Čím se živí hadi

Včera jsem dostal skvělou knížku o hadech, a tak mě tedy napadlo, že bych po delší době o této skupině živočichů mohl napsat článek. Při prohlížení knihy jsem si pak řekl, že bych mohl napsat něco o potravních zvycích hadů a jejich potravě... Snad se Vám článek bude líbit...

Hadi jsou šupinatí, beznozí plazi, kteří se vyvinuli určitě již před 160 miliony let, v období Jury. Tato zvířata jsou zcela jedinečná. V dnešní době vidíme, jaké úžasné strategie k přežití si hadi za svou dlouho trvající evoluci osvojili. Známe okolo 2800 druhů hadů, a každý z nich je nějak výjimečný. Jedním z důvodů, proč se hadům tak daří, je možná i jejich potrava. Největší rozmach zažili hadi jakožto podřád šupinatých plazů po vyhynutí dinosaurů, kdy se rychle začali rozvíjet savci. A právě malí savci, například hlodavci, patří mezi hlavní potravu velkého množství hadích druhů. Všichni hadi jsou masožravci, živící se masitou potravou. Ale jejich jídelníček se může lišit. Většina druhů se skutečně živí hlodavci, nebo obojživelníky, jako jsou žáby. Tyto dvě skupiny živočichů se často uvádějí jako hlavní potrava hadů. Je to pravda, zástupci většiny čeledí se přizpůsobili k zabíjení této kořisti. Pak ale existují i ojedinělé případy. Někteří hadi se například živí pouze hmyzem. Většinou jde o malé druhy. Dokonce zmije Orsinova, vyskytující se v Evropě i v Asii, je tak malá, že se živí cvrčky. Také pavouci se stávají potravou hadů. Nesmíme opomenout ani ptáky, od malých druhů, které chytají menší stromoví chřestýšovci, až po veliké volavky, jež je schopna zabít pětimetrová jihoamerická anakonda, nebo přibližně stejně velké krajty z jižní a jihovýchodní Asie. Plazi se také mohou stát důležitou kořistí. Takoví hadi, jako jsou australští a novoguinejští smrtonoši, doslova milují ještěry k obědu. Patří mezi ty hady, kteří kroutí před tlamou ocáskem, ještěrka se přiblíží, myslí si, že našla červa, chce ho chytit, když v tu ránu něco chytí ji-a skončí ve smrtonoším žaludku. Velcí hadi, jako je kobra královská, jsou známi i tím, že pozřeli celého varana. Avšak raději než varany, živí se kobra královská téměř výlučně hady. Zajímavé je, že kobra královská se svým neurotoxickým jedem, s nímž by zabila i dospělého slona, někdy svou kořist uškrtí. Mezi jedovatými hady je to dost neobvyklé, škrcení je typické pro ty druhy, u nichž se schopnost vpravení jedu do těla oběti nevyvinula. Kobra královská není jediným hadem živícím se svými příbuznými (tzv. ophiophagie). Jako příklad by se dala uvést i užovka královská, ale hadů-požíračů hadů je více. Sežrat takového plaza se stejnými tělesnými vlastnosmi není pro hady tak složité. Proto někteří američtí colubridi (užovkovití) zabíjejí a požírají i chřestýše téměř tak dlouhé, jako jsou ony samy. Získat proteiny z hadího těla, perfektně se dostávajícího do dlouhého střeva, není těžké a má to své výhody. Avšak někteří hadi se posunuli ještě dále. Vejcožrout je rod zahrnující šest druhů, ani jeden z nich nemá v čelisti funkční zuby. Tato neobvyklost je přizpůsobením k pžoírání vajec, jež jsou vejcožrouti schopni pozřít vcelku (všichni hadi, snad až na vodnářku krabožravou, polykají oběť vcelku). Když se vejce dostane k jícnu, trvrdé výčnělky probodnou skořápku, kterou pak had vyvrhne. Obsah vejce ale pozře... Ale někteří hadi se dali na něco mnohem většího. Například krajta písmenková ze subsaharské Afriky je známa tím, že sežere i plně vzrostlou gazelu nebo antilopu. Jiné krajty, nebo též anakondy, loví dokonce krokodýly nebo kajmany. Polknout tak velkou kořist obvykle zabere moře času, a had pak nemusí žrát několik měsíců, zatímco celou kořist tráví. Několik hadů už dokonce zabilo a sežralo člověka. Jsou to ale nesmírně vzácné případy! Nicméně krajta písmenková z Afriky a krajta mřížkovaná z jihovýchodní Asie už tak několikrát učinily. Jinak ale hadi na lidi neútočí, a nehledají je jakožto potravu. Ve zvířecí říši totiž mohou nalézt velké množství vlastní kořisti. Mohou ji buďto zabít jedem, ušrktit, nebo dokonce spolknout živou (tak se stává například v případě chycení malé žáby nebo pulce). Jejich jídelníček je skutečně obdivuhodný...

Na obrázku vidíte vejcožrouta, který zrovna spolknul ptačí vejce... Doufám, že se Vám tento kratší, celkem stručný článek líbil, pokud ano, budu rád za Vaše komentáře!