Youngina

Youngina žila v období pozdního Permu za starších prvohor, zhruba před 250 miliony let. Jednalo se o malý druh plaza, patřícího k tzv. "neodiapsidům". Youngina byla nejprimitivnějším zástupcem této skupiny a se svými příbuznými, mezi něž patří i známější madagaskarský Thadeosaurus, vytvořila základy pro celou řadu následujících druhů živočichů. Zkameněliny Younginy byly nalezeny v pánvi Karoo, v Jihoafrické republice. Tentkrát, před 250 miliony lety, dnešní holá pustina vzkvétala a velmi přizpůsobivé druhy na ní jen prosperovaly, od poklidných býložravců až po zabijácké dravce. Youngina nebyla příliš velká, podle všeho neměřila ani metr na délku, spíše tak 70 centimetrů, takže by se dala velikostí a možná i vzhledem přirovnat k dnešnímu stromovému varanu Gouldovému. Nalezené lebky měřily asi 7 centimetrů a jsou na nich jasně patrné velké spánkové otvory, typické pro diapsidní plazy, včetně pozdějších dinosaurů. Youngina byla pravděpodobně stavěna pro velkou rychlost, jednak aby dohnala kořist, kterou mohl tvořit větší hmyz a menší druhy obojživelníků, a také na to, aby dostatečně rychle unikla spárům hladových predátorů. Měla zvláštně úzký a dlouhý čenich a řadu malých, zato však ostrých zoubků. Spousta Younginniných příbuzných se řadila mezi vodní živočichy, každopádně Youngina samotná preferovala určitě více suchou zem. Zajímavé je, že nalezené kosti byly objeveny v norách a patří určitě pouze mláďatům, která se k sobě vzláštním způsobem tiskla. Buďto se chtěla navzájem zahřát v období chladu, anebo se k sobě natiskla během nějaké povodně či příchodu písečné duny...

Popis Younginy se v knihách moc neobjevuje, výjimku však může tvořit publikace Davida Lamberta, Darrena Naishe a Elizabeth Wyse s názvem "Dinosauři a život v pravěku".

Příště Panderichthys!