Obrázek týdne 5. 7. 2024

Další pátek, další Obrázek týdne! V pondělí začal červenec, sedmý měsíc roku, léto je v plném proudu, a tak asi není divu, že nehodlám do této rubriky zařazovat zrovna rekonstrukce zvířat z dob ledových či z časů prvohorních zalednění naší planety. Dílo, které s vámi hodlám sdílet tentokrát, nás přenese do horké africké savany před několika miliony let za našimi blízkými bratránky z rodu Homo a dalšími, nám nepříliš vzdálenými hominidy. Autorem tohoto výtečného obrazu je paleoilustrátor Juandertal.

Popisek k obrázku: Pravěký člověk druhu Homo habilis potkal na svých sběračských toulkách po východoafrické savaně tlupu příbuzných homininů druhu Paranthropus boisei. Tito odlišní vzpřímení primáti si nijak nekonkurují, i proto je tato interakce zcela přátelská. Žena lidského druhu Homo habilis z malé brašničky, ušité z pakoní kůže, vytáhla několik šťavnatých bobulí, jejichž sběru se věnovala mezi křovinami. Přátelsky je nabízí velké samici parantropa, která k ní pomalu a se zvědavostí kráčí. Oba primáti jsou bystří, a uvědomují si, že toto náhodné setkání může být prostředkem k vytvoření třeba jen povrchního spojeneckého vztahu. Copak by příslušnost k zástupcům jiné vývojové linie tribu Hominini měla znamenat, že by se vzájemně neměli přátelit? Někteří členové tlupy parantropů sledují interakci se zájmem z povzdálí, a nepřijde jim zřejmě nikterak zvláštní. Pouze samčí partner zvědavé parantropky působí poněkud obezřetněji, a věnuje skutečně pozornost každému pohybu zručného člověka. Setkání obou homininů věnuje pozornost také jeden ze dvou buvolů druhu Pelorovis oldowayensis, velkých býložravců dosahujících hmotnosti kolem 1,2 tuny, jež kráčejí opodál. K setkáním mezi parantropy a našimi bratránky, lidmi zručnými, jistě docházelo dosti často. Paranthropus boisei byl specialistou na požírání C4 rostlin, i když se možná občas přiživil také na mase. V oblasti východní Afriky koexistoval v raném pleistocénu hned se třemi druhy lidí; kromě Homo habilis ještě s H. rudolfensis a H. ergaster. Scéna se odehrává na území rokle Olduvai na severu Tanzanie před 1,8 milionem let.

Musím se vám přiznat, že psaní popisku Juandertalova krásného díla mne zcela přimělo vrátit se k dokumentárnímu seriálu Putování s pravěkými lidmi (Walking with Cavemen) z roku 2004, jehož druhá epizoda se koexistencí druhů Homo habilis a Paranthropus boisei zabývala.

Čeho se dočkáte v příštích dnech na Blogorgonopsidovi? Velice rád bych publikoval 2. kapitolu příběhu Oedipinas, na kterém z časových důvodů pracuji delší dobu, a také mám pro vás přichystané už tři další klipy ze Springwatch 2024; připomínám, že v pondělí jsem vydal úryvek z jeho 1. epizody zabývající se rorýsy a jejich úbytkem v britské krajině. Velmi rád bych se vrátil také k popiskům hadů. Mám nápady na další série článků, ale v poslední době blog sotva stíhám, takže jistě pochopíte, když vám o nich zatím nic neprozradím.

Otázka na závěr - který dokument o pravěkých lidech a našich dalších příbuzných z řad vyhynulých hominidů vám přijde nejlépe zpracovaný?