Altirhinus ("vysoký nos") byl asi 6,5 metru dlouhý ornitopod, žijící na území dnešního Mongolska v období spodní křídy stupňů apt a alb před 112 až 100 miliony lety. Je znám z několika neúplných koster a dvou lebek, jež v roce 1981 ve východní Gobi nalezla sovětsko-mongolská paleontologická expedice. Formace Khuren Dukh, v níž byly tyto ostatky objeveny, vydala také fosilie ornithomimosaura rodu Harpymimus, hadrosauroida rodu Choyrodon, ankylosaura rodu Shamosaurus a dokonce také ceratopsiana rodu Psittacosaurus. Dříve byl Altirhinus považován za druh iguanodonta, I. orientalis. Mnohými znaky se však od tohoto rodu i celé jeho rodiny lišil natolik, že byl přeřazen k vlastnímu rodu, a druh byl roku 1998 Davidem Normanem pojmenován Altirhinus kurzanovi. Druhové jméno zvířete ctí Sergeje Kurzanova, ruského paleontologa, který jeho fosilie našel během výše zmíněné výpravy. Nejvýraznějším znakem Altirhinovy lebky byla zvětšená nasální oblast. Byla vyboulenější než například u australského Muttaburrasaura. Paleontologové si nejsou zcela jisti tím, jaký měla význam. S určitostí lze tvrdit, že Altirhinus měl dobrý čich. Mohl však tento nasální oblouk sloužit i jako zásobárna krve či dokonce vody? Objevily se i odvážnější hypotézy, jedna z nich tvrdí, že Altirhinus mohl mít na čenichu kožní útvar podobný tomu, který k předvádění užívají rypouši sloní. Obě nalezené lebky zvířete mohly patřit pouze samcům. Je tedy možné, že samice takový nasální oblouk neměly, alespoň tedy ne tak velký? Odpovědi na tyto otázky asi v brzké době odborníci nenajdou. Naprosto jistě však o Altirhinovi víme jedno: byl to býložravec. Měl v čelistech více zubů než Iguanodon, díky čemuž efektivněji zpracovával potravou. Tou byla nízko i vysoko rostoucí vegetace. Altirhinus byl částečně bipední, stavěl se na zadní končetiny, aby dosáhl na listí na větvích stromů. Po zadních také utíkal, dostal-li se do nebezpečí. Jinak však chodil po čtyřech, jak během okusování nízkých keříků, tak při putování po lesích a planinách. Šlo o stádní zvíře... Pozoruhodný tvar čelistí Altirhina vedl v minulosti některé paleontology ke spekulacím, že mohl představovat jakýsi článek mezi iguanodonty a hadrosauridy. Jeho zobák byl totiž širší než u iguanodontů, a skutečně připomínal charakteristický "kachní" zobák pozdějších hadrosauridních dinosaurů. V současné době však není jisté, do které konkrétní skupiny Altirhinus patřil. Snad lze říci, že to byl hadrosauroid, nikoliv však zástupce čeledi Hadrosauridae. Dle některých odborníků je jeho "kachní" zobák výsledkem konvergence, tedy vývoje, při kterém se nepříbuzné organismy vyvíjejí podobným způsobem v závislosti na životě v podobném či stejném typu prostředí. Naopak typickým znakem pro iguanodonty, kterým Altirhinus disponoval, byl ostrý dráp na palcích předních končetin... Hmotnost tohoto dinosaura se pravděpodobně rovnala 1100 kilogramům. Měl tuhý ocas, silné zápěstní kosti a široké prsty zakončené kostmi podobnými kopýtkám...
Popis Altirhina můžete najít v knize "Dinosauři: Průvodce 270 rody" od Dougala Dixona, vydané v České republice nakladatelstvím Svojtka & Co v roce 2009.
Příště Liaoceratops!
Žádné komentáře:
Okomentovat