Archaeamphora

Archaeamphora ("starý džbán") byl rod rostliny pravděpodobně patřící do čeledi špirlicovitých. Vyskytoval se na území Číny před 145 až 101 miliony lety, v období rané Křídy stupňů Barrias až Alb. Špirlicovité rostliny jsou samy o sobě velice zajímavé, spolu s několika dalšími čeleděmi jsou klasicky označovány jako "masožravky". Archaeamphora tedy byla masožravou rostlinou, byla rostlinou, která se jako její dnešní příbuzné, živí zvířaty! Je jednoduché představit si obrovskou pravěkou masožravku lačnící po mláďatech dinosaurů, nicméně to nebyl případ Archaeamphory a v podstatě snad ani žádné dosud objevené pravěké rostliny. Archaeamphora měřila asi 5 centimetrů na výšku, což ji neřadilo mezi obry. Z evolučního hlediska je však velmi zajímavá. První špirlicovité se pravděpodobně objevily právě na sklonku Jurského a začátku Křídového období. Stejně jako u mnoha nevelkých vyhynulých rostlin, i zde je však zařazení Archaeamphory otázkou. Paleontolog Hongqi Li, jenž uskutečnil vědecký popis roku 2005, poukázal na morfologické znaky, díky nimž se Archaeamphora přibližuje současným špirlicím a darlingtoniím. Avšak botanici Heřmanová a Kvaček v roce 2010 uvedli, že Archaeamphora je "problematická a fosílie musí být revidována". Ať už je to jakkoliv, Archaeamphora byla skutečně masožravou rostlinou, a to rovnou tou nejstarší, jaká byla kdy objevena. Nejspíše se živila hmyzem. Na začátku Křídy, kdy tato rostlina žila, zasáhl svět prudký rozvoj kvetoucích rostlin a tedy i velkého množství hmyzu, jenž se živil nektarem a pylem. Například takové mouchy nebo primitivní vosy mohly být Archaeamphorou, podobně jako je tomu u dnešních špirlic, lákány na sladkou šťávu. Kořist se v ní poté utopila a Archaeamphora ji "strávila". Zajímavostí je, že při průzkumu zkamenělin pod mikroskopem byly odhaleny malé žlázy, dlouhé asi 4 mikrometry. Nacházely se ve vnitřní části těla rostliny a vyzařovaly velmi silnou žluto-zlatou fluorescenci. Byly objeveny také otisky semena této byliny, mělo tvar oválu a měřilo 0,9 až 1,25 milimetru. Archaeamphora patřila mezi krytosemenné. Zkameněliny byly objeveny ve formaci Yixian, jež je známa jako proslulé naleziště dinosaurů. Dodnes byl popsán jediný druh, A. longicervia, druhové jméno je odvozeno od řeckých slov longus a cervicarius, a celkově znamená "dlouhá s krkem". Pravděpodobně odkazuje na vysoký stonek. Listy vyrůstaly po stranách stonku a nacházelo se jich na něm šest až sedm. Podle všeho byla před 140 miliony let krajina pravěké Číny poměrně suchá. Substrát, jak se v biologii označuje zemina, obsahoval všemožné sedimenty a sopečné kameny. Archaeamphora rostla na území činných sopek...

O této rostlině toho v knihách mnoho nenajdete, nicméně dobrý článek s řadou odkazů se nachází na anglické Wikipedii.

Příště popis Orontia!