Peří-jak se postupně vyvíjelo

Přináším jeden článek o zajímavosti peří u pravěkých živočichů. Jak se peří vyvinulo? Jací byli jeho vlastníci? Proč se objevilo a k čemu nejprve sloužilo? To vše se dozvíte zde. Snad si to užijete!

Peří, to, co je největší charakteristika ptáků, se muselo také vyvinout. Jsou nejrůznější zajímavá fakta. V pravěku v době druhohorní mělo 45 % zvířat peří, a byli mezi nimi i dinosauři. Například: Čína přinesla zajímavé nálezy. Není to zase tak dávno, co byl v Číně objeven druh Sinosauropterix. Sinosauropterix měl peří, které podle zkameněliny připomínalo husté vlasy. Přesto, že nejvíce opeřených druhohorních tvorů bylo nalezeno v Číně, i Evropa cosi poskytla. Jde o nález z roku 1861, kdy se podařilo v Bavorsku nalézt prvotního ptáka, který kdy létal. Jmenoval se Archaeopterix litographica. Archeopterix byl schopen mezi zvířaty jako první aktivního letu, čili byl teplokrevný. Je však pravdou, že peří na zemi nebylo od začátku, jeho nositelé se objevili až koncem Triasu. Všechno to peří, které dnes vídáme u slepic, pštrosů a jiných ptáků jsou vlastně dokonale vyvinuté šupiny. Kdyby jste se podívali na ptačí nohu, třeba slepice, viděli by jste šupiny. Když dojdete později k vyšším bodům, třeba více na noze, uvidíte, jak se šupiny mění v malá pírka. Ta jsou pak větší a pokrývají celé tělo slepice. Ale právě, že peří se neobjevilo k letu. Někteří dinosauři, jako třeba Incisicosaurus nebo Caudipterix neuměli létat. Peří se vyvinulo nejdříve k udržování tělesné teploty. Dinosauři je mohli potom využívat teřba k soubojům mezi sebou, let se vyvinul až později. Není zřejmé, jestli byli někteří první ptáci schopni aktivního letu. První spíše plachtili a byli to jen na půl ptáci-většina jejich těla nesly znaky dinosaurů.

V období Jury se až potom, před 160 miliony lety objevil Archeopterix. Toto jméno znamená však "prapták" a moc se ptákům nepodobal. Až křídové horniny přinesly skvělé zkameněliny: Evropský Ichtyornis victor létal úplně jako pták ve svrchní Křídě, tedy asi 85-65 miliony lety. Tady byl aktivní let připraven všemu a Ichtyornis byl malý a lehký. Jiní opeřenci z doby před 80 miliony let byli těžcí a zavalití. To je Hesperornis a Beipiornis. Tito ptáci byli těžcí, Beipiornis měl ale teřba jednu výhodu: měl velké tlapy a díky nim plaval, ale k letu používat peří? Toto ti dva nedokázali. Ke všemu, dinosauři byli dříve určováni za šupinaté. Třeba v Jurském Parku byl Velociraptor poměrně veliký, agresivní a šupinatý. V pravdě byl však jen metr vysoký a měl peří! Zjevně měl stabilní ocas, který udržoval rovnováhu těla, ten byl také opeřený a přední končetiny byly také vybaveny peřím. Gepard díky ocasu uběhne i 120 km/h. Velociraptor vděčil svému ocasu za něco podobného-protože byl opeřený, uběhl polovinu z toho, co uběhne gepard a to je tedy 60 km/h. Takovýchto dinosaurů žilo na Zemi mnoho, dokonce i v době, kdy dinosauři již měli vyhynout ještě bylo u dinosaurů. Potom, jak dinosauři vymizeli, objevili se velcí ptáci, kteří měli nad 1,8. Byli to následníci dinosaurů, jako třeba Titanis.

Velcí ptáci vládli na Zemi dlouho, potom se přesunuli na jihoamerický kontinent a zmizeli před miliónem let úplně. Poslední z těch obrů byl Phororacos, kterého vyhubili savci. Jakmile toto všechno zmizelo, objevili se malí ptáci, a ty známe dnes. Třeba holub, toho znají i měšťané. Slepice, která je i příbuzná prehistorickému Tyrannosaurovi Rexovi. A poštolka, dravec. Volavka, ta loví i krokodýly, pštros, poslední jeden z největších ptáků-má skoro dva metry. Snad tu všichni opeřenci budou ještě dlouho...

Doufám, že jste se něco dozvěděli... Ohodnoťte mi prosím článek na hodnocení hvězdičkami, chci vidět, jak se mi povedl...