Amazonský deštný prales bývá nazýván plícemi planety. S rozlohou kolem 5 500 000 čtverečních kilometrů jde o největší deštný prales na světě. Zabírá více než polovinu celkového území pralesů na Zemi, je domovem více než 16 000 druhů a 9 procent jeho lidské populace tvoří původní obyvatelé Amazonské pánve. Jak je každému známo, toto prostředí je v obrovském nebezpečí. Deforestace, požáry, ztráta biodiverzity spojená s nimi a také s antropogenní klimatickou změnou, útlak indigenního obyvatelstva, ekocida... Amazonie je v plamenech, a postupně se zmenšuje. Přicházíme o plíce naší planety, a boj za jejich záchranu se stává těžším. Ti, kterým byla péče o Amazonii svěřena, činí jedno špatné rozhodnutí za druhým. Předchozí brazilský prezident, pravicový populista Jair Bolsonaro, vnímal Amazonii jen jako nekonečný zdroj, a mezi lety 2019 a 2023, kdy byl u moci, došlo k obrovské akceleraci plundrování pralesa - míra deforestace v onom období vzrostla ročně o 75,5 % oproti předchozímu desetiletí, přičemž s rokem 2021 dosáhla nejvyšší hodnoty za předchozích 15 roků. Za Bolsonara bylo také schváleno na tisícovku nových pesticidů škodících životnímu prostředí, a se značnými problémy se potýkaly
mokřad Pantanal a
Národní park Iguaçu. Když byl v roce 2023 do prezidentského křesla usazen sociální demokrat Luiz Inácio Lula de Silva, mělo se za to, že bude učiněno vše proto, aby se Amazonie zotavila. Lula sliboval například eliminaci ilegální těžby přírodních zdrojů, zvláště pak zlata, v územích, na nichž žije původní obyvatelstvo. Současné kroky, které však jeho administrace činí, už nejsou tak slibné - opět se ukazuje, že nakládání s přírodními zdroji seshora vždy přináší problémy.
Brazílie bude letos hostitelem 30. Konference OSN o změně klimatu (COP30). O přechodu k udržitelným zdrojům energie se v páté největší zemi světa neustále hovoří. Lula si skutečně klade za cíl dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů, a do nynějška byl za svou snahu více či méně uznáván; jeho environmentální politika posledních dvou let nebyla zrovna špatná. Nyní se však mezi experty objevuje opodstatněné znepokojení z Lulovy podpory - a podpory brazilské vlády - zrychlování projektu na těžbu ropy v ústí řeky Amazonky. Někteří tvrdí, že se dokonce snaží využít nadcházejícího COP30 ke greenwashingu svých rozhodnutí. André Corrêa, prezident nastávající akce, která bude probíhat v brazilském Belému ve dnech 10. až 21. listopadu 2025, odmítl jakákoli nařčení z rozporu mezi podporou těžby fosilních paliv v Amazonii a hostováním klimatické konference, s tím, že Brazílie je podle něj "plně zavázána" ke splnění cíle nulových uhlíkových emisí do roku 2050. Dokonce k této kontroverzi prohlásil: "Jsme jediní, kdo bude jíst chléb s vodou? Ne. Máme rádi chleba s mortadelou." Sám Lula též podporuje těžbu ropy u břehů Amazonie, neboť věří, že činnost zajistí ekonomický růst, který si extrakcí fosilních paliv v Amazonské pánvi zajistily také sousedící státy Guyana a Surinam. Prezident se nebrání využívání přírodního bohatství Brazílie na úkor dalšího ničení zmenšujícího se ekosystému. Těžbu ropy v Amazonii dále podporuje také nově zvolený senátor za severobrazilský stát Amapá, Davi Alcolumbre z liberálně konzervativní Brazilské unie. Má za to, že jeho státu těžba výrazně prospěje po ekonomické stránce. Brazilští vědci se ozývají proti současným plánům, a podle jejich výzkumu by tato těžba mohla vést k tolika emisím skleníkových plynů, že je samotný prales nebude moci mitigovat. V reálu tedy hrozí, že Brazílie vůbec k původním plánům uhlíkové neutrality směřovat nebude, navzdory tomu, co Lula a lidé kolem něj slibovali před volbami.
Těžba zlata napáchala v Amazonii obrovské škody. Jen si představme, jaký negativní přínos zredukovaným plícím planety přinese těžba ropy! Fotografie Alana Chavese z webu
NPR
Kde konkrétně má těžba probíhat? V oblasti známé anglicky jako "Equatorial Margin", nacházející se mezi státy Amapá a Rio Grande do Norte. Má se za to, že tato oblast má významný ropný potenciál, přičemž státní těžební společnost Petrobras slibuje navýšení zaměstnání a participaci jak v regionálním, tak celostátním rozvoji. Do těžby ropy v oblasti hodlá Petrobras investovat 3 miliardy amerických dolarů v letech 2025 až 2029, a na svém webu slibuje v souvislosti s těžbou "péči o environment." Tomuto mletí samozřejmě málokdo věří; Petrobras má už na svém kabátu skvrny z politicky korupčního skandálu v roce 2014, kdy miliony dolarů zamířily od této společnosti do kapes nemalého množství politických reprezentantů Brazílie - zvláště pak těch ze středolevicové až levicové strany Partido dos Trabalhadores. Kontroverze vyústila i v obrovskou demonstraci, které se účastnily miliony Brazilců dne 15. března 2015 k příležitosti 30. výročí návratu demokracie do země. Brazilská environmentální agentura IBAMA v roce 2023 zamítla návrh Petrobrasu na těžbu v oblasti "Equatorial Margin", nyní je však její licence znovu zkoumána. Proces bude u konce možná už za měsíc, zcela určitě po březnu 2025, a environmentální odborníci se shodují, že pokud by Petrobras dostal možnost v oblasti těžit ropu, významně by se zvětšily rozpory mezi slovy o klimatickém vedení Brazílie a skutečnou činností, kterou země podporuje a ze které hodlá mít finanční zisk. Jak již bylo uvedeno výše, těžba v oblasti by vedla k více emisím uhlíku, než kolik je schopen mitigovat Amazonský prales; navíc by probíhala pouhých 160 kilometrů od pobřeží Národního parku Cabo Orange, zabírajícího nemalou oblast o více než 650 000 hektarech a nacházejícího se na rozhraní Brazílie a Francouzské Guiany. Prezident Lula se po zvolení Alcolumbra senátorem zasazuje o vytváření tlaku na agenturu IBAMA, a veřejně ji nařkl z prodlužování procesu znovuprozkoumávání licence Petrobrasu. Přitom však IBAMA rozdala už 2000 dalších licencí na těžbu fosilních paliv! Lula dále prohlásil, že současná ministryně životního prostředí a změny klimatu Marina Silva, jež tuto ministerskou pozici zastávala i v letech 2003 až 2008, bude těžbu podporovat, protože je, jeho slovy, "inteligentní." Silva na jeho slova přímo nereagovala, avšak nějakou dobu poté, co je Lula vyřkl, sama bránila energii z udržitelných zdrojů. Brazilská asociace kariérní služby environmentálních specialistů (ASCEMA) Lulův tlak na agenturu IBAMA veřejně kritizuje. Brání agenturu s tím, že její nechuť umožnit těžbu v regionu je podložena technickými a vědeckými daty: "Jakýkoli druh politického nátlaku, který se snaží zasahovat do technické práce agentury, je nepřípustný, zvláště pokud jde o rozhodnutí, které může mít za následek nevratné poškození životního prostředí."
Oblast těžby zmapovaná kontroverzní ropnou společností Petrobras. Obrázek z webu
Mongabay
Je známo, že se v potenciálně zasažené oblasti nachází značná druhová diverzita, navíc by však možný únik ropy, který nikdy nelze vyloučit, mohl katastroficky zasáhnout pobřežní komunity, zvláště v oblasti Oiapoque ve státě Amapá. Toya Manchineri z Koordinace domorodých organizací brazilské Amazonie (COIAB) prohlásil: "Tyto projekty nejen ohrožují životy původních obyvatel, ale také způsobují nevratné škody na životním prostředí, ničí lesy, kontaminují řeky a ohrožují budoucnost příštích generací." Environmentální aktivisté již také upozornili na to, že Petrobras dosud nekonzultoval možnou těžbu v oblasti s původním obyvatelstvem, což by však podle smlouvy The Indigenous and Tribal Peoples Convention (též nazývané Convention 169, tedy Konvence 169) měl ze zákona učinit. Když ohledně tohoto problému environmentální a ochranářský web Mongabay (Environmental and conservation news) směřoval dotaz k Petrobrasu, nedostalo se mu odpovědi. Mongabay zároveň požádal o komentář k současné kontroverzi prezidenta Lulu, Ministerstvo životního prostředí a klimatické změny i agenturu IBAMA, ani od nich však dosud nedostal žádnou zprávu. Kritici projektu upozorňují na to, že pokud IBAMA těžbu ropy v "Equatorial Margin" schválí, bude možná následovat i řada dalších těžebních projektů v ústí Amazonky. Petrobras by v této oblasti mohl vytěžit na 10 milionů barelů ropy, většina z nich má být určena pro export. Není to tak, že by těžbu ropy Brazílie nutně potřebovala, to vůbec - jedinou záminkou pro ní je další ekonomický růst na úkor zhoršujícího se stavu naší planety.
Nakonec se dokazuje jedno: ať už jsou u moci politici pravicoví nebo levicoví, není ani takové území, jako brazilský Amazonský prales, v bezpečí. Ropný průmysl je zhoubným nádorem. Fosilní kapitalismus byl již dávno diagnostikován jako nemoc, kterou je potřeba vyléčit jeho včasným ukončením. A přesto má docházet k dalšímu plundrování planety, k další těžbě fosilních paliv, přestože politici zpívají o údajně úspěšném pokroku k udržitelnosti. Lži. Nedbá se ani na původní obyvatelstvo, ani na přírodní bohatství, ani na druhovou diverzitu, ani na klima. Nedbá se na planetu. Lula ujišťováním, že Brazílie směřuje k uhlíkové neutralitě, nejdiverznější ekosystém naší planety nezachrání, a ve výsledku má docházet jen k jeho dalšímu ničení, jako za Bolsonara. Co myslíte, nebylo by lepší, kdyby samotné místní komunity zodpovídaly za své přírodní zdroje? Kdyby bylo vše jen v jejich rukou? Jiný svět je možný - klimaticky spravedlivý a environmentálně udržitelný. Ale nevypadá to, že jsme mu jakkoliv blízko!
Zdroje informací pro tento článek:
