V minulé části zaletěli Lovci kryptidů do Demokratické republiky Kongo, kde se kromě obrovitého krokodýla jménem Mahamba vyskytl také zvláštní jev: otevřelo se několik portálů vedoucích neznámo kam. Pierre, který na konci předchozí kapitoly způsobil Lovcům kryptidů malé potíže, se nabídl, že portál prozkoumá, a vstoupil do něj... Probudil se však zpátky v základně Lovců kryptidů. Zuřivec Akihiko nikdy nepřišel o své rodiče, Fahad si zřejmě neprošel persekucí, kterou měl původně zažít, a hlavně... Sabine Leroyová je zpátky! Sam Weber jeho sestru nikdy nezabil! Jak je to možné?
LOVCI KRYPTIDŮ 3: MULTIVERSE, ČÁST DRUHÁ:
Jack položil na stůl složku s papíry. Pohlédl na Pierra, který stál v otevřených dveřích. Byl bílý jako stěna. "Jacku, co se stalo?" zeptal se. "Co by se mělo stát? Odložil jsem tu naší expedici do Patagonie o nějaký ten týden," odpověděl Jack, ale mluvil o něčem úplně jiném. "Ne, já to tak nemyslel," řekl na to Pierre a přistoupil k němu. "Potkal jsem Sabine," řekl. Jack pokrčil obočí. "No a? To jsi tak vyšinutý z toho, že jsi po několika hodinách zase viděl svou sestru?" zasmál se. "Po několika hodinách?" zeptal se sám sebe Pierre a vyhlédl z okna. "Pierre," řekl trochu přísně, ale přátelsky Jack, "nějak se mi nezdáš. Možná by ses měl prospat." "Ne, já... V životě jsem se necítil líp," odpověděl na to Pierre. Nikdo tu o ničem nevěděl. Jen Pierre. Když prošel tím portálem, něco se stalo. Cítil se, jako by byl v té realitě, kterou si vždycky představoval. V realitě, kde Sabine nezemřela, kde Lovci kryptidů nenosili černé spandexy a nebojovali s pomocí laserových pistolí. Tým zoologů, se základnou, jejíž místnosti byly ověšeny mapami, fotografiemi zvířat... Procházel základnou a porovnával ji s tou, ve které byl ještě před pár hodinami. Ne, před pár hodinami nebyl zde, byl někde jinde. V našem světě... Změnil se ten náš svět poté, co prošel portálem? Pokud ano, jak? Anebo ne?
Jack, Pauline, Fahad, Akihiko a Roger stále nedočkavě stáli před otevřeným portálem. Občas to v něm zasvítilo, pak to vypadalo, že celý zhasne, a pak se náhle zase rozsvítil, úplně jako by si někdo pohrával se spínačem v obýváku. "Je tam moc dlouho. Nevrátil se už asi deset minut," řekl Jack. "Půjdeme pro něj?" optal se Akihiko. "Já pro něj půjdu," odpověděl Jack, "určitě se mu něco stalo. Ať už se tam na druhé straně nachází cokoliv, přivedu ho zpátky, slibuju." "Chtěla bych jít s tebou," řekla Pauline, ale Jack jen mávl rukou. "Kdyby se něco stalo, kdyby to třeba explodovalo nebo se to zavřelo, vraťte se do vesnice, nasedněte na Cryptid Swift a leťte zpátky do Londýna. Hlavně se tu nezdržujte. Něco mi říká, že si tady zahráváme s ohromnou silou, kterou lidstvo dosud nepoznalo..." "Nečekal bych, že studovaný vědec řekne něco takového. S ohromnou silou? Zní to dost... neurčitě," řekl mu ještě Roger. "Všechno, co jsme si dosud mysleli, že víme o vesmíru, bylo možná špatně," odpověděl Jack a po těchto slovech zmizel v portálu. Zablikalo to v něm, až se všichni lekli. Ale portál nezmizel. Jen se z něj začal ozývat tikavý zvuk, jehož tempo se zrychlovalo. Vstupovalo do morku kostí. Pak zvuk ustal. Portál se pořádně rozsvítil, a pak skoro zhasl. A takto pracoval minutu po minutě, zatímco ostatní Lovci kryptidů čekali na návrat Jacka a Pierra.
Pierre vstoupil do Jackovy pracovny. Všiml si, že jeho kolega leží na zemi. Přiběhl k němu. "Co se stalo, Jacku?! Hej!!!" zakřičel a zacloumal s ním. Jack se probral. Mocně chytil Pierra za ruku, připraven se bránit, ale nebylo to třeba. "Pierre, tady jsi," vydechl. "Kde bych měl být? Teda... Ehm..." odpověděl Pierre. Do místnosti vběhla Pauline. Položila Jackovi úplně stejnou otázku, jako předtím Pierre. Jack se musel vzpamatovat. Stál tu teď v modré košili, ne v černém spandexu, byl dokonce nově ostříhaný a měl na prstu zásnubní prsten od Pauline. "Co to má jako znamenat?!" vykřikl nahlas. "Pierre, seš to ty? Čekali jsme na tebe. Dlouho ses nevracel, tak..." vyhrkl ještě Jack. "Jacku, konečně!" řekl Pierre a objal svého přítele. Pauline na ně nechápavě hleděla. "Prošel jsem tím portálem," řekl Jack Pierrovi. "A skončil tady, co? To je neuvěřitelný, Jacku," odpověděl radostně Pierre. Jack se musel posadit. Pierre mu povyprávěl, jak opustil Lovce kryptidů v západoafrickém pralese, ocitl se ve smíšeném lesíku poblíž anglické vesničky a pak jako by se setmělo... A on se probudil tady. Jack překvapivě zažil úplně to samé. "Chtěl jsem zaběhnout do té vesnice, myslel jsem, že jsi tam, a pak najednou - bang! Všechno bylo pryč. A já se shledal, jak ležím tady, v téhle renovované základně, na zemi, a ty se mnou cloumáš," řekl Jack. "Já se zas probudil v posteli. Můj pokoj vypadá úplně jinak. Nemáme tu spandexy. Asi nemáme ani Cryptid Swift, Cryptid Chaser... Prostě... Lovíme kryptidy jako za starých časů," odpověděl Pierre. Do místnosti vkročili i Roger, Fahad a Akihiko, zvláště poslední jmenovaný byl takový veselý. Ano, něco se stalo. Něco tu fungovalo jinak, než tam, odkud byli. Chvíli takhle zůstali v místnosti. Když do ní vkročila Sabine, měl Pierre pocit, že se mu v hlavě všechno rozjasnilo. Sabine byla docela naštvaná a vynadala Pierrovi, že rozlil v kuchyni kafé. Ale mu to nevadilo. Byla tu, jeho sestra byla živá! Když jí Jack potřásl rukou, naštvala se ještě víc. "Jacku, už i ty? Nechytili jste od sebe nějakou závažnou chorobu?" poznamenala.
Jack se postavil za stůl a všem členům týmu v místnosti sdělil, co se stalo. Nikdo mu nevěřil, samozřejmě kromě Pierra. "Mám takový pocit, že vím, co se stalo... Ten portál, Pierre... Když jsme jím prošli, ocitli jsme se někde v této dimenzi, v tomto světě. Pak se něco stalo. Jestli naše tělo zůstalo ležet v tom smíšeném lesíku, to nevíme. Ale naše mysl, obsah našeho mozku, se přenesl do našich těl v tomto světě. Takže, i když jsem byl vždycky proti, předpokládám, že jsme v nějakém paralelním vesmíru. Ve světě, který existuje paralelně s tím naším, s realitou, kde Lovci kryptidů, vážení, jsou hrdiny, kteří dvakrát zachránili svět před zkázou," vyprávěl Jack. Nejprve se všichni chtěli smát, ale když si povšimli, jak vážně o tom Jack mluví, začali o tom přemýšlet. "Ale to je přece úžasné! Takhle jsme to vždycky chtěli, Jacku!!!" vyhrkl Pierre. "Sabine, neusmažila bys mi rybí prsty?" pošťouchnul hned nato svou sestru. "Běž se vycpat," zněla odpověď. "Ona je skutečná," zašeptal schválně nahlas Pierre a ukázal na ní, jen aby hned nato schytal další ránu pěstí do ramene od Sabine. "Přátelé, budete mi toho muset o tomto paralelním světě ještě hodně co povědět," řekl Jack.
Tak se konečně Jack a Pierre dozvěděli, co se vlastně stalo. Jak to v této dimenzi funguje. Lovci kryptidů začali opravdu jako tým složený z Jacka Owena, Pierra Leroye a Sabine Leroyové. Setkali se se Samem Weberem, který je zradil, ale z nějakých důvodů se na misi v Yellowknife nikdy neukázal. Nikdy nezastřelil Sabine Leroyovou. Na výpravě za monstry z Aricy byli Jack, Pierre i Sabine. Pak odcestovali do Japonska, aby hledali tamní kryptidy, a připojil se k nim velmi milý Akihiko Yukimura, který se svými bratry, v naší realitě dávno mrtvými, velmi rád zkoumal paranormální jevy. Jak věhlas Lovců kryptidů jako skutečných kryptozoologů rostl, přidali se k nim Fahad Ghazalli, bývalý arabský policista (v naší dimenzi bývalý arabský agent) a Roger Neill, bývalý příslušník kanadské armády (v naší dimenzi bývalý kanadský agent). Jack se s Pauline znal už od univerzity, a v tomto vesmíru se dokonce už vzali. Když se Jack ostatních zeptal na jméno Zhou Len, všichni jen krčili rameny. Zhou Len nikdy neuskutečnil svůj útok kryptidů v New Yorku! Nikdy se to nestalo. Nikdy nebyl zodpovědný za smrt Akihikovy přítelkyně a za následné Akihikovo mučení. Deylin Nieto, ani to jméno nikdo neznal. Pierre nebyl nikdy infikován sérem agresivity. Claude Ngoy, o tom nikdo neslyšel. A proradný Sam Weber? Už léta o něm Lovci kryptidů neslyšeli. A přitom v naší dimenzi s ním Pierre ještě před pár měsíci bojoval, hnán zlobou ze smrti své sestry... Lovci kryptidů nebyli hrdiny, kteří zachránili svět. Byli to prostí kryptozoologové bez technických vymožeností. A svět o kryptidy moc nestál. Nikdo o nich moc nevěděl, jen tihle kluci a holky objevovali nové druhy... Pierre byl radostí bez sebe. Ale Jack nesouhlasil. "Musíme se vrátit do našeho světa, Pierre. Chci najít ten portál. Musím zpátky. Čekají tam na nás," řekl. Přesvědčil ostatní členy týmu, aby začali ten portál v tomto světě hledat. Využil své výtečné vizuální paměti a podle satelitních snímků brzy našel tu vesničku, poblíž které se portál nacházel... Sedm Lovců kryptidů nasedlo do dvou teréňáků a vydali se na cestu...
"Jak dlouho už tam jsou?" vydechla nervózně Pauline, stojící přímo před portálem. Roger pohlédl na hodinky. "Minimálně hodinu," odpověděl také nervózně. "Půjdu tam," odpověděla Pauline a vytáhla laserovou pistoli, kterou nabila. "V tom případě jdu s tebou," vyhrkl Akihiko a roztáhl svou teleskopickou tyč. "Ne!" odpověděla rázně Pauline. "Nehraj si na vedoucí týmu. Máš odvahu, to jo, ale když tam půjdeš sama, zmizíš jak ti dva," odpověděl zasmušile Akihiko. "Nebudu riskovat vaše životy. Právě nám tam zmizeli dva členové týmu a dosud se nevrátili. Něco tam je. Možná je tam něco zabilo," řekla Pauline. Zezadu se ozvalo zatroubení, které procházelo morkem kostí. První se otočil Fahad. "Lidi...?!" vyhrkl. Přímo za nimi stál velký kryptid, dinosaurus, Emelantouka. Připomínal Centrosaura nebo Styracosaura, ale utváření rohů na hlavovém límci bylo jaksi "modernější". Vypadalo to, jako by si pečlivě do kosti nasázel uhlazené kůly a pak je všechny natočil vpřed, takže vytvářely jakousi stříšku nad jeho poměrně krátkými nadočnicovými rohy. Nevypadal úplně jako ti pravěcí ceratopsidní dinosauři. Přišel sem úplně neslyšně... Pak se rozběhl přímo proti Lovcům. Fahad po něm vypálil s laserové pistole, ale rána Emelantouku jen naštvala. Mohutný ocas praštil Fahada do břicha a ten s bolestí upadl do houštin. Roger se chytil liány a začal šplhat nahoru, a jen těsně unikl drtivému zobáku Emelantouky. Pauline chytla za ruku Akihika a stáhla ho do portálu. Oba se ocitli v tom smíšeném lesíku. Emelantouka také pronikla portálem, a stála už za nimi. "Utíkáme!!!" vykřikl Akihiko. Rychle doběhli k okraji lesa. Tam je všechny tři pohltila temnota, a zmizeli...
Existují tedy minimálně dva paralelní vesmíry. Ten, který známe, a ten, ve kterém Lovci kryptidů prostě jen hledají kryptidy, a ve kterém Sabine Leroy stále žije! Co ale bude dál? Co Pauline a Akihiko, kteří do tohoto vesmíru nyní také pronikli? A co ta Emelantouka? Pokračování příště!
1 komentář:
Dnešní článek: http://blogorgonopsid.blog.cz/1809/novy-druh-cervora-ze-seychel
Okomentovat