V této části projektu "Základní údaje o čeledích dinosaurů" popíši jednu skupinu masožravců, která je spolu s Allosauridy a několika dalšími mou nejoblíbenější... Jsou to Dilophosauridi!!!
Název čeledi: Dilophosauridae,
Autor názvu a popisu: Madsen a Welles roku 2000,
Nejznámější zástupce: Dilophosaurus,
Doba výskytu: Pozdní Trias až raná Jura.
Čeleď Dilophosauridae byla popsána relativně nedávno, v roce 2000. Jeden z autorů popisu, Samuel Paul Welles stál už roku 1970 za popisem Dilophosaura, nejznámějšího zástupce této čeledi, který byl ale původně řazen do rodu Megalosaurů. Fosilie Dilophosaura byly totiž nalezeny už roku 1942, tehdy jim bylo ovšem přiřazeno jméno Megalosaurus wetherilli. V minulosti se stalo mnohokrát, že byl nějaký nově objevený, jednoznačně masožravý dinosaurus nazván Megalosaurem. Dilophosaurus se však v mnohém odlišoval. Nebyl to žádný megalosaurid, bylo to zvíře odlišného vzhledu. S délkou 6 až 7 metrů patří mezi největší zástupce čeledi Dilophosauridae. V čelistech měl okolo 30 zubů, všechny byly zašpičatělé a pefektní k projetí do masa kořisti. Tento rod žil v Severní Americe v pozdní Juře před 190 miliony let. Dlouho se spekulovalo o tom, že se ale rozšířil i do Asie. Vědci tak soudili podle toho, že ostatky nějakého "dilofosauřího dinosaura" byly objeveny v Číně, ale teprve před pár lety se ukázalo, že nešlo o ten samý rod dinosaura. Proto byl čínský dilophosaur nazván Sinosaurus. Žil před 196 miliony let a zřejmě se specializoval na lov prosauropodů. Z Jižní Afriky je zase známý Dracovenator, také jurský lovec. Možná, že mezi Dilophosauridy patřil i Cryolophosaurus, historicky první kdy nalezený dinosaurus Antarktidy-na ledovém kontinentu byl objeven roku 1990 Williamem Hammerem a jeho týmem. Protože je ale zařazení Cryolophosaura nejisté, neví se, zda opravdu mezi tyto dravé theropody patřil. Má s nimi však několik společných znaků. Co měly všechny ty různé rody a druhy společného? Především to byly podivné útvary na hlavě. Někteří vědci si myslí, že byly rouzlišovacím znakem mezi samci a samicemi. Možná, že byly pestře zbarveny, pak by se samcům hodily k oputání pozornosti samice. Nebo mohly sloužit k zastrašování jiných samců, snad při vzájemných soubojích. Dalším podivuhodným znakem těchto středně velkých masožravců, pohybujících se po zadních končetinách, byly zuby podobné těm krokodýlím. Někteří paleontologové (např. David Norman) si proto myslí, že nebyly dost dobré k zabíjení velikých dinosaurů a že tedy Dilophosauři byli mrchožrouty. Kromě toho byly v Utahu, Spojených státech, nalezeny fosilizované stopy dilophosauridů, podle kterých se soudí, že uměli dobře plavat. Možná pak své krokodýlí zuby užívali k chytání ryb...
Snad se Vám tato část projektu líbila... Další napíši možná příští týden, zatím ale neprozradím, na kterou čeleď se bude zaměřovat!
2 komentáře:
Skvělí tvorové, ta představa prvních skutečně nebezpečných dinosaurů - parádní. Samozřejmě moc pěkný článek.
Spíš jsem to na tebe volala. Něco ve smyslu: "Haasi, já jsem našla raptora." :D Moje sny opravdu nejsou normální. Pokud v nich nevidím ceratopsidy, tak na 99% se mi zdá o tom, že mi ujede autobus do školy.
Okomentovat