Od té doby, kdy jsem napsal předešlou část Ostrovních trpaslíků, uběhly už dva měsíce... Nyní je tu ale další část! Seznámíme se s dalšími malými tvory z ostrovů...
Místo: Ostrovy ve Středozemním moři,
Čas: Pleistocén,
Příklady ostrovního nanismu: Miniaturní hroši.
Hrochy si člověk spojuje s Afrikou, a tam také dnes tyto pozoruhodné savce najdeme. Ať už je to velký hroch obojživelný nebo malý hrošík liberijský, tato zvířata jsou pro nás jedním z hlavních symbolů afrického kontinentu. Také někteří obrovští hroši, žijící ještě před několika desítkami tisíc let, pocházeli z Afriky. Jsou ale tato zvířata opravdu specialitou toho světadílu? Evropští hroši také kdysi existovali a věřte nebo ne, bylo to tak ještě nedávno. Zmizeli až s příchodem globálního oteplení po době ledové... Pravda je, že známe alespoň čtyři druhy evropských hrochů, vesměs žijících v Pleistocénu za doby ledové. Vyskytovali se na ostrovech ve Středozemním moři. Není to tak neobvyklé, jaké se to může zdát. Miniaturní mamuti a sloni na nich také žili ještě před pár tisíci lety. Maličtí hroši byli jejich sousedy, žili po boku huňatých mamutů, kteří by svou výškou člověku sahali po hruď. Tito pravěcí hroši patřili do stejné skupiny hrochů, jako dnešní druh-Hippopotamus, což je jak latinský, tak i anglický název. Jedním z nich byl Hippopotamus creutzburgi, žijící na Krétě ve středním Pleistocénu před 800 000 lety! Toto zvíře bylo o 20 % menší, než dnešní hroch obojživelný. Protože je Kréta celkem velký ostrov, nepotřeboval se tento druh tolik zmenšit. Fosilní pozůstatky tohoto zvířete byly k překvapení místních hledačů zkamenělin objevy v 20. letech minulého století na východě Kréty, na plošině Katharo. Můžeme říci, že H. creutzburgi byl na malé hrochy ještě obrem. Některé jiné druhy byly totiž mnohem menší. Sicilský druh, H. pentlandi, vážil 320 kilogramů. Pro srovnání, hroch obojživelný může mít 1,5 tuny!!! Také hroch maltský, tedy H. melitensis, byl nesmírně malý. To je však stále hodně na hrocha kyperského, H. minor. Ten měl 200 kilogramů, a s délkou 121 centimetrů a výškou 76 centimetrů byl dokonce ještě menší, než hrošík liberijský! Byl to zřejmě nejmenší hroch, jaký kdy žil... Kyperští hroši vyhynuli před 11 000 až 9 000 lety, takže se dokonce dožili začátku Holocénu, geologického období, v němž žijeme i my. Tento druh byl popsán Carlem Linnausem, významným vědcem, který zavedl binomickou nomenklaturu... Důvod, proč tito hroši vyhynuli, není příliš jasný. Víme, proč byli tak malí-protože žili na ostrovech a místní prostředí, které se tak lišilo od jejich původní africké domoviny, odkud přišli, na ně jasně působilo. Proto se zmenšili. Jedna z teorií také tvrdí, že absence fosilií velkých predátorů poukazuje na jedno: tito hroši neměli přirozené nepřátele a mohli si dovolit se zmenšit. Možná, že se na jejich vyhubení částečně podílel člověk, i když to není zrovna jisté. Nikdy nebyly nalezeny pozůstatky loveckého tábora pravěkých lidí, který by obsahoval hroší kosti. Jejich osud zpečetil spíše konec doby ledové. Vyhubila je změna klimatu...
Doufám, že se Vám můj článek o malých hroších jižní Evropy líbil! Pokud ano, můžete o tom napsat komentář!
1 komentář:
Skvělý článek, o malých evropských hroších jsem ještě neslyšel :). Osobně si ale nemyslím, že by je vyhubila změna klimatu (vzhledem k tomu, že přežili i předchozí střídání dob ledových a meziledových). Napadá mě jako vysvětlení lidé, ale nemuselo to být úplně takhle. Je fakt, že středozemí je momentálně suché, což nemuselo předtím tak být. Je to ale jen můj názor.
Okomentovat