středa 28. července 2010

Pravěká zoo-Před výbuchem Toby-5.

Jestli-že Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, můžete ji najít v rubrice Příběhy na vyprávění .
Dnes přináším další část!

PRAVĚKÁ ZOO-PŘED VÝBUCHEM TOBY-část 5/5:
Mamuti se prodírali mezi jehličnany. Ucítil jsem podivný zápach... "Už i sem došel pach kouře! Výbuch není daleko!" řekl John. "Máš pravdu!" řekl jsem. Kolem nás najednou proběhl pravěký leopard. Před něčím utíkal. Najednou jsme uslyšeli z jihu dunivou ránu, že jsme si museli zacpat uši. "Toba vybuchla! Drž krok s mamuty, Johne, jdu se podívat!" řekl jsem. Utíkal jsem, jak nejrychleji jsem mohl. Z jezera se stal kráter a velcí jeleni zemřeli. "Můj bože, toto bude zuřivé!" pomyslel jsem si. "Valí se to k nám!" křičel jsem. "Nemáme jedinou šanci, musíme otevřít portál." řekl ještě trochu klidně John. Ze zad sundal černý batoh s dvěma tyčkami které postavil na zem a opatrně s nimi otočil. Kolem nás náhle proběhli lovci. I oni už utíkali. "Nemáme na vybranou, musíme se pro mamuta vrátit v jiném čase! Toto stádo zahyne a my budeme muset do jiného času!" řekl jsem. John už proběhl portálem a nedaleko za mnou se řítila gigantická vlna. Jednoho mamutaa po druhém to bralo ale najednou matriarcha stáda prošla portálem... Vběhl jsem za ní. "Jupí!!! Ono se to podařilo i tak! Ta mise vážně nebyla na nic!" jásal jsem a John se ke mně hned přidal. "To mně podrž, ten mamut je pěkně velký..." řekl Charles. "Jen se Ti to zdá, kámo, ve skutečnosti je mamut srstnatý velký jako dnešní slon indický." odpověděl jsem mu.

Asi po třech dnech jsem přijel z domova do parku autem a jel jsem se podívat na mláďata Daspletosaurů. Hned před výběhem jsem zastavil. "Svezeš mně po výběhu?" zeptal se Charles. "Proč ne? Nasedej!" řekl jsem mu. Ošetřovatelé nám otevřeli bránu. "Kdepak jsou?" ptal se Charles. "Podívej, támhle vybíhá sameček!" zvolal jsem. Hned za ním vyběhla i malá samice. "Můj bože, ti ale vyrostli! Už mají asi 3,5 metru na délku!" řekl jsem k tomu. Projížděli jsme ještě chvíli jejich zeleným výběhem. "Myslím si, že to bylo nádherné dobrodružství." řekl mi John na pozorovacím balkóně na úpatí kopce, kde jsem měl svou kancelář. "Máš pravdu." řekl jsem. "Nikdy jsem nevěděl, že zažiju dobrodružství v době ledové." Potom jsem se šel z veterinářkou Ann podívat na samici Huayangosaura. "Podívej, Jacku!" zvolala Ann. "Mládě! Už se vylíhlo první!" zaradoval jsem se. Potom jsem se prošel ještě kolem malého vodopádu, kde byl mamut a potom jsem odjel domů...

Příště: Za Patagonskými obry .

5 komentářů:

Eva řekl(a)...

Krása

dinoexpres řekl(a)...

[1]: Souhlasím krásný díl tohoto příběhu.Jo a rád udělám nějaký společný projekt.Udělám rubriku projety kde ten projekt bude.

Oblíbený dinosaur řekl(a)...

Je to nádherné pokračování a zároveň i nádherný konec!Ale s tím stádem jak tam byla ta vlna to byl docela napínák!

mojeznamkyavatar řekl(a)...

[3]: se tu moc rozdrapuješ!!!!!!!!!!!

dinoexpres řekl(a)...

No ten projekt by mohl být třeba o pravěkých šelmách.A co ty?Máš nějaký návrh?

Okomentovat

Nejčtenější