Jeskynní šelmy doby ledové: Medvědi

V této zbrusu nové sérii Vám budou představeni někteří z nejznámějších jeskynních dravců doby ledové... První část se bude týkat slavného medvěda jeskynního, snad si tento článek užijete!

Ze všech dravých šelem doby ledové, jejichž pozůstatky byly objeveny hluboko v jeskyních, je nejpopulárnější snad medvěd jeskynní (Ursus spelaeus). Tento poměrně úspěšný druh medvěda, existující po zhruba 220 000 let, během posledního velkého glaciálu, se vyskytoval po celé Evropě. Byl to medvědí druh jako každý jiný, v minulosti by však někteří lidé o jeho kostech toto netvrdili. O ostatcích medvěda jeskynního se prvně zmiňovala jedna zoologická publikace z roku 1774. Původně si někteří lidé mysleli, že kosti jeskynních medvědů jsou ve skutečnosti kostmi bájných jednorožců či draků, ovšem autor publikace, Johann Friederich Esper, je přičítal k polárním medvědům (Ursus maritimus). Pravda je však taková, že jeskynní medvědi měli pravděpodobně nejblíže k medvědu hnědému (Ursus arctos), který narozdíl od svého bratránka přežívá dodnes a tvoří spoustu samostatných poddruhů. Medvěd jeskynní byl však poměrně větší, měřil alespoň 2,5 metru na výšku a vážil 200-500 kilogramů, přičemž samci byli větší, než samice. Proč ale tento medvěd dostal své jméno? Skutečně obýval jeskyně? Odpověď asi není úplně jednoznačná, ale má se za to, že ano. Poněvadž byly mnohé pozůstatky objeveny v jeskyních, lze s jistotou předpokládat, že medvědi pokládali skalní rozsedliny za své úkryty. Možná, že v nich dokonce i hibernovali, tedy přečkávali krutou zimu. Jelikož se od doby ledové krajina, v níž se medvědi jeskynní vyskytovali, přílišně nezměnila, je jisté, že tyto šelmy se vyskytovaly především v hornatém prostředí. Mnohé dobře zachovalé kostry byly objeveny ve vápencových jeskyních. Netýká se to pouze Španělska či Spojeného království, platí to i o České republice: Český a Moravský kras nabízí mnohé fantastické zkameněliny druhu Ursus spelaeus. Nedaleko jedné z lebek nalezené v Moravském krasu byl objeven i hrot oštěpu, což znamená, že medvěd měl pravděpodobně možnost setkat se s lidmi. Ačkoliv si však mnozí lidé myslí, že jeskynní medvědi mohli být děsivými lovci, šlo ve skutečnosti asi o neškodné býložravce. Určitě byste neměli chtít nějakého vyprovokovat k útoku, byli-li byste prehistorickým lovcem či sběračem, nadměrná velikost však medvědu možná v lovu větších zvířat mírně bránila. Spíše se má za to, že se živil bylinami, lesními plody apod. Přece jenom, medvědi nejsou striktními masožravci, sežerou vše, na co přijdou, od mršin až drobné plody... O vyhynutí tohoto zajímavého druhu se však stále vedou diskuse. Někteří vědci je pokládají za vyhynulé již minimálně 27 000 let, jiní jejich zmizení z naší planety datují do období o 17 000 let mladšího. Kdo ví, jak to s vyhynutím medvěda jeskynního bylo, je ale jasné, že se jednalo o úžasného tvora!

Příště: Lev jeskynní!

Doufám, že se Vám tento článek líbil, pokud ano, můžete komentovat a hodnotit hvězdičkami pod článkem...