Před týdnem jsem vám slíbil, že si budete muset ještě minimálně týden počkat na podzimně laděný příspěvek do obrázkové rubriky. Dnes máme již 4. října, listí na stromech za oknem budovy, do níž se každý večer vracím psát články a přespávat, je o dost žlutější, než před sedmi dny, a myslím, že je tedy na čase začít naši podzimní přehlídku paleoartu či maleb a fotografií současných zvířat. A tentokrát bude mezi Obrázky týdne zařazen právě paleoart. Toto skvělé dílo Billa J. Unzena, vystupujícího na internetu pod přezdívkou Orribec, působí ale spíše jako fotografie pořízená před nějakými sedmdesáti miliony roky. Jaký je váš názor?
Popisek k obrázku: Pětimetrový tyrannosaurin Nanuqsaurus hoglundi pátrá po něčem k snědku v listnatém lese, jenž se s příchodem podzimu začíná připravovat na mráz. Po suché půdě jsou rozprostřeny spadlé, zlatavé listy, jejichž zbarvení je zintenzivňováno paprsky vyslanými slábnoucím podzimním slunkem. Nanuqsaurus průběžně vtahuje do nozder chladný ranní vzduch ve snaze detekovat v širokém okolí vhodnou potravu. Když vydechuje, razí se mu z nozder i pootevřených čelití dva drobné obláčky teplého vzduchu, z nichž jeden nese zápach rozkládajícího se masa. Velký dravec se naposledy nasytil před několika dny, a nyní mu již kručí žaludek. Je možné, že po čase narazí na stopy edmontosaurů, kteří se v tuto dobu začínají shromažďovat do větších stád za účelem tažení na jih, nebo alespoň zachytí pak nějakého ornithomimida či tlustolebého Alaskacephale. Ačkoliv je ráno vzduch chladný, nanuqsaurovi není zima. V teple ho udržuje hustý pernatý pokryv těla, vztahující trochu tepla od slunce, jehož paprsky mění jeho obvod též dozlatova. Nanuqsaurus hoglundi je znám ze souvrství Prince Creek na Aljašce, jehož horniny jsou staré 70 až 68 milionů let. Formálně popsán byl v roce 2014 na základě fosilních pozůstatků nalezených o osm let dříve, v minulosti však souvrství vydalo řadu jeho zubů, přiřazovaných mylně ke gorgosaurovi (ten žil však před 76,5 až 75 miliony let) a poté k albertosaurovi (v tomto případě by stáří zubů odpovídalo). Tato scéna se odehrává v severní části Aljašky, v regionu Alaska North Slope, před 70 miliony let, ve svrchní křídě stupně maastricht.
Když je řeč o tyrannosaurinech, ve středu jsem napsal o novém druhu Labocania aguillonae, který byl popsán na konci září. Začínám mít pocit, že díky tomu objevu u mě začíná jakási tyranosauří fáze, kterou jsem si pěkně dlouho neprošel (nejspíše od raného dětství). Držte mi palce, ať si při ní samou fascinací těmi zvířaty uměle nezmenším přední končetiny ve snaze přiblížit se jejich majestátu.😂
Co vás na Blogorgonopsidovi čeká dále? Velice rád bych napsal o jedné záležitosti, která včera nakopla nemálo fanoušků Putování s dinosaury. Spoiler: Umělá inteligence. Také zamýšlím o přidání dalšího hadího článku. Určitě toho však bude více.
Užijte si první říjnový víkend, a nezapomeňte, že včera v jednu v noci měl premiéru nový celovečerní dokument vyprávěný Nigelem Marvenem, South Africa: A Wildlife Adventure!
