Co prozrazují žraločí zuby

Dnes je tu článek zaměřený především na současnou přírodu, i když se v něm seznámíme i s fakty ohledně fosilií. Týká se zubů mé oblíbené skupiny živočichů, žraloků!

Zuby jsou nejlepší zbraní žraloků. Právě ony zachytí kořist a rozdrásají ji, tedy alespoň v některých případech. Mnoha lidem nahánější žraločí zuby stejnou hrůzu, jako jejich majitelé samotní. Ačkoliv zuby několika druhů žraloků jsou spolu se silným čelistním skusem dost silné k zabití člověka, nejsou žraloci žádnými lidožrouty-ročně opravdu dojde jen k několika málo případům napadení. Po své skutečné kořisti, mořských živočiších, však žraloci pátrají denně... Někomu by se zprvu mohlo zdát, že žraločí zuby nám toho mnoho neprozradí, ale je to přesně naopak. Paleontologové z nalezených zubů rekonstruují celkový vzhled těchto zvířat, žijících na naší planetě už po 400 milionů let. Protože žraloci patří mezi paryby a nemají, na rozdíl od kostnatých ryb, kostru tvořenou skutečnými kostmi, jen málokdy po nich zbyde něco jiného, než zuby. Chrupavčitá kostra se totiž rozloží (jen někdy dojde k tomu, že se celé žraločí tělo otiskne do bahna a poskytne tak paleontologům pohled na celé zvíře), zato zuby se dokonale zachovají. To je také důvod, proč z největšího kdy nalezeného žraloka, Carcharodona/Carchariase Megalodona, známe jen 17,7 centimetrové zuby. V pozdním středověku si lidé mysleli, že zkamenělé trojúhelníkovité zuby žraloků jsou zachovalé jazyky draků a hadů, a pro štěstí je s sebou nosili jako talismany. Jakýkoliv žraločí zub toho může o svém majiteli opravdu hodně prozradit. U dnešních žraloků rozpoznáváme celou řadu druhů zubů, lišících se u jednotlivých skupin! Zuby jsou pak specializovány na zabití určitého typu kořisti. Jedním z typů žraločího chrupu jsou tzv. "ploché zuby". Mají je malé druhy žraloků, mezi něž patří i polorejnoci. Živí se menšími bezobratlými živočichy, například korýši. Ploché zuby jednoduše proseknou korýší vnější kostru a žralok se tak jednoduše dostane k masité potravě. Tisíce malých, silně redukovaných zubů jsou zase typické pro žraloka obrovského, velrybího a také pro žraloka velkoústého (jedná se o tajemný druh žijící v hlubokých vodách, dosud bylo spatřeno jen málo jedinců). Protože se tato velká zvířata, největší ryby oceánu, živí planktonem, jež pouze nasávají do široké tlamy, zuby nepotřebují. Nyní se dostáváme ke žralokům, kteří se živí větší kořistí... Žraloci býčí nebo jejich modří bratranci mají zuby podobající se jehlám. Ty proniknou do těla takřka čehokoliv, od ryb přes jiné paryby až po chobotnice. Naopak velké zuby, jež lidem nahánějí nejvíce hrůzy, avšak neoprávněně, má žralok bílý. Jejich tvar není typický jen pro něj, mají je i další paryby živící se velkou kořistí. Žralok bílý má spodní zuby zahnuty dozadu, zatímco ty na horní čelisti mají tvar trojúhelníku. Jsou dokonalé k uchycení lachtanů, které velcí bílí loví. Samozřejmě, paryby nemají stoličky, takže když bílý žralok chytí kořist, trhá s ní ze strany na stranu, ale nemůže žvýkat... Zuby žraloků se nacházejí v řadách za sebou. Když se zuby vpředu ulomí, brzy je nahradí další, již připravené v záloze. Takto mohou žraloci vystřídat i tisíce zubů za život! Jen velký bílý žralok má v tlamě 3000 zubů dlouhých asi 7 centimetrů, představte si však, kolik zubů se mu za život vylomí a opět zase doplní! Zuby těchto majestátních vládců moře jsou vážně podivuhodné a možná právě nim, stejně jako dokonalému tvaru těla, vděčí žraloci za svůj velký úspěch...

Na obrázku vidíte, že zuby některých pravěkých druhů, jako byl Helicoprion, byly opravdu pozoruhodné!