalezen v Barmě. Ve skutečnosti tomu tak není. Ani kost zvířete už není pravou kostí. To nicméně neznamená, že by zachovalá struktura nemohla posloužit ke studiu zvířete, ze kterého pocházela. Výzkum prokázal, že anolisova končetina byla ve dvou místech zlomená; v jednom místě ji pravděpodobně přeštíply zuby nějakého většího predátora, buď většího plaza nebo dravého ptáka, druhou zlomeninu pak způsobil tlak na fosilii - ukládající se vrstvy vytvořily prasklinku nejen v zachovalé končetině, ale rovnou v celém kusu jantaru.
Je to rozhodně pozoruhodný objev, a přestože se nám díky němu rozhodně nepodaří naklonovat prehistorického anolise nebo prozkoumat alespoň jeho pravé, neporušené kosti, poskytuje jedinečný, byť stále omezený, pohled do života na karibských ostrovech před více než 15 miliony let.

Zdrojem informací pro tento článek byly PLOS ONE (původní článek o výsledcích výzkumu), Science Daily a Science Times. Vřele doporučuji tyto weby navštívit. Jakákoliv možná chybička v tomto článku je má vlastní.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější