čtvrtek 16. února 2017

Lovci kryptidů: Hledání medvědí nestvůry (3/4)

Minulá část zde: Hledání medvědí nestvůry 2. Nyní je na čase pokračovat!!!

LOVCI KRYPTIDŮ: HLEDÁNÍ MEDVĚDÍ NESTVŮRY, ČÁST TŘETÍ:
Jack a Mike utíkali na kopec, za nímž se bolestné řvaní ozývalo. "Zní to, jako kdyby někdo trefil medvěda na nesprávné místo! Určitě tu někdo zastřelil medvěda!" vyhrkl Mike. Nato sníh před ním přímo odlétl, to jak po něm někdo vystřelil. "K zemi!" křikl Jack a v mžiku už oba leželi, obklopeni hroudami sněhu jako nízkými hradbami. Ať už po nich střílel kdokoliv, dobře je sledoval. Věděl, kde se nacházejí. Sněhovou hradbu se dvakrát pokusil prostřelit. Nakonec Jack vytáhl ruku se světlicí a opatrně pozoroval okolí. Tam v dálce se nacházely nějaké dvě postavy a cosi za sebou vlekly. Nebylo pochyb o tom, že to bylo nějaké zvíře. Jack pohlédl napravo, na sousedící kopec. Stál tam muž s puškou. Chvíli nechal Jacka rozhlížet se po okolí a pak zase dvakrát vystřelil. Tentokrát střelbu opětoval Mike. Střílel jako vyšitý, div že toho utíkajícího muže netrefil. Vyskočil, utíkal z kopce, pak zase sprintoval na ten druhý, maje Jacka v patách. Střelec klopýtl o výstupek skály a z kopce sjel. Než se tam dole stačil vzpamatovat a vytáhnout obličej z mrazivého sněhu, Jack už ho držel pod krkem. "Ale to je přece... No jistě!" vykřikl Jack, když se tomu darebákovi podíval do obličeje. "Sam Weber!" dodal ještě. Weber byl celý pohmožděný, pád z kopce mu způsobil i nutný šok. Nejprve se chytil za čelo a promnul si oči. Jack ho stále držel pod krkem a ptal se ho, co zde dělá. Weber s našimi přáteli spolupracoval ve Skotsku, ovšem spolupráce není to správné slovo, kterým by se to dalo vyjádřit. Okradl je o záběry lochnesky. "Na výletě," odpověděl se zlověstným úsměvem a jiskřičkami v očích Sam. "Na honu na medvědy? Nebo na lidi? Na Jacka Owena! Pitomče!" zařval na něj Jack a po posledním slovu mu dal takovou ránu do nosu, že Sam zůstal ve sněhu minutu ležet. Pod jeho obličejem se sníh zbarvil do ruda. Jack se vždy skvěle ovládal, ovšem tentokráte ukázal svou zlobu. Kdyby nestál na Samově pušce, Weber by ho už jistě zastřelil. Mike však svou puškou mířil na Samovo srdce, a tak by i on sám brzy skonal poté, co by Mike stiskl kohoutek. Jack Sama zase popadl, tak rychle, že stará černá čepice mu sletěla z hlavy. Mike ji zadupal do sněhu. "Půjdeš s námi do osady," zacloumal s ním Jack, "a ti tvoji přátelé jsou kde? Ti co mučili to zvíře?" "Tady!" zařval někdo z kopce. Mezi Jacka, Mikea a Webera spadl plynový granát. Sam se chopil šance na útěk a běžel za svými kolaboranty. Mike a Jack se mezitím dusili v tom ohavném plynu, ovšem Jack stačil pohotově vytáhnout kapesník a dát si ho na nos a ústa. Hned jak mohl, vystartoval za nimi. Mikeovi se mezitím trochu ulevilo, když se doplazil asi o pět metrů dál, stále však nepěkně kašlal. Tři nepřátelé utíkali k pobřeží. V rychlosti nasedli na motorový člun. Jack se stále hnal za nimi, v rukou svíraje Weberovu pušku. Když ho jeden z mužů zahlédl, začal po něm střílet ze samopalu. Avšak Jack včas uskočil, vrhl se za asi dva metry vysoký balvan, jen tak ležící na pobřeží. Člun rychle mizel za horizontem. Jacka ale napadlo: "Kde je propána to zvíře? Jistě ho odvlekli někam jinam! Ti, kteří ujeli na člunu, jsou jen součástí bandy, která jistě čítá mnohem více lidí! Teď ale zpátky do osady, tady ve tmě stejně nic nevidím." Vrátil se k Mikeovi a odvedl ho Sachs Harbour. Tam je čekalo další překvapení. Pierre a Sabine leželi ve svém pokoji na podlaze úplně bezvládně. "Chloroform! Už je mi to jasné..." řekl Jack. S pomocí několika místních oba francouzské zoology vzkřísili. Pierre chtěl ustavičně zmrzlinu, ačkoliv nikdo nevěděl, co blábolí, neboť mluvil francouzsky. Sabine se zase rychle vzpamatovala a jakmile uslyšela jméno Sama Webera, zmíněné Jackem, začala nadávat. Ještě před pátou hodinou ranní vtrhli Jack a Mike k radiotelegrafistovi a upozornili svého pilota, aby na Banks Island přiletěl. Jack si byl naprosto jistý tím, že to mučené zvíře, ať už to byl lední medvěd či medvěd krátkočelý, bylo zavřeno do krabice, umístěno do letadla (jedna část pobřeží byla k přistávání ideální, není pochyb, že letadlo těch darebáků bylo zaparkováno tam) a odneseno bůhvíkam. Pierre a Sabine mezitím zjistili, že jim byly odcizeny veškeré dokumenty ohledně možného výskytu medvěda krátkočelého. "Jasně," zamyslel se Jack na ranní poradě před malým letadlem, do něhož všichni tři i s Mikeovou pomocí nakládali své zásoby, "chtějí se přesvědčit, jestli zvíře, které zastřelili nebo postřelili je či není medvěd krátkočelý. Vyrážíme, přátelé!"


"V noci jeden letoun zamířil na jih. Musel se ohlásit, to je jasné. Tak se ví, že letěl z Banks Island. Jsou to ti vaši padouši. Za pár hodin jsme v Inuviku. Třeba je tam dostihnete," mluvil na trojici zoologů pilot, když letadlo vzlétalo. Mike jim ještě mával na pozdrav. Nad mořem však letadlo začalo mít problémy. Stoupalo, klesalo, motor přestával fungovat. "Sabotáž!" vykřikl pilot. Letadlo se řítilo do chladného moře. Jack, Pierre i Sabine vyskočili s padáky, pilot nehodu nepřežil. Letadlo s nárazem na mořskou hladinu vybuchlo. Letadlo, původně z Inuviku, bylo v noci sabotováno. Někdo moc dobře věděl, že právě tento pilot s tímto letadlem pro Leroyovi a Owena poletí. "Teď ti darebové mají na svědomí i smrt tohoto pilota. Weber je vrah, o tom není pochyb!" řekl naštvaně Jack. Všichni tři se teď nacházeli v těch chladných vodách. Pomoc však nebyla daleko. Předtím, než pilot zahynul, vydal volání mayday a zachytil ho jeden trauler. Několik kusů vraku letadla se drželo nad hladinou a nedaleko nich se za ruce držela trojice lidí. Kapitán trauleru je okamžitě nechal vytáhnout na palubu. Byli tak promrzlí a vyčerpaní, že se probrali až po osmé večer. Jack ani nechtěl vědět, jak dlouho spali, jen se kapitána Bernse ptal, kam trauler míří. "Máte štěstí, míříme to Tuktoyaktuku, doplnit zásoby. Zítra ráno tam doplujeme. Vysadíme vás. Zatím jste našimi hosty," řekl klidně kapitán. Byl to takový přátelský, starý mořský vlk. Když mu Jack vylíčil celou příhodu, tým zločinců proklínal všelijakými námořnickými zaříkávačkami. Vylodění v Tuktoyaktuku se uskutečnilo následujícího dne v 8 hodin. Naštěstí Jack obratně nalezl jednoho místního telegrafistu a tak okamžitě zavolal na správu Severozápadních teritorií, že skupina zločinců sabotovala letadlo, způsobila smrt pilota a unáší mučené či již zabité zvíře, pravděpodobně medvědího rodu. Ještě ve čtyři hodiny odpoledne toho dne přiletěl do Tuktoyaktuku vrtulník a Leroyovi s Owenem přemístil do Yellowknife. Nikdo si nedokázal představit, že právě tam na ně číhá největší možné nebezpečí...

Pátrání po medvědí nestvůře se proměnilo v pronásledování zločinců, kteří snad objevili medvěda krátkočelého a zastřelili ho! Budou spravedlivě potrestáni? Jaké nebezpečí na Jacka a Leroyovi čeká v Yellowknife? A jak se vůbec o jejich expedici dozvěděl proradný Weber? Pokračování příště!

2 komentáře:

Johnston řekl(a)...

napínavá story!!!!!!

dinosaurss řekl(a)...

No páni, tak to je skutečně velmi napínavé.. Naprosto bravurně napsané pokračování!!

Okomentovat

Nejčtenější