Mapování času

Tento článek byl napsán díky knize "Poznávej věci kolem sebe-Dinosauři" od profesora Mikea Bentona. Kniha mi totiž poskytla některé informace pro článek, stejně jako samotný námět...

V dnešní době není složitým úkolem datovat stáří zkamenělin. Existuje řada metod, jak zjistit, v jaké geologické éře a před kolika miliony let daný druh živočicha či rostliny žil. Zkušený geolog se dnes jen podívá na jakýkoliv geologický útvar a je schopen alespoň odhadnout, z jaké doby pochází. Bylo tomu tak ale vždy? Zmapovat čas ještě před stovkami let nebylo jednoduché. Bylo to přesně před 201 lety, kdy byla vytvořena první geologická mapa. A jaké metody se k mapování času používají dnes? V době začátků geologie a paleontologie si vědci mysleli, že se horniny a fosilie objevují na různých místech zcela náhodně. Později si však uvědomili, že souvrství se na některých místech opakují, při ukládání těchto vrstev tedy musely existovat nějaká pravidla, geologická pravidla. Začali se zabývat ukládáním sedimentů, zvětráváním, zákoninostmi vzniku fosilií atd. V 19. století se zformoval nový vědní obor řadící se ke geologii, a to stratografie. Za jejího otce je považován William Smith, který roku 1815 vytvořil první geologickou mapu Anglie. Smith se zabýval vyměřováním tras pro kanály a také hledal cenné nerosty. Svou geologickou mapu byl schopen vytvořit právě proto, že se zabýval porovnáváním hornin z různých míst, od sebe často velmi vzdálených. Byl to první krok, který vedl k dataci vzniku různých vrstev a tedy i zkamenělin. Geologická období tak, jak je známe dnes, byla zavedena ve 20. a 30. letech 19. století-bylo to právě tehdy, když byly druhohory rozděleny na Trias, Juru a Křídu. Do té doby se například některým anglickým souvrstvím říkalo Lias, ale protože pocházely ze stejné doby, jako souvrství Jury z kontinentální Evropy, nebyl tento název nijak zaveden. V současnosti se hodně používají metody tzv. biostratigrafie. Jde o určování stáří hornin s pomocí fosilií. Aby byla určitá vrstva datována, musejí její zkameněliny splňovat několik základních podmínek: například, musí být jednoduše identifikovatelné (mořští tvorové jako mlži, trilobiti či graptoliti se k tomu sami přímo nabízejí) a musejí u nich být patrné vývojové změny od počátku do konce existence druhu. Říká se jim vůdčí fosilie... Proces, kterému můžeme jednoduše říkat mapování času, lze tedy provést i s pomocí ostatků pravěkých živočichů. Metod je však více...