sobota 9. dubna 2016

Svět opičích ještěrů, 3. část

V minulé části se náš Megalancosaurus Stephen setkal s obrovskými Plateosaury, snad největšími dinosaury Triasu, putujícími po kontinentu Pangaea. Ani nevěděl o strašlivé nehodě, která postihla jednu Megalancosauří samici-byla totiž sežrána Nothosaurem. Jak bude život opičích ještěrů v okolí napajedla pokračovat?

Svět opičích ještěrů, 3. část:
Stephen spal opět jen několik krátkých hodin, když byl náhle probuzen. Nemotorně a očividně podrážděně zvedl hlavu, aby zaznamenal táhlé pískavé zvuky ozývající se z okolí. V mžiku zaregistroval blížící se nebezpečí a se svou slavnou hbitostí skočil asi o metr níže, na jehlicemi hustě přikrytou větev. Ty zvuky byly vydávány živočichy, kterých se Megalancosauři bojí. Byli to Eudimorphodoni, primitivní ptakoještěři, jedni z prvních, kteří kdy žili. Na rozdíl od Peteinosaurů neobývali okolí jezera, v denních hodinách přeplněné nejrůznějším hmyzem, který se však také mohl stát jejich potravou. Tito létající plazi žili spíše u moře, kde lovili ryby. Do vnitrozemí se však také občas vydávali, nejčastěji kvůli hledání potravy jiné, než byly mořské ryby. Eudimorphodoni byli známí požírači Megalancosauřích mláďat. Někteří velcí jedinci si čas od času dovolili i na dospělce, i když Megalancosaurus byl schopen se ubránit. Ve světě opičích ještěrů byli Eudimorphodoni divoké šelmy, bylo to hrozící nebezpečí připomínající dnešní chaluhy. S tlamou plnou zubů mohli Eudimorphodoni popadnout Megalancosauří mládě nebo zranit dospělce, zatímco se zuřivě bránil. Stephen pozorně naslouchal všemu dění. V noci neviděl tak dobře jako ve dne, ale přesto si brzy všiml, že se dva nebo tři ptakoještěři usadili na břehu jezera, složili svá křídla a poklidně pili vodu. Teď Stephena zajímalo, kde je zbytek té pterosauří bandy. Na chvíli zahlédl samici Peteinosaura vyhlížející ze svého úkrytu v dutině stromu. I ona chtěla vědět, kde se nacházejí vetřelci a zda-li nemají zájem o ni či o její vejce, jež tak pečlivě střežila. Najednou se větev nad Stephenem zachvěla. Opičí ještěr s rozvahou obrátil hlavu vzhůru, aby zkontroloval situaci. Větvi objímaly maličké drápky předních končetin. Po stranách větve viděl Stephen kožnatou blánu, kterou mají ptakoještěři mezi předními a zadními končetinami. Zrovna teď si s asi milimetr silnou kůží pohrával vítr. Pak se náhle na levé straně větve objevila zubatá tlama! Ale Stephen nebyl v koncích. Jakmile se na něj vetřelec podíval, praštil ho Stephen svým ocasem vybaveným ostrým háčkem na konci! Zásah byl přímý, ptakoještěr dostal přímo mezi zuby. Otřásl se a odletěl. Stephen v rychlosti vyšplhal na původní větev, kde spal. Odsud se mu naskytl ještě lepší pohled na okolí, ačkoliv zde nebyl jinak chráněn. Znovu cosi uslyšel, byl to třepot křídel. Instinktivně opět skočil na nižší větev. Věděl, že nepřítel se vrací. Útok přišel zcela znenadání, ve vteřině se Stephenova pravá přední končetina ocitla v zubech Eudomorphodona! Ten si byl jist tím, že neútočí na Megalancosauří mládě, ale něco neznámého jej sem znovu přivedlo, aby se snad tomuto statečnému opičímu ještěru pomstil. Stephen opět využil svého ocasu, zrovna jak to dělají dnešní leguáni a varani, k obraně. Tentokrát ostrý háček zasáhl Eudimorphodonovo oko. Na jehlice triaského jehličnanu se začala valit krev. Aby Stephen svého soka maximálně odradil, švihl ocasem ještě jednou. To stačilo k tomu, aby jej zlostný pterosaur nechal být. Paradoxem bylo, že i Stephen byl zraněný. Ostré zoubky Eudimorphodonovy mu zasadily pořádnou, krvácející ránu do jedné z končetin. Nebylo to tak zlé, plazi se často zotaví i ze zranění, které by pro savce byly smrtelné. Stephen si tedy s ránou nelámal hlavu, slezl ještě o pár větví níže a znovu ulehl k spánku. Než noc skončí, ve chřtánech zlodějských Eudimorphodonů se ocitne ještě mnoho Megalancosaurů, hlavně mláďat... Ráno bylo trochu chladno, ale hned jak slunce vystoupilo nad obzor, oteplilo se. Stephen se cítil celý nesvůj, takový kousanec ještě nikdy neměl a zprvu se bál slézt ze stromu. Noha nebyla tak silná, jako předtím, nicméně již nekrvácela. Přece jen se Eudimorphodoní zuby nemají co rovnat se zuby takového Nothosaura, jenž se v tu chvíli slunil na velikém oblém balvanu, asi metr od břehu jezera. Pro místní zvířata to bylo dobré znamení, teď mohla využít situace a rychle se napít, než se predátor vrátí do svého vodního světa a jedno z nich si vyhlédne jako kořist. Někteří Plateosauři s ránem od napajedla odešli, většina jich zde však zůstala. Období kladení vajec mělo začít až za několik dnů, možná i týdnů, a nemělo smysl vracet se na stará hnízdiště v takové rychlosti. Samice Plateosaurů raději počkají, až budou muset nutně naklást vejce, pak teprve odejdou. Bohužel s velkými býložravci přicházejí i velké problémy. V lese tvořeném převážně prastarými stromovými obry se objevil jeden nepříliš občasný návštěvník. Byl veden pachem Plateosaurů, své kořisti. Kamkoliv tato velká býložravá stvoření jdou, následuje je tento dravý predátor. Nemá strach zaútočit ani na celou skupinu Plateosaurů. Obrovský masožravý dinosaurus se prozatím držel stranou a čekal na vhodnou chvíli k útoku. Zvířata z okolí jezera o něm nevěděla, dokonce ani samotní Plateosauři. Stephen se u vody setkal s jedním ze svých nepřátel. Byl to starší samec, který si už týdny dělal nároky na jeho teritorium. Původně patřilo jemu, byl z něj vypuzen právě Stephenem. Starcovo území nebylo tak velké a nacházelo se dále od jezera. Den co den musel snášet výpady jiných Megalancosaurů obývajících břeh, jen proto, že se k němu musel přiblížit, aby doplnil tekutiny. Zdálo se mu, že Stephenovo zranění by mu teď mohlo pomoci k výhře starého teritoria. Stephen slyšel, jak ho nepřítel vyzývá k boji neobvyklými pištivými zvuky. Ani se neohlédl a zaměřoval se na několik jepic, svou možnou snídani. Starý samec k němu mezitím pomalu přišel a sekl ho drápem do krku. Tohle si Stephen nenechal líbit! Jako vždy, i tentokrát využil svého ocasu a sok se kvůli ráně celý otočil, tak byla silná. Teď stáli oba samci jeden proti druhému, ten starší byl v perfektní kondici, ten mladší byl lehce zraněn... Kdo z nich vyhraje tuto bitvu?

Pokračování příště! Upřímně doufám, že se Vám tato část líbila, pokud ano, můžete napsat komentář-budu rád za všechny Vaše názory!

2 komentáře:

Ankylosaurus řekl(a)...

Skvělé pokračování! :) Už se těším na další díl :). Zajímá mě, jak souboj dopadne. A taky by mě zajímalo, co to je za predátora (ač mám jisté tušení).

martinoraptor řekl(a)...

Nádhera, jsem zvědavý na pokračování.

Okomentovat

Nejčtenější