Správce dinosauřího parku - Oliverův zubatý dárek

Další pátek, další Správce! Co se Danu Jamesonovi a jeho přátelům přihodilo během uplynulého týdne? Odpověď na tuto otázku budete znát během několika krátkých okamžiků...

Oliverův zubatý dárek

Předním americkým odborníkům na cizopasníky se konečně podařilo zaexperimentovat s látkami, jež by tajemnou nemoc, proti které bojujeme, mohla zničit. Z již uzdraveného, a velmi čilého Siamotyranna, o kterém se ještě zmíním později, odebrali několik z těch podivných virů a přesunuli je do prostředí tvořeného několika speciálními chemickými sloučeninami. Po méně než hodině byli původci nemoci zničeni. Když jsem se o tom dozvěděl, jásal jsem, nicméně je tu jeden problém: chemická sloučenina je toxická jak pro původce nemoci, tak pro člověka. Tělo jakéhokoliv z živočichů takovým látkám podlehne ještě rychleji, než oněm cizopasníkům. Experti se však budou snažit najít další léky a třeba tak zabránit katastrofě. Je zde totiž velký risk, že by se nemoc mohla přenést z pacifických ostrovů do celého světa a vyhubit lidstvo. V těchto chvílích, když se nad tím tak zamýšlím, mi jezdí mráz po zádech. Avšak, není to nic proti tomu, o čem jsem se dozvěděl v úterý. Tehdy jsem se přímo klepal strachy. Nejenže zraněný pracovník institutu, v němž je Siamotyrannus podrobován výzkumům, po zranění z minulého týdne zahynul. Ten dinosaurus totiž unikl znovu. Onen institut má zkrátka špatná bezpečnostní opatření, a jeho ředitel má teď dobrý důvod litovat svých rozhodnutí. Kdyby prý před rokem nakoupil nové vybavení, nic z toho by se nestalo. Siamotyrannus prý unikl z velké místnosti, v níž byl držen, a sežral čtyři lidi. Jednomu také ukousl ruku, dalšímu ukousl obě nohy a dalšíímu zlomil zápěstí tím, že do něj prudce narazil svou hlavou. Nemohu popsat více detailněji, neboť jsem samozřejmě u nehody nebyl a řeknu Vám, jsem za to moc rád. Siamotyrannus je jako časová bomba, jež tiká do poslední chvíle a pak svou neuvěřitelnou silou ničí okolí. Zástupce ředitele institutu nám nabízel 1000 dolarů za to, že schválíme jeho odstřel. Ale něco takového nemohl Charles dovolit! Překvapuje mne, že se o incidentu dosud nedoslechl L. C. Clark, který nás financuje. Vlastně s námi vůbec není v kontaktu. Charles mu před týdnem psal přes pracovní e-mailovou schránku, ale Clark dosud neodpověděl. Nevíme, koho kontaktovat, rodinu nemá a žádné z jeho bližších spolupracovníků neznáme dost dobře na to, abychom jim mohli důvěřovat. Když se však vrátit k Siamotyrannovi, údajně prý na americké půdě pobyde ještě týden a pak jej vrátí do parku. Až se tak stane, všichni si oddychneme... Naše bezpečnostní zařízení jsou lepší, než ta jejich.

V době od soboty do středy byl Oliver na Isle of Die, prodíral se spletitými stezkami v pralesích, jež značí denní trasu obrovských dinosaurů, překonával výškové rozdíly a prozkoumal hory, skály i nížiny, potápěl se v kalné vodě rozlehlého jezera, a setkal se s nemalým množství přívětivých i nepřívětivých prehistorických živočichů. Jeho cílem bylo chytit zvíře, které "jen tak nikdo nemá", což se dá říci o všech tvorech z našeho parku. Každopádně Oliver snil o odchytu nějakého bizarního dinosaura, nad kterým "by jednou turisté mohli koulet očima". Po setkání s pravěkými varany, pterodaktyly, plesiosaury, prehistorickými krokodýly, hady, ptáky, pštrosími dinosaury, jejich kachnozobými příbuznými, drobnými savci, sauropody, rozzuřenými nosorožci a smečkou Ornitholestů nakonec narazil na dinosaura, kterého hledal. Nastražil na něj past u vody. Nebyl to příliš originální nápad, podle fotografií se past podobala známým pastem na krokodýly, jaké jsme všichni měli možnost vidět ve slavném televizním seriálu Lovec krokodýlů. Dinosaurus, kterého Oliver chytal, se však vyskytuje převážně u vody. Poté, co jej chytil, střelil uspávací šipkou, naložil na helikoptéru a přemístil do Dinosauřího parku, pojmenoval jej Zuboun. Nevím, zda je to pěkné jméno. Nejsem expert na dinosaury, ale jde-li o vzhled tvora, přijde mi toto jméno trochu urážlivé. Dvoumetrový přírůstek patří do rodu Masiakasaurů, rybožravých dinosaurů žijících před více než 70 miliony let na území Madagaskaru. Byly to dravé příšerky lačnící po rybím mase a nechovali se tehdy jinak, než dnes na Isle of Die. Oliver již zjistil, že Zuboun je samec. Já mu ale budu říkat Joe. Doufám, že se mu u nás v parku bude líbit, a že nic nevyvede. Z těch jeho zubů jde docela strach... No, nechtěl bych ho krmit z ruky...

Bude Zuboun neboli Joe jedním z těch hodných obyvatel parku, nebo ukáže svou stinnou stránku a postaví se Danovi a jeho přátelům svými strašlivými zuby? A co tajemná nemoc, nerozšíří se nakonec do světa? O tom zase za týden u Správce dinosauřího parku!!!