Björn Kurtén

Zdroj obrázku: https://alchetron.com/Bj%C3%B6rn-Kurt%C3%A9n

Björn Olof Lennartson Kurtén (19. listopadu 1924 až 28. prosince 1988) byl finský paleontolog, patřící do tamní švédsky mluvící menšiny. Narodil se ve městě Vaasa na západním pobřeží Finska, v němž 24,8 % lidí mluví švédsky, tedy více než ve většině ostatních finských měst této oblasti. Od roku 1972 byl Kurtén profesorem paleontologie na Univerzitě v Helsinki, kde působil až do svého úmrtí roku 1988. V roce 1971 také strávil jeden rok v USA, konkrétně na Harvardově univerzitě, kde po většinu té doby přednášel. V 80. letech minulého století také provázel dokumentárním seriálem o době ledové a jejích zvířecích obyvatelích. Tento seriál koprodukovalo několik skandinávských televizních kanálů, a celkem bylo natočeno šest dílů. Napsal několik paleofikcí, nejznámější je kniha Dance of the Tiger (v originále Den Svarta Tigern), která pojednává o interakci neandrtálců a kromaňonců ve Skandinávii před 35 000 lety. Není to příběh úplně podobný Štorchovým Lovcům mamutů; zvláště proto, že k takové interakci mezi neandrtálci a kromaňonci ani možná nedošlo, tedy alespoň v oblasti, ve které se příběh odehrává. Kurtén pak napsal pokračování, nazvané Singletusk. Za své knihy získal řadu ocenění, mimo jiné i cenu Kalinga, kterou mu udělilo UNESCO. Kurtén měl poměrně kontroverzní názor ohledně evoluce člověka; zabýval se hypotézou, jež tvrdí, že vývoj člověka započal už v Miocénu. Samozřejmě tehdy nešlo o lidi ani australopitéky, ale podle Kurténa se zkrátka vývojová linie, která směřovala k člověku a v naší podobě se samozřejmě neustále vyvíjí (neboť evoluce nikdy nekončí), započala už v miocénním období. O tom pojednávala jeho kniha Not from the Apes z roku 1971. Kromě několika knih napsal Kurtén také padesát vědeckých prací, na některých z nich pak spolupracoval se španělským paleontologem Miquelem Crusafontem i Pairó.