Je zde další část projektu Ostrovní trpaslíci, tentokráte se zaměřující na miniaturní lenochody... Doufám, že se Vám bude článek líbit!
Místo: Ostrovy v Karibiku,
Čas: Pleistocén,
Příklady ostrovního nanismu: Trpasličí lenochodi.
Ostrovní nanismus, nebo-li zmenšení jedinců druhu, je způsobeno dlouhým životem populace na malém území, nejčastěji samozřejmě ostrově. Aby živočichové na místě přežili, musí se zmenšit, jejich tělo se tak více hodí k životu v prostředí malého měřítka. Mezi příklady ostrovního nanismu patří i velmi drobní lenochodi, kteří se ještě před nedávnem vyskytovaly na ostrovech v Karibském moři. Živočichům v tropech se obecně menší velikost hodí k lehčí termoregulaci, což je jistě jeden z důvodů, proč bratranci dnešních pomalých stromových savců zakrsli. Známe několik druhů malých pozemních lenochodů, kteří se v Pleistocénském období vyskytovali na Kubě, Portoriku a Hispaniole. Nejedná se o příliš malé ostrovy, vždyť jen Hispaniola zabírá asi 76 000 čtverečních kilometrů. Život v izolaci však přesto na zdejší lenochody zapůsobil. Mezi tyto pozemní vegetariány patřil Megalocnus, což v překladu znamená "velký lenochod". Možná byl velký, vážil totiž 90 kilogramů, ale byl to opravdový trpaslík v porovnání se svými blízkými příbuznými z vnitrozemské Střední a Jižní Ameriky. Takové Megatherium bylo s délkou 6ti metrů a váhou bohatě přes půl tuny jedním z největších savců vůbec. Jsou známy dva druhy rodu Megalocnus, M. rodes se vyskytoval na Kubě, zatímco M. zile na Hispaniole. Žil před 126 000 až 5 000 lety, takže vyhynul teprve nedávno. Na obou uvedených karibských ostrovech se našla řada jeho pozůstatků, všechny svědčí o tom, že po stromech rozhodně nešplhal. Jeho lebka byla poměrně zavalitá, což je pro lenochody typické, a samozřejmě i jeho zuby nebyly nijak vyvinuté-byly silně redukované, jako je tomu u všech chudozubých. Jeho příbuzný, Neocnus, žil také na oněch dvou ostrovech. Byl velmi malý a vzhledem se podobal spíše stromovým mravenečníkům, než lenochodům. Jeho fosílie byly datovány do doby 4391 let před naším letopočtem. Neocnus měl velice dlouhé drápy, s jejich pomocí si přitahoval listí z větví, aby se k němu lépe dostal a mohl jej pozřít. Dalším malým lenochodem byl rod Miocnus, jenž je znám pouze z Pleistocénních vrstev Kuby. Objevil se před 1,8 milionu let a vyhynul zhruba před 11-10 000 lety, tedy v době, kdy končila poslední doba ledová. Opravdu zajímavým rodem drobného "líně se pohybujícího zvířete" byl Acratocnus, jenž se vyskytoval v Portoriku. S váhou 22 kilogramů možná přesahoval dnešní lenochody, nicméně ve své době byl trpaslíkem. Žil až do doby před 6600 lety, jeho vyhynutí možná způsobila změna klimatu. Mezi další rody patří Parocnus, Paramiocnus a Habanocnus. Všichni tito tvorové jsou označováni jako "antilští lenochodi", nebo také "pilosani". Spolu se některými miniaturními mravenečníky (označovaných jako tamandua) se objevili na karibských ostrovech již v období Oligocénu, před 32 miliony let. Žili zde velice dlouho, měli málo přirozených nepřátel a dostatek potravy-co tedy způsobilo jejich vyhynutí? Padla zde již teorie změny klimatu... Avšak na konci Pleistocénu byl již Nový svět hojně osídlen lidmi, nemohli být právě oni důvodem, proč pilosani vyhynuli? Je dosti možné, že pravěcí lovci se pilosany živili a vybíjeli je tak dlouho, než tato pozoruhodná zvířata nakonec vyhynula. Naši předchůdci neměli rozum, nemohli tedy očekávat, že své zdroje obživy zcela zničí. Je však velká škoda, že tato zvířata vymizela. Nejhorší je, že jsme se nepoučili ani v jednadvacátém století. Stále totiž existuje jeden trpasličí lenochod (Bradypus pygmaeus), a to doslova. Endemicky se vyskytuje pouze na Isla Escudo de Veragunas na pobřeží Panamy. Podle sčítání v roce 2012 zbývá pouze něco málo přes 70 jedinců. Tento trpasličí lenochod si však jistě zaslouží šanci na záchranu, stejně jako si jeho vyhynulí bratranci zaslouží úctu...
Na prvním obrázku vidíte rekonstrukci Habanocnuse, zatímco na druhém se nachází kostra Megalocnuse. Tito trpasličí lenochodi byli jistě velice pozoruhodní, co myslíte?
12 komentářů:
Pěkný článek.
Rozhodně ano.
Ano. I když na něj moc nekoukám. Spíše koukám na National geographic na Lov rybích příšer, nebo mám doma Fish warrior. Také přs internet občas koukám na Rybí legendy Jakuba Vágnera.
Právě přs již zmíněné rybí legendy. Do té doby jsem neměl ani ponětí, že ve sladké vodě mohou žít takto velké ryby.
To jsem ješřě neviděl. Od něj jsem viděl ty rybí legendy a fish warrior.
Na nějaké pořady ano.
To já také.
Doufám, že mě také.
Určitě se podívám.
OK podívám se.
To ano.
Pěkný článek - souhlasím s Tebou, jsou opravdu pozoruhodní :). Megatherium ale vážilo čtyři tuny. Jinak co se týče redukovaných zubů u chudozubých, pásovci jich mají docela dost.
Okomentovat