Správce dinosauřího parku - Další oběti podivné nemoci

Jak jistě víte, v posledních týdnech to správce Dan a jeho tým nemají zrovna jednoduché... Poradili si během minulého týdne se záhadnou nemocí, nebo na ně čeká ještě více tajů k odhalení, než si mysleli?

Další oběti podivné nemoci

Dnes ráno jsem vstal, vešel do koupelny a opláchl si obličej. Poté jsem se podíval na umyvadlo a uzřel jakousi podivnou, fialovou hmotu. Příšerně jsem se lekl. Můj řev se nesl po celém centru ostrova... Není divu, že se tedy během několika minut seběhlo několik lidí, jež klepali na dveře mého domku. Když jsem otevřel dveře, všichni se polekali. "Dane, co se Ti to utvořilo na obličeji?" ptali se mnozí a přidávali své domněnky o návratu té zvláštní epidemie, jež zasáhla náš ostrov před pár týdny. To mne naštvalo, bouchl jsem dveřmi a zůstal uvnitř po několik dalších minut. Až za chvíli se spustil dunivý smích, který jsem moc dobře znal. Na mém obličeji se přes noc neutvořil žádný fialový sliz-spíše mi jej tam někdo "přilepil". A tím někým byl samozřejmě vtipálek Oliver. Byl jsem sice naštvaný, ale poté, co se stalo o pár dnů dříve jsem jeho chování pochopil. Každý z nás chce totiž zapomenout na ty hrůzy, které se nám přihodily... V úterý se totiž do Dinosauřího parku vrátilo několik amerických lékařů, jež ostrov navštívili již minulý týden. Tentokrát jsme měli společně vyrazit na misi na Isle of Die a zjistit více o té záhadné nemoci, která nemá původ nikde jinde, než tam-na ostrově pradávných zvířat. Po několik desítek minut dlouhém letu helikoptérou jsme přistáli na jihovýchodním cípu ostrova. Vrtulník dosedl na velký, široký útes, jehož spodek, nacházející se čtyřicet stop pod námi, odrážel prudké vlny Tichého oceánu. Brzy jsme zjistili, že místo je doslova přeplněno Troodony. Je pravděpodobné, že tito chytří, malí dravci se přemnožili. Některé odborníky okamžitě napadlo, že záhadná nemoc se zrodila právě kvůli zredukování populace těchto dinosaurů. Je to však stále domněnka. A co více, ukázalo se, že jihovýchod Isle of Die není pouze domovem Troodonů. I mrštní, ptákům podobní lovci se zde musejí mít na pozoru před mnohem většími tvory. Jedním z nich je bratranec nejslavnějšího ze všech dinosaurů, zástupce čeledi zvané Tyrannosauridae. Velké, ochmýřené monstrum, jehož doupě se nachází pod činnou sopkou. Oliver mu říká Gorgosaurus. Zatímco lékaři zkoumali chování Troodonů a snažili se přijít na to, zda nějaký agresivní jedinec není nakažen záhadnou epidemií, prorazil jsem s Oliverem, Timem a jejich dvěma parťáky hustý porost pobřežního lesa. Našli jsme plno záhadných motýlů, stonožek, štírů a pavouků, které Oliver fotografoval. Největším šokem byl fakt, že jeden z členů výpravy náhle beze stopy zmizel. Jako by se vypařil, bez křiku, bez jakéhokoliv upozornění. Hledali jsme ho, avšak nepodařilo se nám najít jedinou stopu. Poté jsme se vrátili k helikoptéře. Část útesu byla pokryta pruhem krve. Tato neobvyklá a strašlivá stopa nás zavedla k nehybnému tělu našeho přítele. Lékaři na nás mávali z okýnka vrtulníku a gesty nám naznačovali, abychom nastoupili, neboť pilot byl připraven okamžitě odletět. Než jsme pochopili, o co jde, zařval náš druhý průvodce: "Dinosaurus!" Když jsme se otočili, bylo už pozdě. Obrovský Gorgosaurus, jenž byl Oliverem identifikován po celém incidentu, jej nabral mezi zuby a sežral na místě. Utíkali jsme k vrtulníku, Tim mezitím zaškobrtl a zlomil si palec na noze. Já zase zapadl do malé skuliny a div jsem si přitom nevyvrtl kotník. Po nasednutí do helikoptéry vytáhl Oliver pušku obsahující třaskavé náboje. Několikrát vystřelil, ale Gorgosaura to nezastrašilo. Naopak, pobídlo ho to k ještě zuřivějšímu útoku. Pořádně do helikoptéry narazil hlavou, vylomil sklo z okna a kousl jednoho z lékařů. Ten, šokován, zůstal ležet na zemi, naštěstí však přežil. Dále následoval odlet...

Zvláštní je, že onen lékař se po tak těžkém zranění sice vyléčil, nicméně ukázalo se, že byl nakažen tou podivnou nemocí. Gorgosaurus byl tedy nějak infikován již předtím. Otázkou je, zda vůbec ona nemoc pochází od Troodonů. Možná postihuje všechny další dravce, třeba se nějací cizopasníci vyskytují v mase, jež požírají, či tak něco. Než byl nakažený zajištěn, napadl jednoho z ošetřovatelů a kousnutím do ruky do něj přenesl nebezpečné viry (či cizopasníky). A také je tu další problém-první nakažený již zemřel. Stalo se tak ve středu odpoledne. Je to také jeden z důvodů, proč jsme z toho všeho všichni tak špatní. Další novinkou je fakt, že Siamotyrannus byl převezen do Spojených států, aby tamní experti mohli studovat onu nemoc detailněji. Zatím nám však nepodali žádné zprávy o tom, že by něco vykoumali. Dinosaur je prý agresivní a nelíbí se mu stístěný prostor, což štve také nás-doufali jsme, že přístup oněch lidí ke zvířeti bude opatrnější a bezpečnější. Charles má však stále moc to vše odvolat. Řeknu Vám, jako správce Dinosauřího parku se ve mě mísí pocity. Jednou jsem rád za přátelské chování dvou Cryptoclidů v akváriu a poklidné krmení Lagosuchů a Archaeopteryxů, jindy se zase ukáže, že čelíme skutečně velkým nebezpečím. Navíc ani neznáme jejich příčiny. Uvidíme, jak vše dopadne...

Pracovníci parku se s tím přece nějak vypořádají, nebo snad ne?! Příští týdny by mohly o všem rozhodnout...