Štěnice se na Zemi objevily dříve, než se odborníci domnívali

Na světě je spousta živočichů, kteří člověka děsí. Ale jen málo z nich je pro většinu lidí tak ohyzdných jako štěnice. Tento hmyz, příbuzný plošticím, je jedním z nejvíce nechtěných společníků lidského druhu. Zvláště štěnice rodu Cimex mohou být v některých oblastech velkým problémem. Všech asi 90 druhů štěnic jsou nicméně paraziti, živící se krví teplokrevných živočichů; ptáků a savců. Naštěstí však štěnice jen málokdy přenášejí nebezpečné nemoci; ve výjimečných případech nakazí své nejoblíbenější hostitele - netopýry - nemocí způsobenou prvokem Trypanosoma cruzi, ale to je více či méně vše.

Odborníci se dlouho domnívali, že právě netopýři byli prvními hostiteli štěnic. A to v době, kdy se netopýři poprvé objevili na naší planetě - v paleocénu či eocénu, před 60 až 50 miliony let. Tým vědců z Univerzity v Sheffieldu však posledních 15 let porovnával vzorky DNA tuctů druhů štěnic. Po dlouhém výzkumu sestavil evoluční strom tohoto hmyzu, a jak se ukázalo, plošticím příbuzní paraziti jsou asi o 50 milionů let starší, než se předpokládalo. Nejstarší ploštice musely existovat už přinejmenším před 100 miliony lety. Nesály ovšem krev dinosaurům. Už od začátku se specializovaly na sání krve teplokrevných živočichů, kteří část svého života tráví v hnízdech. Proto se mnohem, mnohem později zaměřily na netopýry, kteří se k sobě každou noc shlukují ve velkých masách, a zatímco spí hlavou dolů, štěnice po nich skáčou a sají jim krev. První štěnice se možná zaměřily na rané ptáky, budující si hnízda. Přečkávaly v hnízdech a spícím ptákům nebo jejich ptáčatům, zůstávajícím po prvních pár týdnů života v hnízdě, upíjeli krev. Mnozí primáti pak byli v pozdních třetihorách a ve čtvrtohorách skvělým cílem štěnic; oranguti si například staví každou noc nové hnízdo z větví a listů, a lidé si také odjakživa upravovali své okolí k tomu, aby se jim příjemně spalo. A od té doby, co se lidé začali přikrývat, byli terčem štěnic. Zkrátka cokoliv, co je teplokrevné a žije nebo alespoň přespává v nějakém hnízdě, může být obětí tohoto hmyzu.

Tým také zjistil, že dva druhy štěnic, jež se nejčastěji živí krví člověka, a to sice štěnice domácí a štěnice tropická, jsou starší než náš druh. To dokazuje, že se tyto druhy štěnic nevyvinuly jen proto, že se jejich předchůdci specializovali na sání krve člověka - lidé v té době ještě neexistovali, a oba tyto druhy se původně živily krví jiných teplokrevných tvorů. Stejně tak, když se poprvé objevili netopýři, štěnice původně se živící krví jiných tvorů se postupně dostaly k sání jejich krve, ale to neznamená, že by byly specializovány pouze na přiživování se na krvi netopýrů. Štěnice dokáží být poměrně univerzální a mnohé druhy během času mění své hostitele.

Výsledky výzkumu byly v květnu publikovány v magazínu Current Biology, jemuž vděčím za cenné informace.