Dovádějící lišky, námluvy samců kachniček mandarinských, sněhule severní a nejvzácnější netopýr Británie. Chris Packham, Michaela Strachan a Iolo Williams nám představí několik zimních zvířecích celebrit z jihu Anglie. Po celý týden vysílání letošního Winterwatch sledoval štáb hrátky a honičky lišek obecných (Vulpes vulpes) uprostřed rezervace Arne, v okolí srnčí mršiny, která si je každý večer po setmění přitáhla. Před kamerami se ukazovalo pět lišek; dva samci, dvě samice a jeden blíže neidentifikovaný jedinec. Lišky se vzájemně honily, požíraly hnijící maso, zanechávaly své pachové stopy v trávě s pomocí žláz na tvářích, a také vyluzovaly ony přírodovědcům dobře známé upoutávací zvuky. Leden je pro lišky vrcholem období rozmnožování, a dosti děsivě v něm štěkají. Občas jejich hlasy můžete zaslechnout i v městském prostředí - pro neznalce lišek jsou to zvuky jako z hororu. Chris nám popovídá o dvou samcích kachniček mandarinských (Aix galericulata) z Pool Park, nádherně zbarvených kachnovitých pocházejících z Číny a introdukovaných do Británie na začátku 18. století. Tito dva samci se mají rádi - vzájemně se sobě namlouvají. Homosexualita je známa u více než 1500 druhů na naší planetě, a u vodního ptactva, zvláště pak u kachnovitých, můžeme stejnopohlavní námluvy a vztahy pozorovat velice často. Chris zmiňuje, že v některých populacích kachen divokých (Anas platyrhynchos) se 2 až 19 % samců páruje se zástupci stejného pohlaví. Připomíná nám také obrovské hnízdní úspěchy striktně samčích párů australské labutě černé (Cygnus atratus), které úspěšně vyvádějí mláďata v 80 % případů; heterosexuální páry těchto labutí mají hnízdní úspěchy pouhých 30 %! Často se stává, že se dva samci dají dohromady se samicí (vytvoří threesome), spáří se s ní, ona naklade vejce, a samci ji odeženou. Pro mláďata je očividně mnohem výhodnější mít stejnopohlavní pár rodičů! Iolo nás seznámí s nádhernou sněhulí severní (Plectrophenax nivalis), arktickým specialistou, který zavítal do Dorsetu. Tito pěvci hnízdící ve Skandinávii, arktické Kanadě a Grónsku běžně přezimovávají na východě Anglie a ve Skotsku, ale v jižní Anglii jsou vzácní. Tento návštěvník má dokonce vlastní instagramový účet - fotografové ptáků se kolem něj v lednu nonstop točili! Na závěr nám Michaela popovídá o další zimní výtečnosti - o historicky prvním záznamu samice netopýra velkého (Myotis myotis) na území Spojeného království od roku 1992, kdy byl druh prohlášen za lokálně vyhynulý. Tento vespertiolinid je nejvzácnějším britským letounem, a týden před vysíláním letošního Winterwatch se vědci Daniel Hargreaves a Daniel Whitby vydali na průzkum hřadů hibernujících netopýrů v South Downs National Park v Sussexu, kde se jim poštěstil tento úžasný nález. V posledních letech byli v Británii zaznamenáni dva samci tohoto druhu, ale žádná samice. Mezi lety 1969 až 1985 byli tito netopýři velcí rezidenty ostrova, pak ale vymizeli. K tomu došlo podle Chrise v důsledku úbytku velkého okřídleného hmyzu na britském venkově; tito velcí, 40 gramů vážící netopýři mají nároky na velkou potravu, malý hmyz je neudrží. Důvod, proč se vracejí, souvisí možná s klimatickou změnou; jejich areál rozšíření se posouvá na sever. Také však mohou být vzácnými migranty. Vzrušující je hypotéza o možné rezidentní populaci, která dosud nebyla objevena.
Klip ze čtvrté epizody dokumentárního pořadu Winterwatch 2025 od BBC Studios Natural History Unit, vysílané živě v pátek 24. ledna na stanici BBC Two.
To je z letošního Winterwatch vše. :) V průběhu posledních pěti týdnů jsem s vámi sdílel pět klipů z nejnovější čtyřdílné řady; obdobně tomu bylo i loni. Pokud vás zajímají další segmenty - bukači, interakce lišek u mršiny ad. - zhlédněte Winterwatch 2025! :) Mnohé se (nejen o britské přírodě) naučíte.
OdpovědětVymazat